Bakalářské a magisterské studium

Biomedicínská technika (BMT) - tříletý bakalářský studijní program

Biomedicínská technika (BMT)#bmt

Biomedicínská technika (akreditováno se souhlasným stanoviskem MZ ČR podle § 20, Zákona č. 96/2004 Sb. v aktuálním znění s možností přímého nástupu do klinické praxe ve zdravotnickém zařízení po absolvování studia, na ČVUT jako jediný studijní program s tímto profilem a jako jeden ze 4 akreditovaných na VŠ v ČR)

Studijní plán s doporučeným průchodem, tj. rozložení předmětů v jednotlivých semestrech studia je k dispozici zde , informace o jednotlivých předmětech zde a význam zkratek zde . Podmínky přijímacího řízení jsou k dispozici zde.

Cíle studia studijního programu

Cílem studijního programu Biomedicínská technika je zabezpečit přípravu vysokoškolsky vzdělaných techniků pro zdravotnickou praxi. V souladu s platnou legislativou získají absolventi odbornou způsobilost, která jim umožní samostatný výkon povolání Biomedicínského technika jako zdravotnického pracovníka.

Struktura předmětů v rámci studijního plánu bakalářského programu i jejich vzájemná návaznost respektuje didaktické zásady, které platí pro formování znalostního profilu posluchače, a to jak z hlediska výuky základních teoretických předmětů profilujícího základu a předmětů profilujícího základu studijního programu, tak i praktické výuky a řízené odborné praxe. 

Vzhledem ke studiu na Fakultě biomedicínského inženýrství je studium koncipováno jako studium v několika větvích či oblastech, které jsou základními výchozími disciplínami biomedicínského inženýrství a které obsahují logickou řadu přímo souvisejících a navazujících předmětů. Jedná se o přírodovědné, zdravotnické, elektrotechnické, zpracování signálu a obrazu, informatické, ekonomicko-manažerské, jazykové a humanitní. Z tohoto výčtu pak vyplývá, že mezi prvořadé cíle studia patří interdisciplinárně pojatá výuka podporovaná velmi širokým zázemím pro experimentální laboratorní činnosti. 

Student získává nejen teoretické znalosti z matematiky, fyziky a chemie, ale také základní znalosti týkající se biologie, anatomie a fyziologie člověka, které jsou potřeba pro pochopení základních biologických procesů v lidském organismu, ale také pro komunikaci s lékaři a dalším zdravotnickým personálem. Seznámí se rovněž s odbornou problematikou, která bude zaměřena na osvojení si principů činnosti a zásad využití prostředků zdravotnické techniky a medicínské informatiky včetně schopnosti programově komunikovat s takovýmito prostředky. V této etapě, zejména 3. ročník studia, jsou pak zahrnuty nejvíce odborně zaměřené předměty jako Biomechanika  a biomateriály, Informační systémy ve zdravotnictví, Pacientské a přístrojové simulátory a testery, Lékařské přístroje  a zařízení, Konvenční a tomografické zobrazovací systémy, Praktika z návrhu a konstrukce lékařských přístrojů, Laboratorní technika, Evidence, servis a pořizování zdravotnické techniky, Speciální přístrojová technika v anesteziologii a resuscitační péči a Silnoproudá elektrotechnika se zaměřením na rozvody ve zdravotnických zařízeních, zdroje napájení včetně UPS a náhradních zdrojů napájení a též způsoby jištění a ochrany. Absolvent získá též informace z oblasti legislativy, které bude umět vhodně aplikovat v praxi. Dostane se mu znalostí z ekonomiky a managementu uvedených oblastí. Důraz bude kladen i na jazykovou průpravu, která bude zaměřena na zvládnutí základních situací, ve kterých se musí umět biomedicínský technik každodenně orientovat.

Struktura bakalářského studijního programu Biomedicínská technika zohledňuje velmi široký záběr znalostí, vědomostí a dovedností z oblasti diagnostické, terapeutické a laboratorní techniky. Znamená to, že obsah studia je zaměřen tak, aby absolventi získali kvalifikaci pro práci ve všech zdravotnických, vědeckých, vývojových, výrobních, ale i servisních organizacích. Bude však možné, aby se vhodně specializovali na jednu z oblastí, tj. diagnostickou, terapeutickou, anebo laboratorní techniku. Obsah studijního programu je kompatibilní se systémem vzdělávání v tomto programu v rámci EU. Absolvent programu má předpoklady pro další navazující magisterské studium či pro jinou formu celoživotního vzdělávání, jako jsou např. certifikované kurzy pro získání tzv. zvláštní odborné způsobilosti podle zákona 96/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 

Cílem studijního programu je výuka dle studijního plánu, kde jsou, kromě předmětů profilujícího základu, zařazeny předměty nezbytné pro dosažení kompetencí uvedených v profilu absolventa studijního programu Biomedicínská technika. Součástí studia jsou také základní teoretické disciplíny, jejichž zvládnutí je předpokladem pro studium návazných předmětů a další předměty, které naplňují standard pro vzdělávání nelékařských zdravotnických profesí. Studijní program je tak tvořen teoretickou výukou poskytující znalosti v oblastech jako základy potřebné pro výkon technického zdravotnického povolání, technické obory, související obory a praktické vyučování.  

