Bakalářské a magisterské studium

Biomedicínská a klinická technika (BMKT) - tříletý bakalářský studijní program

Biomedicínský technik (BMT)#bmt

Biomedicínský technik (akreditováno podle Zákona č. 96/2004 Sb.)

Úvodní text o oboru zde studijní plán (rozložení předmětů, prezenční forma studia) zde , pro kombinovanou formu studia zde , informace o předmětech zde význam zkratek zde .

Cíle studia studijního oboru

Studijní obor Biomedicínský technik bude připravovat, v rámci studijního programu Biomedicínská a klinická technika, především prakticky zaměřené absolventy, ale vzhledem k získání nezbytného teoretického základu bude též připravovat budoucí studenty magisterských oborů v rámci ČVUT, ale i na jiných vysokých školách. Student získává nejen teoretické znalosti z matematiky, fyziky a chemie, ale také základní znalosti týkající se biologie, anatomie a fyziologie člověka, které jsou potřeba pro pochopení základních biologických procesů v lidském organismu, ale také pro komunikaci s lékaři a dalším zdravotnickým personálem. Seznámí se rovněž s odbornou problematikou, která bude zaměřena na osvojení si principů činnosti a zásad využití prostředků zdravotnické techniky a medicínské informatiky včetně schopnosti programově komunikovat s takovýmito prostředky. Získá též informace z oblasti legislativy, které bude umět vhodně aplikovat v praxi. Dostane se mu znalostí z ekonomiky a managementu uvedených oblastí. Důraz bude kladen i na jazykovou průpravu, která bude zaměřena na zvládnutí základních situací, ve kterých se musí umět biomedicínský či klinický technik každodenně orientovat.

Celkový komplexní profil budoucího absolventa

Prakticky zaměřený absolvent bakalářského studijního programu s technickým přehledem v oblasti biomedicínské a klinické techniky, s velmi dobrou jazykovou průpravou, s důrazem na dovednosti organizační a komunikativní a to vše s důrazem na týmovou práci a dále se znalostmi a schopnostmi dále rozvíjet a prohlubovat své odborné znalosti v souladu s rozvojem poznání v oblasti biomedicínské a klinické techniky. Takto získané znalosti budou absolventi aplikovat v klinickém inženýrství. Absolventi budou schopni v rámci zdravotnických zařízení: pracovat se zdravotnickou přístrojovou technikou, včetně asistence při vyšetřování zobrazovacími metodami, ale i při ostatních vyšetřeních, vyžadujících součinnost techniky, kontrolovat a udržovat přístrojovou techniku, vést její evidenci a zabezpečovat činnosti související s provozem zdravotnické techniky a nemocničního informačního systému, podílet se na vyhodnocování případů selhání zdravotnické techniky a na tvorbě preventivních opatření, obsluhovat software pro podporu diagnostiky, podílet se na akvizici zdravotnických přístrojů včetně výběrových řízení, koncipování kompletů zdravotnických technologií a na technických instruktážích pracovníků v oblasti obsluhy zdravotnické techniky a bezpečnosti práce. Tyto činnosti, které úzce souvisí s výkonem povolání ve zdravotnictví jsou vázány na právě platnou legislativu v této oblasti a proto nelze garantovat výše uvedený výčet činností. Závisí též na zařazení absolventa v rámci zdravotnického zařízení, což však je plně v kompetenci ředitele zdravotnického zařízení. Vzhledem ke schopnosti zapojit se i do vědeckovýzkumné práce, zejména experimentálního charakteru, budou moci najít uplatnění i v rámci vybraných ústavů AV ČR, ale i u podniků, firem a společností zabývajících se vývojem, výrobou, prodejem a servisem prostředků zdravotnické techniky či tvorbou programového vybavení.

Vymezení výstupních znalostí a dovedností – všeobecných, odborných, speciálních a možnosti navazujícího magisterského studia

Znalosti a dovednosti absolventa budou po obecném základu zaměřeny především na přípravu pro uplatnění v praxi, tj. na zdravotnickém pracovišti a ve výrobních, servisních či obchodních společností. Obecný základ však bude umožňovat i další studium v navazujícím dvouletém magisterském oboru v rámci FBMI ČVUT:

  • navazující magisterský studijní program Biomedicínská a klinická technika, ČVUT v Praze FBMI

Absolvent bude mít dobré znalosti z matematiky, fyziky, chemie, ale i z oblasti biologie, anatomie a fyziologie člověka. Bude seznámen se současnými moderními prostředky zdravotnické techniky a s otázkami jejich provozu. Bude schopen aplikovat mezinárodní normy a standardy v oblasti zdravotnické techniky.

Kvalifikační připravenost a míra profesní adaptability na podmínky a požadavky praxe

Absolvent bude připraven pro praktickou činnost související s vývojem, výrobou, provozem a údržbou zdravotnické techniky především v rámci zdravotnických zařízení. Vzhledem k širokému studovanému základu bude schopen se adaptovat prakticky ve všech oblastech využití techniky.

Charakteristika profesí a institucí, kde může uplatnit získané vzdělání

Absolvent se uplatní ve všech profesích souvisejících s vývojem, výrobou, provozem a údržbou zdravotnické techniky, zahrnující jak práci s výpočetní technikou, tak i s programovým vybavením (instalace, inovace, nastavení). Jeho prvořadým uplatněním by mělo být v rámci zdravotnického zařízení, tj. nemocnice, polikliniky apod. Je schopen ale i činnosti v obchodních organizacích zaměřených na prostředky zdravotnické techniky, ale i na rehabilitační a protetické pomůcky. Může pracovat rovněž na pracovištích s experimentální a vědeckou činností, tj. např. ve výzkumných institucích a ústavech AV ČR, popř. resortních ústavech. Další možná uplatnění jsou v rámci metrologických a zkušebních ústavů, normalizačního institutu, SÚKL (odd. PZT) apod. Vzhledem k jazykovým znalostem je možné uplatnění i v zahraničí.

Organizace a struktura studia

Studium je navrženo tříleté, zakončené vypracováním bakalářské práce, obhajobou této práce a složením bakalářské státní závěrečné zkoušky. Jedná se tedy o vysokoškolské vzdělání, které je součástí tzv. strukturovaného vysokoškolského studia. Kromě přednášek, seminářů, cvičení v PC učebnách a laboratorních cvičení, je součástí studijního plánu i povinná 4-týdenní prázdninová odborná praxe na klinických pracovištích či ve výrobních podnicích, institucích a společnostech v oboru (může se jednat např. o společnosti a instituce Linet, SÚKL, SZÚ, nemocnice Kladno, FNKV Praha, VFN Praha, FNM Praha, IKEM Praha a další). Jsou zařazeny i semináře s představiteli relevantních institucí, podniků, společností a firem z oboru. V rámci praktik z biomedicínské a klinické techniky budou realizovány exkurze na pracoviště výše zmíněných institucí, podniků, společností a firem. Ve 3 letém bakalářském studijním programu (BSP BMKT) strukturovaného studia musí student absolvovat povinný třísemestrální jazykový kurz anglického jazyka včetně odborné terminologie a splnit podmínky klasifikovaného zápočtu. Součástí studijního plánu jsou i humanitní a ekonomicko-manažerské předměty.

Optika a optometrie (OPT)#opt

Optika a optometrie (akreditováno podle Zákona č. 96/2004 Sb.)

Úvodní text o oboru zde studijní plán (rozložení předmětů) zde informace o předmětech zde význam zkratek zde

Cíle studia studijního oboru

Bakalářský studijní obor optika a optometrie je nově zavedený obor studia na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT, který si klade za cíl přípravu kvalifikovaných odborníků v oblasti optiky a optometrie v souladu s požadavky Evropské rady optiky a optometrie (ECOO) a vzdělávání nelékařských zdravotnickýchpracovníků v souladu s platnými legislativními předpisy o nelékařských zdravotnických povoláních. Studijní obor Optika a optometrie bude připravovat, v rámci studijního programu Biomedicínská a klinická technika, především prakticky zaměřené absolventy. Bakalářské studium v oboru Optika a optometrie je profesně zaměřené studium, kde si studenti osvojí vědomosti a praktické dovednosti z oblasti optiky, optometrie, oftalmologie a dalších souvisejících oborů. Během tříletého studia získá student teoretické znalosti z předmětů přírodovědného základu (matematiky, fyziky, chemie, biologie, aj.), z preklinických a klinických lékařských předmětů (anatomie, fyziologie, histologie, patologie) s důrazem na lidské oko a předmětů s optickýmzaměřením, které jsou základem přípravy pro další odborné předměty z oblasti optiky, optometrie, oftalmologie a přístrojové techniky, využívané v uvedených oborech. Během studia budou studenti seznámeni též s principy podnikání, vedení optické provozovny, právními i ekonomickými předpisy, ve kterých se musí umět běžně orientovat.

Celkový profil absolventa

Prakticky zaměřený absolvent studijního oboru Optika a optometrie je vysokoškolsky vzdělaný odborník, který je teoreticky i prakticky připraven pro praktickou činnost související s praktickým výkonem povolání optika, optometristy a kontaktologa. Jde o odborníka, který klade důraz na týmovou práci a má schopnosti dále rozvíjet a prohlubovat své odborné znalosti v souladu s rozvojem poznání v oblasti oboru optiky a optometrie. Absolvent má teoretické i praktické znalosti z oboru optiky, oftalmologie, fyziky, chemie, principů optických a oftalmologických přístrojů a jejich použití, metod stanovení refrakčních vad a jejich korekcí všemi typy optických pomůcek. Vedle základních teoretických znalostí má přehled o speciálních pomůckách pro těžce zrakově postižené, dovede je určit a používat. V rozsahu znalostí a praktických dovedností je schopen vyrobit brýle a navrhnout je i z estetického hlediska. Ovládá problematiku binokulárního vidění. Je odborníkem v oblasti kontaktních čoček, dovede stanovit typ i všechny parametry vhodné kontaktní čočky, má znalosti a praktické dovednosti v oblasti aplikace kontaktních čoček a péče o ně. Svým vzděláním bude připraven i pro práci ve výrobě brýlových a kontaktních čoček, brýlových obrub a u firem, jež se zabývají vývojem, výrobou, prodejem a servisem přístrojové techniky a pomůcek pro optiku, oftalmologii a optometrii. Absolvent bude seznámen se současnými moderními prostředky přístrojové techniky v daném oboru a s otázkami jejich provozu. Bude schopen aplikovat mezinárodní normy a standardy v oblasti této techniky. Znalosti a dovednosti absolventa jsou po obecném základu zaměřeny především na přípravu pro uplatnění v praxi, tj. na zdravotnickém pracovišti, v provozovnách oční optiky, ve výrobních, servisních či obchodních společnostech. Obecný základ však umožňuje i další studium v některém z navazujících magisterských oborů v rámci FBMI, ČVUT, či na jiné vysoké škole.

Vymezení výstupních znalostí a dovedností – všeobecných, odborných, speciálních a možnosti navazujícího magisterského studia

Obecný základ však bude umožňovat i další studium v navazujícím dvouletém magisterském oboru v rámci FBMI ČVUT:

  • navazující magisterský studijní program Biomedicínská a klinická technika, ČVUT v Praze FBMI

Výuka budoucích bakalářů je zajišťována především v Kladně. Zde je pro studenty zajištěno stravování i ubytování. Přitom ze studentské lavice v Kladně na konečnou stanici metra A se autobusem pohodlně dostanete za 30 minut. Studenti FBMI mohou být ubytováni v Praze na kolejích ČVUT prostřednictvím SÚZ (Správa účelových zařízení) nebo díky smlouvě mezi FBMI a Domovem mládeže SOŠ, SOU a U na ubytovně v Kladně.

Charakteristika profesí a institucí, kde může absolvent uplatnit získané vzdělání

Absolvent tohoto studia najde uplatnění nejen jako oční optik a optometrista, ale i v oblasti práce se speciálními lékařskými přístroji, v oblasti výroby a aplikace brýlových a kontaktních čoček a dalších příbuzných oborů. Získané vědomosti a praktické dovednosti může uplatnit ve zdravotnických zařízeních, aplikačních centrech kontaktních čoček, v provozovnách oční optiky, ve výrobě brýlových a kontaktních čoček, brýlových obrub a u firem, jež se zabývají vývojem, výrobou, prodejem a servisem přístrojové techniky pro optiku, oftalmologii a optometrii. Absolventi mohou pracovat rovněž na pracovištích s experimentální a vědeckou činností, tj. např. ve výzkumných institucích a ústavech AV ČR. Podle zákona č. 96/2004 Sb. „o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních)“ získávají absolventi bakalářského studijního oboru Optika a optometrie odbornou způsobilost k vykonávání povolání optometristy. Absolventi tohoto bakalářského studia jsou komplexně připraveni k výkonu povolání optika a optometristy. Absolvované studium odpovídá všem relevantním právním dokumentům a dalším dokumentům centrálních orgánů ČR.

