Telemedicína přináší nové přístupy k léčbě pacientů, a to díky používání informačních a komunikačních technologií na dálku. V současnosti jsme svědky boomu v oblasti telemonitoringu, například prostřednictvím chytrých hodinek, které jsou mimo jiné schopné sledovat EKG, krevní tlak nebo tepovou frekvenci.
Katedra biomedicínské techniky Fakulty biomedicínského inženýrství (FBMI) Českého vysokého učení technického v Praze dokončila v těchto dnech testování takových chytrých hodinek. V laboratoři speciálních přístrojů pro ARO a JIP na FBMI provedli pracovníci katedry experimentální měření na zdravých dobrovolnících. Vedoucí katedry biomedicínské techniky, doc. Ing. Martin Rožánek, Ph.D., upřesňuje: „Cílem tohoto výzkumu bylo ověřit přesnost a spolehlivost klidového měření EKG, krevního tlaku a tepové frekvence chytrými hodinkami Galaxy Watch3 a Galaxy Watch Active2 společnosti Samsung ve srovnání s běžně používanými zdravotnickými prostředky.“
Průběh studie byl schválen Etickou komisí ČVUT FBMI a zúčastnilo se jí celkem 27 dobrovolníků, z toho 13 mužů a 14 žen, ve věkovém rozmezí 15–52 let. Všichni dobrovolníci byli zdraví bez závažných patologií, které by znemožňovaly účast ve studii. EKG a krevní tlak byly dobrovolníkům měřeny pomocí čtyř typů chytrých hodinek. Takto naměřené fyziologické hodnoty a biologické signály byly porovnány s totožnými údaji naměřenými monitorem vitálních funkcí a krevní tlak byl navíc porovnán s přenosným tonometrem.
Nejlepší výsledky vykazovalo měření tepové frekvence. Při porovnání měření krevního tlaku chytrými hodinkami s monitorem vitálních funkcí chytré hodinky vykazovaly uspokojivé výsledky, zejména s ohledem na přesnost měření klasických zdravotnických prostředků. Naměřené průměrné odchylky mezi měřeními chytrými hodinkami a monitorem vitálních funkcí dosahovaly pouze 1,8 mmHg pro systolický tlak a 1,6 mmHg pro diastolický tlak.
Porovnání naměřených signálů EKG bylo obtížnější, zejména z důvodu množství vlivů, které byly přítomné v signálech naměřených jak chytrými hodinkami, tak monitorem vitálních funkcí. Chytré hodinky byly zatížené zejména pohybovými vlivy, kdy dobrovolníci nebyli schopni udržet své ruce po celou dobu měření v absolutním klidu a jakýkoli drobný pohyb se do naměřeného signálu výrazně promítl. Dobrovolníci byli sice instruováni, aby se snažili jakéhokoli pohybu vyvarovat, pohybový efekt se ale do naměřeného signálu promítne i např. při téměř nepatrném pohybu konečku prstu. Artefakty ale byly viditelné i v signálu z monitoru vitálních funkcí, zejména ve třetím a čtvrtém úseku experimentu, kdy se ještě dobrovolníci vydýchávali po fyzické aktivitě.
Celkově lze ale říci, že výsledky studie ukazují na velmi dobrou schopnost chytrých hodinek monitorovat výše zmíněné fyziologické hodnoty a biologické signály a být tak účinným podpůrným pomocníkem při sledování zdravotního stavu svého nositele.