Organizace a struktura studia

Studium bakalářského oboru Optika a optometrie (OPT) je tříleté, zakončené vypracováním bakalářské práce, obhajobou této práce a složením státní závěrečné zkoušky. Jedná se o vysokoškolské vzdělání, které je součástí tzv. strukturovaného vysokoškolského studia. V současnosti výuka v daném oboru probíhá v prezenční formě. Do struktury studijního plánu oboru Optika a optometrie je zahrnuto vysoké množství hodin praktické výuky, což umožní studentům lépe proniknout do praktické problematiky oční optiky a optometrie. Kromě přednášek, seminářů, cvičení v PC učebnách a laboratorních cvičení, jsou součástí studijního plánu i odborné praxe v provozovnách oční optiky a zdravotnických zařízeních. V rámci cvičení z předmětů jsou zařazeny i semináře s představiteli relevantních institucí, podniků, společností a firem z daného oboru a též exkurze na moderní pracoviště zdravotnických zařízení a institucí, podniků, společností a firem, zabývajících se problematikou optiky, optometrie a oftalmologie. Studium je ve značné míře soustředěno do výukového komplexu v Kladně.

Studijní plán

Předměty jsou rozděleny do 3 skupin podle závaznosti: P – povinné, PV – povinně-volitelné, V – voli-telné předměty. Předměty povinné je nutné si zapisovat dle navrženého studijního plánu a podle něj je také absolvovat s patřičným zakončením. Předměty povinně-volitelné jsou doporučeny ke studiu ve 2. až 6. semestru. Dle studijního plánu si musí student v příslušném semestru vybrat alespoň jeden povinně-volitelný předmět z nabídky. Všechny mají ohodnocení 2 kredity. Předměty volitelné jsou zařazeny v každém semestru a jsou určeny pro doplňkové studium a to jednak z hlediska doplnění znalostí ze SŠ a jednak z hlediska doplnění vybraných partií nad rámec povinných a povinně-volitelných předmětů. Lze je vybírat z nabídky volitelných předmětů ve studijním plánu, přičemž toto doporučení je optimalizováno z hlediska návaznosti a požadavků studijního plánu, z celoškolské nabídky předmětů zajišťovaných FBMI, dále pak z nabídky předmětů fakult ČVUT, po dohodě s proděkanem pro pedagogickou činnost i z nabídky předmětů ostatních vysokých škol. Předměty volitelné si student nemusí během celého studia zapsat. Nedílnou součástí studijního plánu je i šablona, ve které je zachycena struktura studijního plánu oboru Optika a optometrie, respektující časové i logické návaznosti předmětů a komplexní rozpis studijního plánu po jednotlivých semestrech s vyučujícími jednotlivých předmětů a garantujícími pracovišti. Studenti musí získat za úspěšně absolvované předměty za celé studium minimálně 180 kreditů v předepsané skladbě (170 kreditů z povinných a povinně volitelných předmětů oboru a 10 dalších kreditů za zpracování bakalářské práce). Po úspěšném obhájení bakalářské práce a složení státní závěrečné zkoušky obdrží studenti akademický titul bakalář (ve zkratce Bc.) studijního oboru Optika a optometrie.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Každý student bakalářského studijního programu (BSP) Biomedicínská a klinická technika (BMKT) musí při zápisu do prvního semestru studia absolvovat základní školení z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle dané předlohy. Záznamy o základním školení BOZP jsou archivovány. Pokud by student nastoupil ke studiu na FBMI vícekrát, pak se musí podrobit základnímu školení z BOZP opakovaně. Toto školení je prováděno současně se školením vztahujícím se k odborné způsobilosti v elektrotechnice a též k práci ve všech typech laboratoří na FBMI. Pokud se studenti účastní výuky na pracovištích jiných VŠ, musí absolvovat speciální školení z BOZP v dané lokalitě. Úspěšné absolvování školení a přezkoušení je vyznačeno v razítku v indexu studenta.

Výuka jazyků

Ve 3letém bakalářském studijním oboru OPT strukturovaného studia je výuka jazyků volitelná. Student může absolvovat vícesemestrální volitelný jazykový kurz anglického jazyka včetně odborné terminologie.

Odborná praxe

Cílem odborné praxe je, aby budoucí absolventi získali patřičné praktické dovednosti a návyky pro své budoucí uplatnění v praxi po absolvování 3letého BSO Optika a optometrie dle platné akreditace udělené MŠMT ČR. A to nejen z hlediska získání praktických dovedností, ale i práce v kolektivu. Velmi důležité je též hledisko odborného zdokonalení v oblasti přístrojové techniky, využívané v daném oboru. V rámci výuky je odborná praxe zahrnuta u jednotlivých odborných technických i zdravotnických předmětů uvedených v časovém plánu studia.

Biomedicínská informatika (BMI)#bmi

Tříletý bakalářský studijní obor v rámci programu Biomedicínská a klinická technika na Fakultě biomedicínského inženýrství, ČVUT v Praze.

Studijní plán (rozložení předmětů) pro prezenční formu studia zde a pro kombinovanou formu studia zde informace o předmětech zde význam zkratek zde

Co je biomedicínská informatika?

Biomedicínská informatika je vědní obor zabývající se biomedicínskými informacemi, daty a znalostmi a jejich uchováváním, zpřístupněním a optimálním využitím pro řešení problémů a rozhodování v biologii, medicíně a zdravotnictví. Vědní obor Biomedicínská informatika zahrnuje také získávání, prezentaci, modelování, integraci a komunikaci dat a informací přes základní vědecké obory a inženýrství až po klinickou praxi a zdravotní politiku.

Kombinovaná forma výuky

  • Výuka probíhá jednou za 14 dní v pátek a v sobotu (7 týdnů za semestr)
  • Je požadováno potvrzení 1 leté praxe nebo potvrzení o zaměstnání v oboru mající vztah k infromačním technologiím, přírodovědným oborům nebo zdravotnictví (viz jednotný formulář na www stránce ke stažení)

Proč si zvolit studijní obor biomedicínská informatika?

  • Budoucnost rozvoje zdravotní péče je jednoznačně spojena s širokým uplatněním informačních technologií a tím současně vzniká větší poptávka po absolventech tohoto oboru.
  • Vzhledem k univerzálnímu charakteru základních dovedností IT se absolventi mohou uplatnit i v nezdravotnických aplikačních oborech.
  • Díky realizovaným projektům máme laboratoře vybavené moderními přístroji a periferiemi z oblasti IT, na kterých probíhá praktická část výuky.
  • Nabízíme individuální přístup ke studentům ze strany pedagogů.
  • Po absolvování tohoto oboru nabízíme možnost pokračovat v navazujícím magisterském studiu v rámci Fakulty biomedicínského inženýrství nebo mimo ni. 

Uplatnění po studiu

Absolventi najdou uplatnění ve firmách zabývajících se návrhem a vývojem webových, desktopových či mobilních aplikací, především v oblasti biomedicíny a telemedicíny. Další pracovní možnosti získají jako správci počítačových sítí či nemocničních informačních systémů ve zdravotnických zařízeních. Budou též schopni analyzovat biomedicínská data, navrhovat postupy a algoritmy jejich vyhodnocování a implementovat je v klinické praxi. Jejich nezastupitelné místo je také v oblasti integrace nové přístrojové techniky do struktury nemocničních informačních systémů. Široké uplatnění se nabízí v oblasti ochrany zejména zdravotnických dat. Absolventi mají základ jak v oblasti vyhodnoceno rizik, zabezpečení dat, tak i přehled v legislativě, na které můžou navázat v praxi.

Jaké jsou možnosti dalšího studia?

Absolventi mohou v rámci fakulty a školy pokračovat v navazujícím magisterském studiu v následujících studijních programech a studijních oborech:

  • Fakulta biomedicínského inženýrství (FBMI ČVUT):
    • Biomedicínská a klinická technika - obor Přístroje a metody pro biomedicínu
    • Biomedicínská a klinická technika - obor Systémová integrace procesů ve zdravotnictví
    • Ochrana obyvatelstva - obor Civilní a nouzové plánování
  • Fakulta eletrotechniky (FEL ČVUT):
    • Elektrotechnika a informatika - obor Biomedicínské inženýrství
    • Elektrotechnika a informatika - obor Biomedicínské informatika
    • Otevřená informatika
    • Kybernetika a robotika
  • Fakulta informačních technologií (FIT ČVUT):
    • Informatika
  • Možnosti studia na ostatních školách např.:
    • Vysoká škola chemicko-technologická v Praze - Aplikovaná inženýrská informatika (obor i program)
    • Vysoká škola ekonomická v Praze - Aplikovaná informatika - obor Kognitivní informatika
    • Vysoké učení technické v Brně - Informační technologie - obor Bioinformatika a biocomputing
    • Masarykova univerzita v Brně - Aplikovaná informatika - obor Bioinformatika

Chcete vědět, jak probíhá diagnóza pomocí počítače, jak nakládat s osobními daty, chcete porozumět programovacím jazykům, snímkům z magnetické rezonance, genetickým algoritmům, umělé inteligenci.

Přihlaste se mezi studenty naši fakulty. Přihlaste se na obor Biomedicínská informatika.

Informační a komunikační technologie v lékařství (ICTM)#ictm

Informační a komunikační technologie v lékařství (nově akreditovaný obor od AR 2016/2017)

Studijní plán (rozložení předmětů, prezenční forma studia) zde.

Cíle studia studijního oboru

  • prakticky orientovaná výuka,
  • možnost ověřovat si prostřednictvím prvoplánové projektově orientované výuky teoretické poznatky na reálných, úkolech pod individuálním vedením zkušených pracovníků napříč katedrami a pracovišti FBMI, pracovníků lékařských fakult i lidí z firemní praxe,
  • možnost nalézat a uplatňovat tvůrčí potenciál studentů v široké perspektivní oblasti informačních a komunikačních technologií, zaměřené, díky zázemí FBMI, na atraktivní oblast medicíny,
  • možnost uplatňovat a rozvíjet odborný profil studentů podle jejich zájmů a schopností,
  • možnost učit se z chyb a vyzkoušet si řadu odborných technik, postupů a návyků, které studenty dobře připraví na reálnou praxi v budoucím zaměstnání,
  • projektově orientovaná výuka s možností doplnění si dovedností s dobrou jazykovou průpravou.

Celkový komplexní profil budoucího absolventa

Absolvent prakticky zaměřeného bakalářského studijního oboru Informační a komunikační technologie v lékařství (ICTM) bude mít ucelený multidisciplinární základ v oblasti celého procesu vývoje HW a SW komponent s využitím nejmodernější součástkové základny analogové a číslicové elektroniky, standardních návrhových technik a postupů pro vývoj a nasazení SW, vše s vazbou na použití v medicíně a v biomedicínském inženýrství.

Absolvent bude moci ať už jako jednotlivec, člen týmu či samostatný podnikatel, vyvíjet SW na počítačích s operačními systémy Linux, Windows i Apple OS X, serverech i smartphonech a tabletech s operačními systémy Android, iOS a Windows Phone, včetně embedded RT aplikací, vyvíjet firmware na nejrozšířenějších rodinách jednočipových mikroprocesorů a analogové či číslicové systémy určené zejména do přístrojů lékařské elektroniky. Absolvent bude vyprofilován dle vlastního zájmu a schopností do oblasti, ve které se díky práci na projektech završených bakalářskou prací stal specialistou a zároveň prošel dalšími kurzy, které mu rozšířily obzor v oblastech, které jeho specializaci předchází, či na ni navazují.

Díky přesahu do oblasti legislativy, práva, certifikace zdravotnické techniky, základu podnikání, marketingu, managementu, psychologie, komunikace, prezentace a anglického jazyka, bude schopen nalézt uplatnění u různých typů zaměstnavatelů na různých pozicích ve výzkumu, vývoji, v obchodě či servisu.

Vymezení výstupních znalostí a dovedností – všeobecných, odborných, speciálních a možnosti navazujícího magisterského studia

Nejlepší absolventi uvedeného oboru budou moci pokračovat v dalším studiu zejména v navazujícím dvouletém magisterském oboru v rámci FBMI ČVUT, ale i mimo ČVUT:

  • navazující magisterský studijní program Biomedicínská a klinická technika, ČVUT v Praze FBMI

Konkrétní praktické znalosti absolventů ICTM v oblasti HW:

  • Rozumět vnitřní architektuře medicínských asistenčních a biotelemetrických systémů a být schopen je navrhovat i prakticky aplikovat na úrovni produktu.
  • Realizovat návrh řešení podle platných bezpečnostních a hygienických norem, včetně návrhu a prototypového osazení a oživení jednotlivých částí biotelemetrického systému a přípravy prototypu na testy ve státní zkušebně (elektromagnetická kompatibilita, bezpečnost).
  • Být schopen navrhnout a sestavit senzorovou část biotelemetrického systému od výběru vhodného senzoru fyzikální veličiny, návrhu převodníku fyzikální veličiny, včetně návrhu biozesilovačů a to jak za pomoci operačních zesilovačů a přístrojových zesilovačů, tak i specializovaných integrovaných zákaznických řešení (front-endů pro měření biosignálů) od renomovaných výrobců.
  • Navrhnout a sestavit embedded zařízení řízené mikroprocesorem, znát kritéria pro výběr vhodné architektury, aplikační platformy a mít přehled o dostupných moderních periferních zařízeních embedded systémů a jejich parametrech.
  • Navrhnout a sestavit přenosovou část biotelemetrického systému, podle potřebné kapacity komunikačního kanálu a dalších aplikačních požadavků zvolit přenosovou technologii (metalické spojení, optický spoj, bezdrátové radiokomunikační rozhraní, v průmyslově dostupném konkrétním provedení) a protokol i hardwarové řešení za pomoci vhodného komunikačního modulu.
  • Realizovat návrh tištěného spoje v CAD systému včetně kontroly a přípravy technologických podkladů pro zadání jejich výroby. Provést osazení, oživení a technické otestování funkčního vzorku systému za pomoci moderní měřicí techniky a diagnostických nástrojů.
  • Návrh a implementace firmware pro embedded zařízení, schopného v reálném čase řídit podle zadaných požadavků digitalizaci, paketizaci, serializaci a kódování přenášených signálů, včetně obousměrné komunikace biotelemetrického systému s vizualizačním/snímacím software.
  • Návrh a implementace hardware a firmware pro předzpracování signálů v embedded zařízeních, včetně výběru a návrhu vhodných forem číslicových filtrů a algoritmů extrakce vybraných diagnostických příznaků a dalších podpůrných algoritmů.
  • Navrhnout a odladit multiplatformní snímací a vizualizační zákaznický software pro podporu distančního monitorování v medicíně, včetně výběru a odladění algoritmů pro podporu rozhodování, založeného na aplikaci metod umělé inteligence.

Konkrétní praktické znalosti absolventů ICTM v oblasti SW - navrhnout a implementovat celý komunikační řetězec senzor-hub-server-EHR, tedy:

  • Znát Continua, HL7
  • Napsat aplikaci, která bude číst data ze zařízení pomocí bluetooth (threading, Continua)
  • Napsat jednoduchou aplikaci pro embedded platformu (Arduino)
  • Napsat jednoduchou app pro mobil-tablet a publikovat ji na market
  • Nainstalovat operační systém, web server, sql server
  • Napsat jednoduchou GUI app (Windows) pracující s lokální DB (SQL Compact)
  • Nainstalovat operační systém, web server, SQL server
  • Napsat jednoduchou webovou aplikaci (komunikující s DB)
  • Napsat jednoduchou webovou službu
  • Napsat službu (Windows Service) odesílající data na EHR (HealthVault, HL7)
  • Navrhnout DB včetně constrainů a indexů, znát SQL dotazy včetně JOINů
  • Namodelovat jednoduchou situaci pomocí UML
  • Umět nastavit produkční webové prostředí – publishing webu na web hosting či do cloudu
  • Nakonfigurovat síť (router, tiskárna, sdílení disku)

Kvalifikační připravenost a míra profesní adaptability na podmínky a požadavky praxe, charakteristika profesí a institucí, kde může uplatnit získané vzdělání

Absolventi ICTM najdou uplatnění zejména jako vývojoví pracovníci ve firmách zaměřených na využití informačních a komunikačních technologií (v medicíně a souvisejících oborech). Jejich doménou je především vývoj a konstrukce lékařských přístrojů střední a nižší složitosti a návrh a vývoj středně a méně složitých softwarových aplikací. Po tomto je také největší poptávka z komerční sféry. Absolventi se samozřejmě mohou uplatnit ve vývoji a konstrukci komponent složitějších systémů, kde se však předpokládá pouze parciální zapojení do řešení problému pod vedením zkušenějšího pracovníka. ICTM systematicky připraví absolventa na práci v malých a středních firmách. Zde je, více než ve větších organizacích, kladen důraz na flexibilitu a všeobecnější přehled o široké škále informačních a komunikačních technologií a rovněž na přehled o oblasti, na níž jsou informační a komunikační technologie aplikovány. Touto oblastí je pro ICTM lékařství, což s sebou nese nejen potřebu základní orientace ve zdravotnictví, ale rovněž schopnost komunikace s lékaři a dalším zdravotnickým personálem. Tomu odpovídá i skladba předmětů ICTM.

Organizace a struktura studia

Studium je navrženo tříleté, zakončené vypracováním bakalářské práce, obhajobou této práce a složením bakalářské státní závěrečné zkoušky. Jedná se tedy o vysokoškolské vzdělání, které je součástí tzv. strukturovaného vysokoškolského studia. Součástí výuky jsou přednášky, semináře, cvičení v PC učebnách, laboratorní cvičení a realizace projektů.

Ve studijním plánu jsou povinné předměty, povinně-volitelné předměty a volitelné. Povinně volitelné předměty (PV) jsou rozčleněny do dvou hlavních skupin – softwarové systémy v ICT a hardwarové systémy v ICT. Cílem rozčlenění na dvě skupiny je zpřehlednit plánování studia studentům, kteří se chtějí odborně profilovat spíše do oblasti návrhu softwarových systémů v ICT, nebo naopak spíše v oblasti návrhu hardwarových komponent v ICT. Tyto množiny nejsou v praxi disjunktní a navržený systém umožňuje bez ztráty návaznosti flexibilně zápis předmětů z obou skupin.
Například student, který je svým zájmem primárně odborně zaměřen na vývoj software (a chce se dále profilovat do této skupiny), který běžně již na střední škole vytvářel webové aplikace, si nemusí zapisovat povinně volitelný předmět „Základy návrhu a vývoje webových aplikací“ a, pokud ho to zajímá, si doplní-rozšíří znalosti zápisem předmětů ze skupiny zaměřené na hardware. Ať už méně HW zaměřený, např. Zpracování biologických signálů, nebo např. „Základy mikroprocesorové techniky“, kde si své znalosti rozšíří o základy této techniky a psaní firmware.
Z čistě pragmatického pohledu praxe, zejména malých a středních firem, má jak úplně čistý „hardwerář“, který nenapíše řádek kódu,  tak i úplně čistý „softwerář“, který nepochopil rozdíl mezi napětím a proudem, zhoršené postavení na trhu práce, praxe vyžaduje propojení obou oblastí a přehled v obou těchto oblastech. Jeden z hlavních benefitů tohoto nového oboru je právě funkční (a v praxi velmi žádané) propojení obou oblastí.

Povinně volitelné předměty skupiny I. - skupina zaměřená více na softwarové systémy v ICT

  • Objektově orientované programování
  • Databázové systémy v lékařství
  • Datové standardy v telemedicíně
  • Základy návrhu a vývoje webových aplikací
  • Vývoj mobilních a embedded aplikací na platformě GNU/Linux
  • Programování aplikací pro mobilní platformu Android
  • Programování aplikací pro mobilní platformu Apple iOS
  • Vývoj aplikací klient-server

 Povinně volitelné předměty skupiny II. - skupina zaměřená více na hardwarové systémy v ICT

  • Zpracování biologických signálů
  • Základy lékařské přístrojové techniky
  • Aplikace umělé inteligence a biokybernetiky v medicíně
  • Základy mikroprocesorové techniky
  • Architektura biotelemetrických systémů
  • Virtuální realita a multimédia

Specializace ve zdravotnictví (SVZ) - tříletý bakalářský studijní program

Fyzioterapie (FZT)#fzt

Fyzioterapie (akreditováno podle Zákona č. 96/2004 Sb.)

Studijní plán (rozložení předmětů) zde informace o předmětech zde význam zkratek zde.

Cíle studia studijního oboru

Cílem studia je připravit komplexně erudované odborníky, s vyváženým poměrem teoretických i praktických znalostí i dovedností v oblasti fyzioterapie, včetně znalostí nejnovějších medicínských technologií a schopnosti využívat je v diagnostice a terapii.

Celkový komplexní profil budoucího absolventa

Základní teze studijního programu

  • osvojit si poznatky moderní vědecké fyzioterapie a zvládnout jejich praktickou aplikaci;
  • seznámit se s nejmodernějšími prostředky medicínské techniky, ortotiky, protetiky, s kompenzačními pomůckami a počítačovými technologiemi a možnostmi jejich využití ve fyzioterapii;
  • osvojit si psychoterapeutický způsob komunikace mezi členy zdravotnického týmu a pacientem;
  • porozumět základním diagnostickým i terapeutickým principům komplexního přístupu ve fyzioterapii;
  • osvojit si principy kvalitního vztahu mezi zdravotníkem a pacientem, zvládnout základy zdravotnické etiky;
  • osvojit si základy týmové práce;
  • položit základy k dalšímu vzdělávání formou magisterského studia fyzioterapie.

Vymezení výstupních znalostí a dovedností

Připravit odborníky, kteří budou disponovat kvalitními teoretickými a širokými praktickými znalostmi biomedicínských oborů, s důrazem na hluboké vědomosti vědecké i aplikované fyzioterapii a budou schopni je využívat v rámci komplexního přístupu k pacientovi. Během studia si osvojí i speciální fyzioterapeutické dovednosti, seznámí se s podstatou jejich působení na lidský organizmus a v rámci praktické výuky se přesvědčí o jejich terapeutickém využití. Seznámí se s nejnovějšími vědeckými medicínskými poznatky z oblasti fyzikální terapie a medicínské techniky a budou schopni je účelně využívat v léčebné praxi. Zvládnout základní principy týmové práce, nezbytné pro efektivní organiza-ci a řízení zdravotnických provozů. Budou schopni navrhovat vývoj a použití nových technických pomůcek.

Absolvent uvedeného studijního oboru bude schopen bez odborného dohledu a bez indikace:

  • provádět prevenci, edukaci a poradenství za účelem udržení nebo obnovení pohybových funkcí;
  • školít zdravotnické pracovníky způsobilé poskytovat samostatně ošetřovatelskou péči v oblasti rehabilitačního ošetřovatelství, především v prevenci imobilizačního syndromu;
  • doporučovat ergonomické úpravy bydliště a pracoviště pacientů v rámci prevence poruch pohybového systému;
  • seznamovat pacienty s možnostmi sociální péče, podílí se na sociální rehabilitaci osob se zdravotním postižením;
  • zajišťovat přejímání, kontrolu a uložení léčivých přípravků, manipulaci s nimi a jejich dostatečnou zásobu;
  • zajišťovat přejímání, kontrolu a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.

Absolvent zároveň bude schopen provádět indikované specializované diagnostické postupy pro vyšetření pohybového systému včetně přístrojových a aplikovat indikované fyzioterapeutické postupy u pacientů, kde je reálné riziko selhání životních funkcí.

Organizace a struktura studia

Studium je navrženo tříleté, zakončené vypracováním bakalářské práce, obhajobou této práce a složením bakalářské státní závěrečné zkoušky. Jedná se tedy o vysokoškolské vzdělání, které je součástí tzv. strukturovaného vysokoškolského studia. Studium je koncipováno jako teoreticko - praktický celek, ve kterém si posluchači osvojí všechny dostupné poznatky moderní fyzioterapie i rehabilitace a možnosti jejich efektivního využití ve speciální diagnostice a v léčebné praxi. Oproti zavedeným výukovým předmětům na jiných fakultách bude na Fakultě biomedicínského inženýrství výuka doplněna o část technických předmětů, zaměřených jednak na pochopení funkce nejmodernějších zdravotnických technologií a také na vývoj nových zdravotních pomůcek. To umožní připravit absolventa ve všech souvislostech nutných ke komplexnímu přístupu k pacientovi. Důraz ve výuce je dán na komplexnost i v jiných směrech. Tělesné a psychické aspekty člověka v něm nejsou vnímány jako dvě oddělené kategorie, nýbrž jako propojené a navzájem se neustále ovlivňující systémy. Schopnost posuzování zdravotních obtíží v širokých souvislostech pacientova života představuje nezbytnou součást profesní výbavy fyzioterapeuta, je základním předpokladem určení vhodného postupu léčby a účelného využití moderních prostředků medicínské techniky.
 

Radiologický asistent (RA)#ra

Radiologický asistent (akreditováno podle Zákona č. 96/2004 Sb.)

Studijní plán (rozložení předmětů) zde informace o předmětech zde význam zkratek zde.

Cílem bakalářského studijního oboru „Radiologický asistent“ je příprava vysokoškolsky kvalifikovaných zdravot­nických pracovníků oprávněných k provádění radiologických zobrazovacích a ozařo­vacích postupů a aplikaci ionizujícího záření při postupech používaných při lékař­ském ozáření.

Cíle studia studijního oboru

  • jsou odvozeny ze zaměření fakulty rozvíjet takové nelékařské zdravotnické obory, které mají úzký vztah k technickým oborům;
  • cílem je příprava vysokoškolsky kvalifikovaných zdravotnických pracovníků oprávněných k provádění radiologických zobrazovacích a ozařovacích postupů a aplikaci ionizujícího záření při postupech používaných při lékařském ozáření a základních servisních výkonů na přístrojích k těmto postupům využívaných;
  • cílem je získání vysokoškolské kvalifikace zdravotnického pracovníka oprávněného k výkonu zdravotnického povolání v různých oblastech systému péče o zdraví populace (primární, sekundární, terciární) v České republice s přesahem do celoevropského měřítka a se zaměřením na dostupnost zdravotní péče a rovný přístup obyvatel k jejím poskytovatelům;
  • získání požadované odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání „Radiologický asistent“ nutné k případné budoucí registraci nebo získání zákonem předepsané licence s ohledem na směrnici 89/48 EEC o vzájemném uznávání vysokoškolských kvalifikačních diplomů chráněných povolání;
  • poskytnutí teoretických a praktických znalostí nezbytných k dalšímu postgraduálnímu, specializačnímu a celoživotnímu vzdělávání;

Celkový komplexní profil budoucího absolventa

Radiologický asistent vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 55/2011 Sb., a dále bez odborného dohledu a bez indikace:

  • provádí a vyhodnocuje zkoušky provozní stálosti zdrojů ionizujícího záření a souvisejících přístrojů ve všech typech zdravotnických radiologických pracovišť,
  • zajišťuje, aby lékařské ozáření nebylo v rozporu se zásadami radiační ochrany, a v rozsahu své odborné způsobilosti vykoná činnosti při zajišťování optimalizace radiační ochrany, včetně zabezpečování jakosti,
  • vykonává činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, pokud splní požadavky zvláštního právního předpisu,
  • provádí specifickou ošetřovatelskou péči poskytovanou v souvislosti s radiologickými výkony,
  • zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení léčivých přípravků, manipulaci s nimi a jejich dostatečnou zásobu,
  • zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.

Radiologický asistent může provádět jako aplikující odborník v obecně odůvodněných případech stanovených standardy bez odborného dohledu na základě požadavku indikujícího lékaře jednotlivé lékařské ozáření, a to:

  • skiagrafické zobrazovací postupy včetně screeningových,
  • peroperační skiaskopii,
  • kostní denzitometrii,
  • a nese za ně klinickou odpovědnost.

Radiologický asistent může provádět bez odborného dohledu na základě požadavku indikujícího lékaře a na základě indikace lékaře, který je aplikujícím odborníkem, praktickou část jednotlivého lékařského ozáření, především jeho konkrétní provedení. Přitom může:

  • provádět radiologické zobrazovací postupy používané při lékařském ozáření,
  • asistovat a instrumentovat při postupech intervenční radiologie,
  • provádět léčebné ozařovací techniky,
  • provádět nukleárně medicínské zobrazovací i nezobrazovací postupy,
  • a za tuto část přebírá klinickou odpovědnost podle zákona o specifických zdravotních službách

Radiologický asistent bez odborného dohledu na základě indikace lékaře může:

  • provádět léčebné a zobrazovací výkony, které využívají jiné fyzikální principy než ionizující záření,
  • aplikovat léčivé přípravky nutné k provedení výkonů – aplikace trávicím traktem, dýchacími cestami, formou podkožních, kožních a nitrosvalových injekcí,
  • zavádět periferní žilní katetry.

Radiologický asistent může aplikovat pod odborným dohledem lékaře intravenózní léčiva nutná k realizaci vyšetření a vykonávat pod odborným dohledem radiologického fyzika se specializovanou způsobilostí v radioterapii dílčí činnosti při plánování radioterapie.

 

Vymezení výstupních znalostí a dovedností – všeobecných, odborných, speciálních a možnosti navazujícího magisterského studia

Znalosti a dovednosti absolventa budou po obecném základu zaměřeny především na přípravu pro uplatnění v praxi, tj. na zdravotnickém pracovišti. Obecný základ však bude umožňovat i další studium v navazujícím dvouletém magisterském oboru v rámci FBMI ČVUT:

  • magisterský studijní program Biomedicínská a klinická technika, ČVUT v Praze FBMI

Absolvent bude disponovat kvalitními teoretickými a širokými praktickými znalostmi všech studovaných předmětů, zejména však těch, které jsou zaměřeny na aplikovanou radiologii, nukleární medicínu a radioterapii a budou schopni je prakticky využívat v celé šíři tohoto oboru. Během studia si osvojí i speciální dovednosti, seznámí se s podstatou ionizujícího záření a jeho působení na lidský organizmus a v rámci praktické výuky se přesvědčí o možném diagnostickém a terapeutickém využití ionizujícího záření. Seznámí se a osvojí si nejnovější vědecké medicínské poznatky z oblasti zobrazovacích metod (radiologie a nukleární medicíny) a radioterapie. Studiem získají schopnost poznatky účelně využívat v technické praxi i léčebné péči. Zvládnou základní principy týmové práce, nezbytné pro efektivní organizaci a řízení zdravotnických provozů.

Kvalifikační připravenost a míra profesní adaptability na podmínky a požadavky praxe

Absolventi studijního programu mají široké teore­tické znalosti z medicínských, společensko vědních a ostatních souvisejících vědních oborů, které jim umožní rychlou profesní adaptaci na podmínky praxe. Absolvent bude připraven pro praktickou činnost související s pozici Radiologického asistenta především v rámci zdravotnických zařízení a to kdekoli v české republice, resp. i v Evropě.
 
Charakteristika profesí a institucí, kde může uplatnit získané vzdělání

Absolvent se uplatní na pozici Radiologického asistenta v mnoha zdravotnických zařízeních. Jeho prvořadým uplatněním by mělo být v rámci zdravotnického zařízení, tj. nemocnice, polikliniky apod. Absolvent získá odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru „Radiologický asistent“ a oprávnění k výkonu samostatné i týmové odborné činnosti v oblasti zobrazovacích metod a aplikace ionizujícího záření:

  • v lůžkových zdravotnických zařízeních;
  • v ambulantních zdravotnických zařízeních;
  • na pracovištích veterinární medicíny;
  • na výzkumných pracovištích.

Organizace a struktura studia

Studium je tříleté, zakončené vypracováním bakalářské práce, obhajobou této práce a složením státní zkoušky. Jedná se tedy o vysokoškolské vzdělání, které je součástí tzv. strukturovaného vysokoškolského studia. V rámci studia se student seznámí se základy z oblasti zdravotnických a lékařských disciplín, z oblasti radiologie, radiační ochrany, biofyziky, pracovních postupů v radioterapii, přístrojové techniky a též z oblasti informačních technologií a legislativy. Kromě přednášek, seminářů, cvičení v PC učebnách a laboratorních cvičení, je součástí studijního plánu i povinná odborná praxe na klinických pracovištích a to již od druhého semestru studia vždy v letním semestru, kdy je vlastní výuka pouze po dobu 10 týdnů. Výuka jazyků je realizována pouze jako povinně-volitelný předmět.

Proč si zvolit studijní obor Radiologický asistent

Absolventi získají možnost práce v nejdynamičtěji se rozvíjejícím zdravotnickém oboru, na odděleních, která jsou vybavena nejmodernější diagnostickou a terapeutickou technikou nebo se perspektivně uplatnit ve společnostech, které jsou zaměřené na kontrolu radiologické techniky nebo jiných zdrojů ionizujícího záření. Absolvent získá kvalifikaci jak pro výkon povolání v České republice, tak i v ostatních zemí EU.

Zdravotnický záchranář (ZZ)#zz

Zdravotnický záchranář (akreditováno podle Zákona č. 96/2004 Sb.)

Studijní plán (rozložení předmětů) zde informace o předmětech zde význam zkratek zde .

Cíle studia studijního oboru

Cílem studijního oboru je příprava vysokoškolsky kvalifikovaných zdravotnických pracovníků oprávněných poskytovat neodkladnou péči při individuálním i hromadném postižení (včetně medicíny katastrof) osob všech věkových skupin v omezeném časovém intervalu (na místě vzniku náhlé příhody, za transportu do zdravotnického zařízení a na odděleních urgentních příjmů), a kteří jsou rovněž schopni účinné spolupráce s integrovaným záchranným systém.

Absolventi tohoto studijního oboru získají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání „Zdravotnický záchranář“ a oprávnění k výkonu samostatné i týmové odborné činnosti v rámci specifické ošetřovatelské péče na úseku: neodkladné, anesteziologicko-resuscitační péče; akutního příjmu; v síti zařízení a pracovišť zdravotnické záchranné služby včetně letecké; ve složkách integrovaného záchranného systému (např. báňská záchranná služba, vodní záchranná služba, horská záchranná služba).

Struktura a obsah studia

Studium je koncipováno jako teoreticko-praktický celek, ve kterém si student osvojí veškeré dostupné poznatky současné urgentní medicíny, intenzivní a resuscitační péče a možnosti jejich efektivního využití v praxi. Ve srovnání se zavedenými výukovými obory jsou navíc tyto poznatky doplněny o znalost moderních technologií a technických novinek. Zvláštní význam je přikládán komplexnímu přístupu i v dalších směrech, jmenovitě je akcentován holistický, celostní přístup a schopnost posuzovat zdravotní potíže nemocných v širokých souvislostech jeho života.

Kvalita výuky je garantována odborníky z oboru urgentní medicíny a zdravotnické záchranné služby. Praktická výuka je realizována jak v odborných učebnách fakulty s využitím nejmodernějších didaktických a simulačních pomůcek, tak spolu s odbornou praxí ve fakultních nemocnicích a stanovištích zdravotnické záchranné služby. Součástí studia jsou i specializované kurzy - například zimní kurz ve spolupráci s horskou službou.

Absolvent je způsobilý k vykonávání samostatných činností bez odborného dohledu. Má odbornou způsobilost poskytovat přednemocniční neodkladnou péči. Je schopen vést zdravotnickou dokumentaci a dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů, pracovat s informačním systémem zdravotnického zařízení včetně zdravotnického operačního střediska. Umí samostatně a pohotově rozhodovat v mezích své kompetence a nést odpovědnost za svá rozhodnutí jak v běžných, tak za mimořádných okolností. Je připraven se aktivně zapojit do výzkumu v oblasti neodkladné péče, výsledky aplikovat v praxi a podílet se na přípravě zdravotnických standardů.

Praktické uplatnění absolventů oboru Zdravotnický záchranář

Absolvent je způsobilý k vykonávání samostatných činností bez odborného dohledu. Má odbornou způsobilost poskytovat přednemocniční neodkladnou péči. Je schopen vést zdravotnickou dokumentaci a dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů, pracovat s informačním systémem zdravotnického zařízení včetně zdravotnického operačního střediska. Umí samostatně a pohotově rozhodovat v mezích své kompetence a nést odpovědnost za svá rozhodnutí jak v běžných, tak za mimořádných okolností.

Je připraven se aktivně zapojit do výzkumu v oblasti neodkladné péče, výsledky aplikovat v praxi a podílet se na přípravě zdravotnických standardů.

Proč si zvolit studijní obor Zdravotnický záchranář ?

Potřeba profese zdravotnického záchranáře je v současné době vysoká a požadavky na kvalitu a počet erudovaných pracovníků této profese neustále stoupá.  Absolvent má stoprocentní jistotu uplatnění svých znalostí v oboru, který vystudoval. 

Zdravotní laborant (ZL)#zl

Zdravotní laborant (akreditováno podle Zákona č. 96/2004 Sb.)

Studijní plán (rozložení předmětů) zde informace o předmětech zde a význam zkratek zde .

Pozice zdravotního laboranta má v našem zdravotnictví dlouholetou tradici. V dnešní době reprezentují vyšetřovací metody ve zdravotnictví samostatný komplex specializovaných biomedicínských odvětví, která jsou nezbytným předpokladem a základem pro stanovení objektivní klinické diagnózy. Stále se zvyšující požadavky na úroveň odborného profilu specialistů v oblasti zdravotnických vyšetřovacích metod vyplývají především z rozvoje náročnosti instrumentální techniky ve zdravotnictví v posledních desetiletích. Nicméně právě tato skutečnost iniciuje v současné době a v nejbližší budoucnosti také zvýšenou poptávku po absolventech vysokých škol do laboratorních komplementů, jejichž odborná orientace splňuje požadavky v oboru zdravotnických vyšetřovacích metod. Pregraduální vzdělávání zdravotních laborantů dlouhou dobu zajišťovaly výhradně zdravotnické školy studijním oborem Zdravotní laborant, zakončeným maturitou.
Výše popsaný dynamický rozvoj moderních vysoce sofistikovaných analytických systémů a instrumentální laboratorní techniky, který se plošně zavádí do všech laboratorních oborů, klade zvyšující se nároky na úroveň teoretických znalostí a praktických dovedností zdravotního laboranta. Potřeba rychlé a kvalitní adaptability vysoce erudovaného zdravotního laboranta v konsolidujících se klinických laboratořích vytváří poptávku po dostupném vysokoškolském vzdělání. Plnohodnotného zařazení zdravotního laboranta do pracovních týmů laboratorních pracovišť klade zvýšené (oprávněné) nároky i na psychickou vyzrálost a připravenost chápat a plně respektovat individuální odpovědnost za kvalitu poskytovaných laboratorních informací v kontextu komplexní léčebně preventivní péče. Podporou těchto tendencí je rovněž i snaha o přiblížení organizace, obsahu a struktury pregraduálního vzdělání zdravotních laborantů standardům obvyklým ve státech EU. Reakcí na tuto situaci bylo zavedení studijního oboru zdravotní laborant na vyšších odborných školách a posléze i vysokoškolská forma bakalářského studia na vysokých školách. V ní, podle koncepce studijního oboru získají absolventi úroveň odbornosti, jenž jim může snáze umožnit samostatný výkon povolání v profesích garantovaných statutem zdravotnického pracovníka.
Uplatnění absolventů předkládaného studijního oboru bude v široké síť medicínských laboratorních pracovišť v ČR, kde je trvalá poptávka po erudovaných zdravotních laborantech s teoretickými znalostmi a praktickými dovednostmi, které odpovídají zvyšujícím se nárokům laboratorních medicín. Absolvent bakalářského studijního programu Zdravotní laborant vybavený solidními teoretickými znalostmi a praktickými dovednostmi, získanými v prostředí fakultních i nemocničních laboratoří i rutinních medicínských pracovišť, má předpoklad širokého uplatnění nejenom ve všech typech zdravotnických laboratorních pracovišť ve státním i privátním sektoru, ve výzkumných i školských laboratořích, jakož i v laboratořích hygienické služby a zdravotních ústavů.
Vedle povinných a povinně volitelných předmětů si posluchači předloženého studijního oboru budou moci zapsat volitelné předměty podle svého odborného zájmu. Fakulta biomedicínského inženýrství nabízí v rámci volitelných předmětů široké spektrum technických, zdravotnických, ekonomických, manažerských nebo informačních předmětů. Rozšiřují tak možnost uplatnění absolventa ve zdravotnictví v řadě pozic včetně zdravotních pojišťoven.
Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT má dostatečné personální zázemí pro teoretickou i praktickou výuku technických i medicínských předmětů a společně se smluvně zavázanými pracovišti, ve kterých budou studenti vykonávat příslušné praxe i dostatečné zdravotnické laboratorní zázemí pro to, aby vychovávala kvalitní absolventy bakalářského studijního oboru Zdravotní laborant. Absolvent navrhovaného studijního oboru bude vybaven náležitými praktickými dovednostmi. Část praktických cvičení – laboratorních cvičení probíhá v našich laboratořích zcela vybavených pro laboratorní praktika v oboru biochemie (Laboratoř chemie, biochemie a fyzikální chemie), mikroskopických praktik (Laboratoř biologie), molekulární biologie, genetiky a klinické biochemie (Laboratoř molekulární biologie a klinické biochemie) a další praktické dovednosti student získává v odborných laboratořích zdravotnických zařízení, které jsou důležitou částí studijního plánu.
 
Studium daného oboru probíhá v souladu s požadavky platné legislativy, zejména je zohledněn Zákon č. 96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, Vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského povolání s konkrétním odkazem na §8 a též Vyhláška č. 55/2011 Sb. kterou se stanoví činnost zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.
Studijní obor „Zdravotní laborant“ je studijní obor studijního programu „Specializace ve zdravotnictví.“
 
Forma studia tohoto oboru je pouze prezenční, poskytovaná v jazyce českém a standardní doba studia je 3 roky.
 
Předložený studijní obor odpovídá požadavkům Ministerstva zdravotnictví stanovené jeho Vyhláškou č. 55/2011 ze dne 14. 3. 2011 podle § 8 odst. 2 písm. f) zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních).
Výše uvedená vyhláška stanovuje činnosti, které budou absolventi studia vykonávat:

  • vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s diagnózou stanovenou ošetřujícím lékařem a správnou laboratorní praxí může
    • identifikovat vzorky biologického materiálu nebo jiných vyšetřovaných materiálů, hodnotit jejich kvalitu pro požadovaná laboratorní vyšetření nebo jiné účely a zajišťovat jejich zpracování, uchovávání a následnou likvidaci,
    • obsluhovat laboratorní techniku a zabezpečovat její běžnou údržbu,
    • připravovat materiály nutné pro laboratorní a diagnostickou činnost,
    • zajišťovat správné uložení laboratorních chemikálií a setů a kontrolovat jejich dobu použitelnosti,
    • v souvislosti s ochranou veřejného zdraví provádět odběry vzorků,
    • zajišťovat péči o laboratorní zvířata,
    • přejímat, kontrolovat, ukládat léčivé přípravky, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,
    • přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.
  • Zdravotní laborant bez odborného dohledu na základě indikace lékaře může provádět
    • neinvazivní odběry biologického materiálu a odběry žilní a kapilární krve,
    • základní laboratorní měření a vyšetření.
  • Zdravotní laborant pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru může
    • provádět specializovaná laboratorní vyšetření,
    • provádět vyšetření biologického materiálu radio--imunoanalytickými metodami při dodržování zásad radiační ochrany,
    • vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při uvádění a hodnocení nových laboratorních diagnostických postupů a jejich validaci,
    • analyzovat laboratorní metody a postupy z hlediska chyb a interferencí, posuzovat omezující, komplikující a interferující faktory a popřípadě je kvantifikovat,
    • v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při organizaci programů interní kontroly jakosti a mezilaboratorního srovnávání.

Cílem uvedeného studijního oboru je zabezpečit přípravu vysokoškolsky vzdělaných zdravotních laborantů. Podle koncepce studijního oboru získají absolventi úroveň odbornosti, jenž jim umožní samostatný výkon povolání v profesích garantovaných statutem zdravotnického pracovníka.

Struktura předmětů v rámci studijního plánu bakalářského oboru i jejich vzájemná návaznost respektuje didaktické zásady, které platí pro formování znalostního profilu posluchače a to jak z hlediska výuky teoretických a specializovaných předmětů, tak i praktické výuky. Právě praktická výuka posluchačů, laboratorní klinická praxe a zpracování bakalářské práce je zabezpečeno na špičkových odborných pracovištích. To umožní studentům seznámit se v podmínkách akreditovaných a certifikovaných laboratořích se zásadami správné laboratorní praxe. Současná struktura bakalářského studijního oboru Zdravotní laborant zohledňuje téměř všechny odvětví laboratorního vyšetřování: biochemie, toxikologie, genetika a genetická toxikologie, mikrobiologie, virologie a imunologie, cytologie a histologie, hematologie a transfúzní lékařství, laboratoře pracovního lékařství. To znamená, že obsah studia je zaměřen tak, aby absolventi získali kvalifikaci pro práci ve všech zdravotnických, vědeckých a podnikových laboratořích. Obsah studijního oboru je kompatibilní se systémem vzdělávání v tomto oboru v rámci EU. Absolvent oboru má předpoklady pro další magisterské studium či pro jinou formu postgraduálního studia. Cílem studijního oboru je výuka praktických dovedností i teoretických znalostí s tím, že je budou absolventi schopni prezentovat a statisticky zpracovávat.

Kromě speciálně odborně zaměřených předmětů se naučí studenti komunikovat se zadavateli laboratorních vyšetření v rovině základní biomedicínské terminologie. Studenti budou seznámeni s organizací, managementem, a etikou práce v laboratořích a také systémem vnitřní a vnější kontroly kvality.

Obsah vzdělání je zaměřen tak, aby absolventi mohli úspěšně vykonávat povolání zdravotního laboranta v klinických laboratořích, prováděli rutinní laboratorní vyšetření ve zdravotnickém výzkumu, dále byli též schopni samostatné odborné práce ve státní a veřejné správě, v organizacích zabývajících se výrobou, distribucí a marketingem zařízení a materiálu pro zdravotnictví.

Kvalifikační připravenost a profesní míra bude vyjádřena praktickými a teoretickými znalostmi, které absolvent prokáže v rámci bakalářské práce, povinných předmětů a volitelného předmětu státní závěrečné zkoušky, který je zaměřen na získání hlubších znalostí.

Absolvent musí ovládat práci zdravotního laboranta podle souvisejících zákonných norem a vyhlášek (Vyhláška č. 55/2011 Sb. – stanovuje činnosti, které budou absolventi studia vykonávat). Tyto činnosti podle jejich charakteru vykonává vždy v souladu se správnou laboratorní praxí ve třech oblastech:

  • bez odborného dohledu a indikace v souladu s diagnózou;
  • bez odborného dohledu na základě indikace ošetřujícího lékaře;
  • pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru.

Mezi tyto činnosti patří:

všeobecné znalosti a dovednosti:

  • absolvent bakalářského studijního oboru Zdravotní laborant bude schopen kvalifikované samostatné práce ve všech typech laboratoří zdravotnických zařízení, tak jak je vymezena příslušnými právními předpisy a v pracovištích vědy a výzkumu;
    • bude schopen poskytovat zdravotní péči v souladu s právními předpisy a standardy, vést potřebnou zdravotnickou dokumentaci a pracovat s laboratorními informačními systémy;
    • získá přehled a znalost zásad správné laboratorní praxe jako celku a v jednotlivých oborech, bude ovládat preanalytické, analytické a postanalytické procesy jednotlivých laboratorních oborů;
    • bude připraven k zařazení do specializačního vzdělávání podle Nařízení vlády č. 31/2010 v jednotlivých oborech, aby získal odbornost zdravotní laborant: pro histologii, pro klinickou biochemii,
    • pro toxikologii, pro klinickou genetiku, pro cytodiagnostiku, pro sexuologii a asistovanou reprodukci, pro alergologii a klinickou imunologii, pro mikrobiologii, pro klinickou hematologii a transfuzní službu, pro vyšetřovací metody v ochraně a podpoře veřejného zdraví;
  • odborné vědomosti a dovednosti:
    • absolvent bude zejména schopen identifikovat vzorky biologického materiálu, hodnotit jejich kvalitu a zajišťovat jejich zpracování, uchování a likvidaci;
    • provádět základní a specializovaná laboratorní vyšetření a měření v jednotlivých laboratorních oborech;
    • komunikovat s jinými zdravotnickými pracovníky a poskytovat jim potřebné informace v oblasti laboratorních metod;
    • být zapojen do pracovních a výzkumných týmů pracoviště a jednotlivých laboratoří s odpovědností za jednotlivé laboratorní postupy a jejich výsledky;

speciální vědomosti a dovednosti:

  • absolvent bude zejména schopen analyzovat laboratorní metody a postupy z hlediska chyb a interferencí a posuzovat limitující faktory;
    • aktivně se účastnit přípravy a organizace programů interní kontroly jakosti a programů mezilaboratorního srovnávání;
    • průběžně sledovat a v praxi aplikovat nové laboratorní postupy a metody, podílet se na jejich výzkumu a ověřování;
    • aktivně se účastnit výzkumu, zpracovávat potřebná data, sledovat aktuální literaturu a současné poznatky.

Po získání těchto dovedností bude uplatnění absolventa ve všech klinických i neklinických laboratořích, zejména v různých typech klinických laboratoří jak ve státním, tak privátním sektoru, v laboratořích hygienické služby a zdravotních ústavů, v laboratořích zabývajících se výzkumem v biomedicíně, ve výzkumných i školských ústavech.

Ochrana obyvatelstva (OO) – tříletý bakalářský studijní program

Plánování a řízení krizových situací (PŘKS)#prks

Studijní plán (rozložení předmětů, zaměření PŘKS) pro prezenční formu studia zde, pro kombinovanou formu studia zde informace o předmětech zde význam zkratek zde .

Hlavní cíle oboru

Ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je spolu se zajištěním svrchovanosti, územní celistvosti a ochranou demokratických základů České republiky základní povinností a tedy i funkcí státu. Zahrnuje soubor činností a postupů s cílem minimalizace negativních dopadů možných mimořádných událostí na zdraví a životy lidí a jejich životní podmínky. Hlavním cílem studia je výchova vysokoškolsky vzdělaných odborníků, kteří se budou podílet na zajištění výše uvedených bezpečnostních a krizových funkcí státu.

Absolventi oboru budou teoreticky a prakticky připravení odborníci pro střední článek řízení státní správy a samosprávy a pro odpovídající funkce na úseku krizového řízení ve výrobních, dopravních a obchodních společnostech a ve zdravotnických a humanitárních organizacích. V případě splnění dalších podmínek budou absolventi schopni uplatnit své zkušenosti v Armádě či v Policii České republiky a v dalších složkách integrovaného záchranného systému nebo u městské policie a soukromých bezpečnostních agentur. Úspěšné studium umožní absolventovi uplatnění v praxi a rovněž mu poskytne dostatečný základ pro další, oborově orientované magisterské studium.

Struktura a obsah studia

Náplň studijního oboru vychází z Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízené, jejíž aktualizaci přijala Bezpečnostní rada státu usnesením č. 14 dne 16. listopadu 2004 a z usnesení č. 32 ze dne 3. července 2007, kterým byl schválen návrh Společného minima pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti. V průběhu studia získají studenti potřebné teoretické základy právního, bezpečnostního, technického, přírodovědného, ekonomického a společenského charakteru. Rovněž budou moci absolvovat zahraniční stáže na podobně zaměřených fakultách.

Nezbytnou součástí výuky je odborná praxe, která sleduje dva základní cíle. Prvním cílem je seznámit studenta se základními mechanizmy organizace krizového řízení na úrovni státní správy a samosprávy, od přípravy plánů, jejich zabezpečení a realizaci až po kontrolní činnost. Druhým cílem je seznámení s chodem jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a s chodem pracovišť, které se zabývají problematikou ochrany před působením radiačních, chemických nebo biologických látek (např. Státní ústav jaderné chemické a biologické ochrany, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Institut ochrany obyvatelstva). Důraz je kladen i na profesní a fyzickou připravenost.

Výuka jednotlivých předmětů se opírá o zkušené vysokoškolské pedagogy a odborníky z praxe, kteří se zabývají problematikou krizového managementu a ochrany obyvatelstva, z nichž mnozí mají za sebou úspěšné výsledky z bezpečnostního výzkumu.

Praktické uplatnění absolventů studia

Absolvent získá odpovídající znalosti o příčinách, způsobech řešení, následcích a prevenci krizových situací vzniklých v důsledku přírodních, technických, ekonomických či společenských událostí. Značná pozornost je věnována přípravě na řešení následků působení radiačních, radiologických, toxických a biologických faktorů na lidský organizmus, ekonomickým problémům při mimořádných událostech nebo otázkám terorismu. Studenti se seznámí se základy pyrotechniky, psychologie, logistiky a dalších důležitých oborů nezbytných pro ochranu obyvatelstva. Absolvent je schopen navrhnout odpovídající bezpečnostní opatření ve veřejné správě, v průmyslových a zemědělských podnicích a ve výzkumných provozech a v případě havárie vyhodnotit její závažnost a podílet se na odpovídajících technických a organizačních opatřeních. Je připraven provést projektovou analýzu a na jejím základě se podílet na přiměřených opatřeních k prevenci mimořádných událostí, rovněž tak se podílet na vyšetřování havárií. Kompatibilita studijního oboru s obdobnými studijními programy na univerzitách EU, ověřená v rámci spolupráce evropských universit v projektu Socrates/Erasmus usnadní absolventům tohoto studijního oboru volný pohyb a uplatnění na evropském trhu práce.
 
ČVUT FBMI má pro studijní program Ochrana obyvatelstva uzavřenou smlouvu o spolupráci s Generálním ředitelstvím HZS ČR, na jejímž základě je možné studentům FBMI uznávat odbornou způsobilost na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, krizového řízení a civilního nouzového plánování. Toto v praxi znamená, že výuka na ČVUT FBMI je akceptována jako součást povinného vstupního vzdělávání nezbytného pro službu u HZS ČR.

Proč si zvolit studijní obor Plánování a řízení krizových situací

V posledních letech se stále častěji vyskytují různá ohrožení obyvatelstva. Jedná se o mimořádné události, jako jsou živelné pohromy, které se vyskytují nejen ve světě, ale i v České republice (povodně, vichřice, sněhové kalamity apod.), dále teroristické útoky, průmyslové a dopravní havárie, ekologická nebezpečí a další. Pro řešení následků těchto událostí je důležité mít vysokoškolsky vzdělané odborníky, jejichž potřeba na trhu práce je více než žádoucí. Studium tohoto oboru poskytne široké uplatnění v rámci veřejných i soukromých organizací.

Biomedicínská a klinická technika (BMKT) - dvouletý navazující magisterský studijní program

Přístroje a metody pro biomedicínu (PMB)#pmb

Studijní obor Přístroje a metody pro biomedicínu (dále PMB) je koncipován jako obor navazující na bakalářský program Biomedicínská a klinická technika téže fakulty, popř. navazující na bakalářské programy technických fakult a nelékařských zdravotnických oborů jiných fakult. V rámci reakreditace oboru v roce 2012 byly upřesněny cíle a náplň vzdělávání v rámci tohoto oboru. Jsou v něm připravováni inženýři především  pro samostatnou nebo týmovou kreativní práci  ve výzkumu, vývoji a využívání složité přístrojové techniky v oblasti biologie a biomedicíny. Absolventi získávají na jedné straně znalosti v oblasti moderních partií fyziky, chemie, matematiky, optiky a optických přístrojů, spektroskopie, nanotechnologií, biokompatibilních materiálů a aplikací laserů v biomedicíně, na druhé straně získávají základní znalosti z molekulární biologie, modelování fyziologických systémů, cytologie a cytogenetiky apod.

Úvodní text o oboru a studijní plán (rozložení předmětů, prezenční forma studia) zde a význam zkratek zde.

Profil budoucího absolventa

Absolvent tohoto studijního oboru bude inženýr s dobrými teoretickými i praktickými znalostmi v oblastech, které tvoří základ aplikací moderních technických metod v biologii a medicíně. Jazyková připravenost a schopnost orientace v informačních zdrojích mu zaručí, že bude připraven trvale se rozvíjet a kreativně pracovat ve prospěch týmu, do něhož bude zapojen. Cílem studia je prohloubit vědomosti, rozšířit dovednosti a schopnosti absolventa bakalářského studia tak, aby našel uplatnění při zavádění a provozu přístrojově náročných technik v klinické medicíně i v jiných provozech pracujících s biologickým materiálem, a také ve vývoji a výzkumu přístrojové techniky a metod pro biologii a medicínu (např. na vývojových pracovištích výrobců, v ústavech Akademie věd ČR, na vysokých školách) a při zavádění náročných technik v laboratořích i jiných provozech pracujících s biologickýcm materiálem. A v neposlední řadě se předpokládá možnost další přípravy absolventů pro vědeckou činnost a to v rámci doktorského studijního programu na naší či jiné fakultě.

Výuka v oboru je organizována projektově. To znamená, že každý student si na počátku dvouletého magisterského programu vybere téma pro vlastní samostatnou výzkumnou práci a to z nabídky vypsané akademickými pracovníky fakulty nebo odborníky ze spolupracujících pracovišť v ČR i zahraničí. Student tak může přizpůsobit  svůj program studia poodle svých zájmů, případně podle potřeb budoucího zaměstnavatele.

Organizace studia

Délka studia magisterského studijního oboru jsou dva roky, tj. čtyři semestry. Výuka v oboru je organizována projektově. To znamená, že každý student si na počátku dvouletého magisterského oboru vybere téma svého projektu, a to z  nabídky vypsané akademickými pracovníky fakulty a odborníky ze spolupracujících pracovišť, zveřejňované periodicky na www stránce fakulty k tomu určené. Každý student je veden akademickým pracovníkem, který projekt vypsal, a který ve shodě s projektem doporučuje skladbu povinně volitelných a volitelných předmětů. Přibližně jednu třetinu studijních povinností ve dvouletém studijním oboru představují povinné předměty, jednu třetinu volitelné a povinně volitelné předměty, zbývající třetina připadá na samostatnou práci na projektu. Počet kontaktních výukových hodin se během dvouletého programu postupně snižuje, čímž se vytváří prostor pro řízenou tvůrčí činnost studentů. Diplomová práce je závěrečnou fází práce na projektu.

Co znamená studovat PMB

Propagační prezentace o PMB

Nově reakreditovaný dvouletý magisterský obor Přístroje a metody pro biomedicínu (PMB) je zaměřen na prohloubení vědomostí ve stěžejních vědních disciplinách a na získání kreativních dovedností pro samostatnou tvůrčí práci z oblasti inženýrských aplikací v oblasti biologie a medicíny.

Proč zvolit PMB:

  • "Zaměřeno na průlomové technologie."
  • Multidisciplinární výuka s důrazem na pochopení principů nejnovějších ale i klasických metod pro výzkum a vývoj.
  • Projektová výuka - motivace studenta k vlastní iniciativě, samostatnému myšlení a osobnímu rozvoji.
  • Absolvent získává vědomosti a zkušenosti umožňující mu pokračovat v doktorských programech na českých i zahraničních univerzitách či se uplatnit na výzkumných a vývojářských pracovištích ale i jako samostatný pracovník ve firmách se specializací na servis medicínských přístrojů.
  • Účast na projektech realizovaných ve fakultních laboratořích zabývajících se špičkovým výzkumem.
  • Možnost spolupráce s renomovanými tuzemskými institucemi.
  • Možnost zahraniční stáže na uznávaných univerzitách.

Projektová výuka znamená, že si každý student na počátku studia vybere téma svého projektu jehož závěrečnou fází je diplomová práce. Student je veden akademickým pracovníkem (nejen z fakulty, ale i z jiných spolupracujících pracovišť), který projekt vypsal, a který ve shodě s projektem doporučuje skladbu povinně volitelných a volitelných předmětů (kompletní seznam předmětů pro PMB pro daný akademický rok).

Program PMB je garantován Katedrou přírodovědných oborů (KPO), na které jsou následující pracoviště, kde se můžete zapojit v rámci projektů do výzkumné (odborné) práce:

Laboratoř excimerového laseru (NANOteam) - Zabývá se přípravou a charakterizací biokompatibilních nanovrstev a nanokompozitních materiálů pro biomedicínské aplikace.

  • XUV laboratoř (XUVteam) - Zabývá se vývojem laboratorních zdrojů XUV záření a jejich uplatněním v biologii a medicíně.
  • Pracoviště biomechaniky.
  • Pracoviště biologie.
  • Pracoviště molekulární biologie a klinické biochemie.

KPO udržuje také kontakty s odborníky po celém světě, díky tomu můžete vyrazit v rámci vypracování své diplomové práce na odbornou stáž na vybrané zahraniční instituce:

  • Brown University, Providence, RI, USA.
  • University of Strathclyde, Glasgow, UK.
  • RWTH Aachen University, Aachen, DE.
  • University of Kassel, DE.
  • International Laser Centre, SK.

Další možné partnery pro Váš projekt můžete vybírat z témat, která nabízí spolupracující instituce:

  • Ústavy Akademie věd
    • Fyzikální ústav
    • Ústav fyzikální chemie
    • Ústav fyziky plazmatu
    • Ústav fotoniky a elektroniky
    • Ústav živočišné fyziologie a genetiky
    • Ústav molekulární genetiky
    • Ústav chemických procesů.
  • 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Ortopedická klinika UK2.LF a FN Motol
  • Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT
  • Revmatologický ústav, Praha
Systémová integrace procesů ve zdravotnictví (SIPZ)#sipz

Obor Systémová integrace procesů ve zdravotnictví je zaměřen na přípravu inženýrů pro organizačně-technickou práci v nemocnicích, hygienických stanicích, komerční sféře apod. Studenti těchto oborů získají teoretické znalosti i praktickou zkušenost nejen v technických, resp. ekonomických oborech, ale v potřebné míře také v biologii a lékařství. To absolventům umožní adaptovat se na prostředí zdravotnických zařízení a komunikovat s lékaři, dalším zdravotnickým personálem i s pracovníky v biologických oborech.

Úvodní text o oboru zde studijní plán (rozložení předmětů, prezenční forma studia) zde , pro kombinovanou formu studia zde , informace o předmětech zde význam zkratek zde .

Profil budoucího absolventa

Tento studijní obor vychovává inženýry, kteří mají stejně dobré vzdělání v ekonomicko-manažerské, inženýrské i medicínské oblasti. Absolvent je vybaven odbornými znalostmi pro vzájemnou koordinaci a řízení těchto oblastí v nemocnicích i dalších zdravotnických zařízeních. Znalosti procesů ve zdravotnictví umožňují absolventovi tohoto oboru zkvalitňovat a zefektivňovat zdravotnickou péči. Absolventi najdou dobré uplatnění ve všech zdravotnických zařízeních (nemocnice a hygienické stanice), veřejné správě i v komerčním sektoru (zdravotnická technika, farmaceutický průmysl atd.), kde mohou oproti absolventům ryze ekonomických oborů využít své výhody v tom, že znají odbornou problematiku a jsou schopni komunikovat s lékaři i dalším zdravotnickým personálem. Absolvent je také připravený pro řízení a integraci procesů v mimořádných podmínkách hromadného zasažení osob a území radiací, infekčními nebo chemickými látkami, ať je to v rámci terorismu, válečného konfliktu nebo nehod. Dalším přínosem studia je výchova k různým druhům myšlení a k vhodné volbě přístupu k dané situaci. I tento obor připravuje své studenty tak, aby mohli pokračovat ve studiu v odpovídajícím doktorském studijním programu.

Znalosti, vědomosti a další předpoklady uchazeče pro jeho přijetí ke studiu

Podmínky pro přijetí ke studiu jsou každý rok aktualizovány a to vždy k 30.11. daného roku. Podrobnosti jsou vždy komplexně uvedeny pro daný akademický rok na www stránce s informacemi o přijímacím řízení.

Charakteristika profesí a institucí, kde může absolvent uplatnit získané vzdělání

Absolvent oboru má kvalitní teoretické znalosti pro práci v managementu. Své místo najde především v organizačních složkách nemocnic, poliklinik, hygienických stanic, veterinárních zařízení atd., jeho vzdělání mu však umožní přijmout manažerské místo i v kterémkoli jiném oboru.

Organizace studia v oboru

Magisterský studijní obor je tvořen dvěma roky studia, tj. čtyřmi semestry. V každém semestru je vytvořen prostor pro 6 předmětů v rozsahu 2 hodiny přednášek a 2 hodiny cvičení. Vzhledem k integraci tří základních skupin disciplín je i náplň cvičení dána charakterem těchto disciplín. Tzn. v oblasti ekonomicko-manažerských předmětů se jedná o seminární cvičení a též o cvičení v počítačových laboratořích. V oblasti medicínských předmětů se jedná o seminární, ale i o speciální laboratorní cvičení, či praktika. V oblasti technických předmětů to je kombinace cvičení v počítačové laboratoři, laboratorních cvičení (praktik) a též odborně zaměřených exkurzí. Během výuky v každém semestru probíhá několik předmětů formou blokové výuky. Charakter vybraných předmětů lze považovat za takový, že je možné uplatnit projektový charakter výuky. Pro oba obory magisterského studia nabízí fakulta velký výběr volitelných předmětů z fakultní i celoškolské (v rámci celého ČVUT) nabídky.

Výuka budoucích inženýrů je zajišťována především v Kladně. Zde je pro studenty zajištěno stravování i ubytování. Přitom ze studentské lavice v Kladně na konečnou stanici metra A do Dejvic se autobusem pohodlně dostanete za 30 minut. Studenti FBMI mohou být ubytováni v Praze na kolejích ČVUT prostřednictvím Správy účelových zařízení ČVUT nebo v ubytovacích zařízeních v Kladně. Ve výhledu je otevření vysokoškolských kolejí přímo v Kladně.

Biomedicínský inženýr (BME)#bme

Obor Biomedicínský inženýr je zaměřen na přípravu inženýrů do klinické praxe v souladu s požadavky legislativy na zdravotnický obor Biomedecínský inženýr podle Zákona č. 96/2004 Sb. Jedná se tedy o profesní obor. Přijat ke studiu může být pouze ten, kdo úspěšně absolvuje bakalářský obor Biomedicínský technik (Biomedicínská technika) se souhlasným stanoviskem MZ ČR. Jedná se tedy opravdu o návazující studijní obor po všech stránkách. Tím se významně odlišuje od všech ostatních realizací tohoto oboru na jiných fakultách či vysokých školách.

Studijní plán (rozložení předmětů, prezenční forma studia) zde a význam zkratek zde.

Profil budoucího absolventa

I tento obor připravuje své studenty tak, aby mohli pokračovat ve studiu v odpovídajícím doktorském studijním programu.

Znalosti, vědomosti a další předpoklady uchazeče pro jeho přijetí ke studiu

Podmínkou studia v magisterském studijním oboru je úspěšné absolvování bakalářského oboru Biomedicínský technik (Biomedicínská technika) se souhlasným stanoviskem MZ ČR kdekoli v ČR.

Charakteristika profesí a institucí, kde může absolvent uplatnit získané vzdělání

Absolvent oboru je zejména připraven pro pracovní pozice ve zdravotnických zařízeních všech stupňů a typů, dále pro servisní organizace, ale i pro další subjekty, které se podílejí na pořizování, správě, údržbě a servisu zdravotnické přístrojové techniky.
Organizace studia v oboru

Magisterský studijní obor je tvořen dvěma roky studia, tj. čtyřmi semestry. V každém semestru je vytvořen prostor pro povinné a povinně-volitelné předměty. Jedná se o přednášky a seminární, ale i o speciální laboratorní cvičení, či praktika. Nebo to může být kombinace cvičení v počítačové laboratoři, laboratorních cvičení (praktik) a též odborně zaměřených exkurzí. Během výuky v každém semestru může probíhat několik předmětů formou blokové výuky. Pro studenty oboru magisterského studia nabízí fakulta velký výběr volitelných předmětů z fakultní i celoškolské (v rámci celého ČVUT) nabídky.

Výuka budoucích inženýrů je zajišťována především v Kladně. Zde je pro studenty zajištěno stravování i ubytování. Přitom ze studentské lavice v Kladně na konečnou stanici metra A do Dejvic se autobusem pohodlně dostanete za 30 minut. Studenti FBMI mohou být ubytováni v Praze na kolejích ČVUT prostřednictvím Správy účelových zařízení ČVUT nebo v ubytovacích zařízeních v Kladně.

Absolvent magisterského studijního oboru získá přehled v oblasti biomedicínské a klinické techniky. Konkrétně se pak bude jednat o znalosti a dovednosti z následujících okruhů:

  • Teorie, metody a postupy zpracování signálu a obrazu
  • Terapeutické a diagnostické přístroje
  • Právní, ekonomická a manažerská tématika ve zdravotnictví
  • Aplikace matematických a přírodovědných disciplín v biomedicínském inženýrství.ů umožní další rozvoj a prohlubování odborného profilu absolventa v souladu se současnými vývojem v oblasti biomedicínské a klinické techniky. Absolventi oboru s kvalifikací biomedicínského inženýra budou schopni v rámci zdravotnických zařízení obsluhovat, kontrolovat a udržovat diagnostickou a terapeutickou přístrojovou technikou a její software, včetně asistence lékaři při vyšetřování pacientů. Budou schopni zabezpečovat činnosti spojené s evidencí a provozem zdravotnické techniky, vyhodnocovat případy jejího selhání a vytvářet koncepci preventivních opatření proti jejímu selhání. Absolventi se mohou podílet na akvizici zdravotnických diagnostických a terapeutických přístrojů včetně specifikace požadavků a vedení výběrových řízení a na technických instruktážích pracovníků v oblasti obsluhy zdravotnické diagnostické a terapeutické techniky a bezpečnosti práce. Vzhledem ke schopnosti zapojit se i do vývojové a vědecko-výzkumné práce, zejména experimentálního charakteru, mohou absolventi najít uplatnění i u firem a institucí zabývajících se vývojem, výrobou, prodejem a servisem prostředků zdravotnické techniky či tvorbou programového vybavení z oblasti diagnostických a terapeutických přístrojů a metod určených pro zdravotnictví.č. 55/2011 vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 této vyhlášky a dále (dle § 28) pod odborným dohledem klinického inženýra se specializovanou způsobilostí v oboru a bez indikace lékaře v souladu s diagnózou stanovenou lékařem pracuje se zdravotnickými přístroji, pokud svojí činností nemůže přímo ovlivnit zdravotní stav pacientů.

Přitom zejména může:

  • zabezpečovat údržbu, technický stav, opravy a servis zdravotnických přístrojů podle jiného právního předpisu (Zákon č. 123/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
  • organizovat a koordinovat externí technické služby související s provozem zdravotnických přístrojů,
  • vybírat zdravotnické přístroje z hlediska jejich vlastností ve vztahu k poskytované zdravotní péči,
  • kalibrovat kritické bloky zdravotnických přístrojů, modifikovat základní programové nastavení těchto přístrojů podle konkrétních potřeb pracoviště nebo pacientů,
  • provádět technické instruktáže pracovníků a v případě potřeby odborný dohled v oblasti obsluhy zdravotnických přístrojů a bezpečnosti práce,
  • v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při vývoji a zhotovení zdravotnických přístrojů nebo přístrojů nebo jejich doplňků, případně je sám zhotovuje,
  • v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při klinickém hodnocení a klinických zkouškách a jejich statistickém hodnocení podle právních předpisů upravujících způsob využívání jaderné energie a ionizujícího záření a radiační ochranu (§ 2 písm. v) vyhlášky č. 307/2002 Sb.),
  • vyhodnocovat případy selhání a nežádoucí příhody zdravotnických přístrojů, včetně jejich evidence a dokumentace podle právních předpisů upravujících způsob využívání jaderné energie a ionizujícího záření a radiační ochranu (§ 2 písm. v) vyhlášky č. 307/2002 Sb.) a zajišťovat jejich prevenci.

Biomedicínský inženýr může pracovat pod odborným dohledem klinického inženýra se specializovanou způsobilostí v oboru na základě indikace lékaře a v souladu s diagnózou stanovenou lékařem se zdravotnickými přístroji i v těch případech, kde svojí činností může přímo ovlivnit zdravotní stav pacientů.

Přitom zejména může:

  • obsluhovat zdravotnické přístroje pro mimotělní oběh krve,
  • zajišťovat technickou asistenci při elektrofyziologických vyšetřeních, impulzoterapii srdce a při vyšetřeních zobrazovacími metodami,
  • modifikovat, případně vytvářet diagnostický software pro interpretaci elektroencefalogramu, elektrokardiogramu a další konzultační a expertní diagnostické systémy,
  • modifikovat, případně vytvářet software pro zdravotnické informační systémy.činnosti související s obsluhou těch částí radiologických zařízení, kteréření, a činnosti vyhrazené osobám se zvláštní odbornou způsobilostí podle právních předpisů upravujících způsob využívání jaderné energie a ionizujícího záření.

Civilní nouzové plánování (CNP) - dvouletý navazující magisterský studijní program

Civilní nouzové plánování (CNP)#cnp

Studijní plán (rozložení předmětů) pro prezenční formu studia zde  a pro kombinovanou formu studia zde , informace o předmětech zde.

Organizace a struktura studia

Magisterský studijní program Civilní nouzové plánování (CNP) je koncipován  jako navazující magisterský program pro absolventy bakalářského studijního oboru Plánování a řízení krizových situací na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. Ke studiu budou přijímáni i absolventi tematicky příbuzných bakalářských oborů/programů jiných fakult ČVUT a dalších vysokých škol.

Civilní nouzové plánování je souhrn civilních aktivit veřejné správy a určených institucí k ochraně společnosti před následky závažných mimořádných událostí a krizových situací a k podpoře civilně-vojenské spolupráce. Civilní nouzové plánování jako proces plánování, který vychází ze systému NATO, je zaměřen na zajišťování civilních zdrojů pro řešení krizových situací a ochranu obyvatelstva (civilní ochranu), která je souhrnem činností a postupů orgánů, organizací, složek IZS a obyvatelstva s cílem minimalizovat negativní dopady možných mimořádných událostí a krizových situací na zdraví a životy lidí a životní prostředí.

Studijní plán

Výuka povinných předmětů, odborné praxe a společný týmový projekt umožňují absolventovi podle jeho zájmu i další profilaci a to zejména v oblasti krizového zdravotnictví a ochrany proti chemickým, jaderným a biologickým zbraním, či následky havárií s uplatněním:

  • v orgánech veřejné správy (státní správy a samosprávy), ve státních i soukromých organizacích se zaměřením na analýzu rizik a jejich monitorování, zpracovávání krizových plánů, v záchranných a bezpečnostních složkách a ve zdravotnických zařízeních;
  • ve všech pozicích v rámci jednotlivých složek integrovaného záchranného systému v oblasti administrativně organizační, hospodářské nebo preventivní a v případě splnění dalších podmínek i v jejich výkonných složkách.

Nezbytnou součástí výuky je povinná odborná praxe, jejíž zaměření si může student zvolit podle svého zájmu a předpokládaného profesního uplatnění. Cílem praxe je seznámit studenty  s vybranými pracovišti, která jsou zaměřena na řešení problematiky krizového řízení, bezpečnosti, či ochrany obyvatelstva. V průběhu praxe se posluchač pod vedením zkušeného mentora seznámí s chodem daného pracoviště, potřebnou administrativou, způsobem vedení evidence, systémem plánování, s úkoly jednotlivých pracovišť (podle typu pracoviště, na kterém praxe probíhá). Praxi může student vykonat:

  • v úřadech státní správy a samosprávy (příprava plánů, jejich zabezpečení a realizace až po kontrolní činnost);
  • u složek integrovaného záchranného systému;
  • na Státním ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany nebo v Institutu ochrany obyvatelstva MV-GŘ HZS ČR.

Harmonogram výuky studijního oboru CNP

  • 1. ročník ZS – výuka 14 týdnů
  • 1. ročník LS – výuka 10 týdnů, 1 týden odborný kurz, 5 týdnů odborná praxe
  • 2. ročník ZS – výuka 14 týdnů
  • 2. ročník LS – výuka 8 týdnů, 6 týdnů příprava diplomové práce

Cíle studia studijního oboru

Cílem studijního programu Civilní nouzové plánování je, aby jeho absolventi získali v cíleně profesně zaměřených vzdělávacích aktivitách nejen teoretické, ale i praktické znalosti, které budou moci uplatnit ve prospěch především záchranných a bezpečnostních sborů a dalších institucí a orgánů krizového řízení, ale také, po doplnění dalších potřebných znalostí, i u ozbrojených sborů. Smluvní vzdělávací spolupráce s klíčovými státními i nestátními organizacemi krizového řízení zabezpečí provázanost s praxí a lepší orientaci v úkolech a působnostech těchto organizací. Rozšířená a prakticky pojatá profesní odborná příprava umožňuje zařadit absolventa na širokou škálu funkcí v rámci bezpečnostních, ozbrojených a záchranných sborů. Předložený program poskytuje absolventům v případě jejich zájmu dostatek znalostí a dovedností k uplatnění při realizaci „Dlouhodobého základního směru výzkumu bezpečnosti a obrany České republiky“.

Celkový profil absolventa

Absolventi studijního programu Civilní nouzové plánování jsou prakticky zaměření odborníci v oblasti krizového a bezpečnostního managementu a ochrany obyvatelstva se širokým spektrem využití ve státní správě, samosprávě i v soukromém sektoru. Jejich vzdělání má multidisciplinární charakter (technické, v oblasti analýzy rizik a řešení krizových situací, v oblasti krizového zdravotnictví a v ochraně proti chemickým, radiačním a biologickým nox či závažným průmyslovým haváriím nebo přírodním katastrofám), s humanistickým pohledem na celou problematiku ochrany obyvatelstva. Není opomíjena ani otázka terorismu a studium příčin mezinárodních konfliktů. Studium je zaměřené na přípravu odborníků středního článku řízení s akcentem na problematiku civilního nouzového plánování, ochranu obyvatelstva, prevenci a řešení krizových situací se zvláštním akcentem na zdravotnictví a obory s ním spojené.

Absolvent studijního programu má odpovídající znalosti o prevenci, příčinách, způsobech řešení a následcích krizových situací vzniklých v důsledku přírodních, technických, ekonomických či sociogeních událostí. Je připraven v oblasti praktických, organizačních a řídících dovedností k řešení typických krizových situací. Je schopen zastávat základní operační funkce v krizových štábech. Je připraven analyzovat typové krizové situace a přijímat potřebné návrhy na jejich řešení. Absolvent dále získává schopnost samostatné odborné činnosti, schopnost analyzovat nejnovější trendy vývoje oboru, schopnost připravovat a podílet se na výzkumné činnosti.

Charakteristika profesí a institucí, kde může absolvent uplatnit získané vzdělání

Získáním odpovídajících teoretických a praktických poznatků, návyků a zkušeností obdrží absolvent potřebné znalosti a kompetence:

  •  zastávat funkce spojené s podílením se na zpracovávání koncepce krizového řízení a řešení mimořádných událostí, s realizací těchto koncepcí a prováděním odpovídající kontrolní činnosti připravenosti zařízení státního i soukromého sektoru na řešení krizových situací;
  • jako odborný pracovník se účastnit rozhodování  a řízení v jednotlivých složkách integrovaného záchranného systému;
  • v případě splnění dalších podmínek být přijat do odborné funkce jako příslušník Policie České republiky či Hasičského záchranného sboru České republiky;
  • jako vedoucí odborný pracovník pracovat v orgánech veřejné správy ve funkcích vyžadujících úplné vysokoškolské vzdělání se zaměřením na krizové řízení, řešení mimořádných událostí a ochranu obyvatelstva se zaměřením na problematiku  CBRNE (chemické, biologické, radiologické a jaderné noxy a výbušniny);
  • pracovat v orgánech státní správy se zaměřením na analýzu, obranu a ochranu proti terorismu;
  • pracovat jako odborný pracovník na úseku bezpečnosti práce ve velkých průmyslových, energetických a zemědělských podnicích a ve výzkumných provozech;
  • vykonávat odborné činnosti na pracovištích, na kterých je řešena problematika CBRNE z pohledu ochrany obyvatelstva a životního prostředí;
  • podílet se na vyšetřování radiačních a chemických havárií při hledání míry jejich zavinění a příčin a stanovení zásad prevence;
  • podílet se jako odborný učitel vyšší odborné školy, asistent nebo odborný asistent vysoké školy na výuce a vědecko-výzkumné činnosti;
  • pracovat v operačních a informačních střediscích základních složek integrovaného záchranného systému (IZS);
  • zastávat řídící funkce v rámci obecní policie, při ochraně zájmových objektů nebo v soukromých bezpečnostních agenturách

Program svým zaměřením a skladbou předmětů vhodně reaguje na požadavky praxe v oblasti krizového řízení zprostředkovat požadované vzdělání v kombinované formě pracovníkům ozbrojených, bezpečnostních a záchranných sborů a dalším pracovníkům krizového managementu bez přerušení zaměstnání. Tato skutečnost představuje mimo jiné i důležitý vklad ke stabilitě a akceschopnosti těchto sborů a potažmo i k bezpečnosti státu. Odborná profesní příprava a odborné stáže umožňují cíleně orientovat výuku ve směru konkrétních požadovaných pracovních schopností a dovedností.

Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT má pro studijní program Civilní nouzové plánování uzavřenou smlouvu o spolupráci s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky, na jejímž základě je možné absolventům uznat odbornou způsobilost na úseku ochrany obyvatelstva, krizového řízení a civilního nouzového plánování. V praxi toto znamená, že výuka na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT je akceptována jako součást povinného vstupního vzdělávání nezbytného pro službu u Hasičského záchranného sboru České republiky. Podmínkou pro uznání odborné způsobilosti je úspěšné absolvování ověřovacího programu, který je organizován pod patronací Hasičského záchranného sboru České republiky.

Biomedicínská a klinická informatika (BMKI) - dvouletý navazující magisterský studijní program

Biomedicínská a klinická informatika (BMKI)#bmki

Cílem navazujícího magisterského studijního programu „Biomedicínská a klinická informatika“ (BMKI) se specializací „Softwarové technologie“ a „Asistivní technologie“ je vychovávat vysokoškolsky vzdělané odborníky v informačních a komunikačních technologiích.
Program BMKI je zajišťován ve spolupráci s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky

Absolventi tohoto studijního programu budou schopni navrhovat a vyvíjet biomedicínské aplikace a podílet se na vývoji asistivních technologií. Navíc budou chápat základní principy fungování živých organismů (od molekulární a buněčné úrovně až po fyziologii člověka) a budou rozumět aktuálním úlohám, postupům i problémům současné zdravotní a sociální péče.
V rámci předmětů programu BMKI se studenti seznámí s nejvýznamnějšími aplikačními oblastmi informatiky v lékařství a současně získají solidní teoretické znalosti informatických disciplín. Získané znalosti ze společného základu jsou dále rozšířené o vývoj a nasazení biomedicínského software v rámci specializace „Softwarové technologie“ a „Asistivní technologie“.

Organizace studia

Předměty jsou rozděleny do několika oblastí (témat): zpracování a vyhodnocení biomedicínských dat (statistika a zpracování vícerozměrných dat, big data, analýza signálu, řetězců a obrazu), informatika a asistivní technologie (algoritmizace a pokročilé programovací nástroje a techniky, právní předpisy a bezpečnost biomedicínského software a dat, softwarové inženýrství, počítačové simulace a modelování, umělá inteligence, asistivní technologie). Cvičení z informatických předmětů se soustředí na praktické úlohy z biomedicínské oblasti a z oblasti asistivních technologií.
Jednotlivé specializace rozšiřují znalosti získané ze společného základu o vývoj a nasazení biomedicínského software („Softwarové technologie“) a asistivních technologií (specializace „Asistivní technologie“).

Studijní plán

Předměty zařazené do studijního programu BMKI jsou povinné, nicméně studium dává také široký prostor pro samostatnou a individuální práci v rámci řešení ročníkového projektu a diplomové práce, čemuž je vyčleněna téměř třetina časové dotace studia. Konkrétní skladba předmětů pro specializaci „Softwarové technologie, skladba předmětů pro specializaci „Asistivní technologie.

Zaměření specializace: Softwarové technologie

Absolventi studijního programu BMKI se specializací „Softwarové technologie“ získají znalosti pro návrh, vývoj a zajištění bezpečnosti biomedicínských aplikací, budou schopni implementovat algoritmy pro zpracování, interpretaci a vyhodnocení biomedicínských dat, uplatnit své znalosti při vývoji mobilních a telemedicínských aplikací, při realizaci řešení pro personalizovanou péči, ve zdravotnických zařízeních, atd. Absolventi programu budou též schopni analyzovat biomedicínská data, navrhovat postupy a algoritmy pro jejich vyhodnocování a implementovat je v klinické praxi.

Absolventi specializace „Softwarové technologie“ se mohou uplatnit například:
•    při návrhu a vývoji software pro zpracování, interpretaci a zobrazení dat z biomedicínských přístrojů,
•    při návrhu a vývoji mobilních, webových a telemedicínských aplikací,
•    při farmaceutickém, buněčném, genomickém a neurologickém výzkumu,
•    při návrhu systémů pro telemedicínu i nemocničních informačních a farmaceutických systémů,
•    při realizaci řešení pro personalizovanou péči a návrh individualizovaných léčiv.


Zaměření specializace: Asistivní technologie

Absolventi studijního programu BMKI se specializací „Asistivní technologie“ se mohou uplatnit při návrhu, vývoji a nasazení asistivních technologií, při návrhu a realizaci tzv. inteligentních řešení, při řešení netradičních uživatelských rozhraní v aplikacích typu „design for all“ či inkluzivní design. Absolventi programu budou též schopni realizovat navržená řešení přímo v prostředí zdravotnické a sociální péče jako podpora osob s různými hendikepy a vybranými diagnózami a podpora stárnoucí populace. Absolventi získají nejen příslušné technické znalosti v oblasti hardwaru a softwaru, ale také interdisciplinární znalosti nutné pro správné pochopení problematiky aplikační oblasti.

Absolventi specializace „Asistivní technologie“ budou připraveni tak, aby mohli úspěšně pracovat v těchto základních oblastech:
•    vývoj pomůcek a zařízení v oblasti asistivních technologií,
•    výroba, montáž a servis těchto sofistikovaných zařízení,
•    obsluha a využívání asistivních technologií a podpora jejich uživatelů,
•    návrh a vývoj individualizovaných zařízení v oblasti asistivních technologií.

Absolventi obou specializací se dále mohou uplatnit v oblasti výzkumných, vývojových a realizačních projektů a v případě zájmu se jim otevírá možnost pokračování v doktorském studiu na Fakultě biomedicínského inženýrství, případně na jiných fakultách obdobného zaměření v České republice nebo v zahraničí.

 

Back to Top