Celkový komplexní profil budoucího absolventa

Prakticky zaměřený absolvent zdravotnického studijního programu Biomedicínská technika je připraven zejména ke studiu v navazujícím magisterském zdravotnickém studijním programu Biomedicínské inženýrství a k výkonu regulovaného povolání podle platné legislativy se souhlasným stanoviskem Ministerstva zdravotnictví ČR, v rámci kterého je schopen, na základě rámcového zadání, řešit samostaně či v týmu problémy vzniklé v klinické praxi. Vzhledem k akademicky zaměřenému studijnímu programu je důraz kladen na získání teoretických znalostí potřebných pro výkon povolání včetně uplatnění v tvůrčí činnosti, a proto absolvent vykazuje široké znalosti teorií, konceptů a metod a je schopen samostatně získávat další odborné znalosti, dovednosti a způsobilosti na základě především praktické zkušenosti a jejího vyhodnocení, ale také samostatným studiem teoretických poznatků oboru a to jak v českém, tak i anglickém jazyce, tj. zejména z oblasti diagnostické, terapeutické a laboratorní zdravotnické techniky. 

Absolventi budou schopni v rámci zdravotnických zařízení: pracovat se zdravotnickou přístrojovou technikou, včetně asistence při vyšetřování zobrazovacími metodami, ale i při ostatních vyšetřeních, vyžadujících součinnost techniky, kontrolovat a udržovat přístrojovou techniku, vést její evidenci a zabezpečovat činnosti související s provozem zdravotnické techniky a nemocničního informačního systému, podílet se na vyhodnocování případů selhání zdravotnické techniky a na tvorbě preventivních opatření, obsluhovat software pro podporu diagnostiky, podílet se na akvizici zdravotnických přístrojů včetně výběrových řízení, koncipování kompletů zdravotnických technologií a na technických instruktážích pracovníků v oblasti obsluhy zdravotnické techniky a bezpečnosti práce. 

Profil absolventa studijního programu Biomedicínská technika je v souladu s požadavky platné legislativy, tj. s rámcovým profilem absolventa v oblasti vzdělávání č. 36 Zdravotnické obory dle Nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství se zaměřením na základní tematický okruh Zdravotnická technika v rámci technických oborů ve zdravotnictví s důrazem na kompetence, tj. znalosti principu činnosti diagnostické, terapeutické a laboratorní zdravotnické techniky, obecné dovednosti ze zdravotnického prostředí a způsobilosti dané zejména vyhláškou č. 55/2011 Sb. (§ 19), o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.

Zejména pak vychází ze zákona č. 96/2004 Sb., § 20, o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 39/2005 Sb. (§ 3 a § 19), kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského povolání, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 55/2011 Sb. (§ 19), o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů a též z Metodického pokynu k vyhlášce č. 39/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů ke studijnímu oboru pro získání odborné způsobilosti biomedicínského technika. Minimální požadavky na studijní programy vysokých škol. Věstník MZ ČR, částka 10/2010, str. 126-127. Vydáno: 5. listopadu 2010. Výše uvedené cíle a profil absolventa bakalářského studijního programu Biomedicínská technika, jsou plně v souladu s platným kvalifikačním standardem vydaným MZ ČR pro výkon profese Biomedicínský technik podle zákona 96/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Kvalifikační připravenost a míra profesní adaptability na podmínky a požadavky praxe

Absolvent bude připraven pro praktickou činnost související s vývojem, výrobou, provozem a údržbou zdravotnické techniky především v rámci zdravotnických zařízení. Vzhledem k širokému studovanému základu bude schopen se adaptovat prakticky ve všech oblastech využití techniky. Kromě toho bude schopen se stále vzdělávat v rámci celoživotního vzdělávání a předávat potřebné vědomosti a zkušenosti i v rámci edukativní činnosti. Z hlediska profesní činnosti se může zapojit do činnosti profesních společností a sice do činnosti České společnosti biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky ČLS JEP a České společnosti pro zdravotnickou techniku ČSVTS.

Charakteristika profesí a institucí, kde může uplatnit získané vzdělání

Relevantními charakteristickými profesemi jsou biomedicínský technik na odděleních zdravotnické techniky (OZT), či odděleních biomedicínského inženýrství (OBMI) v rámci krajských, fakultních a dalších ZZ přímo řízených MZ ČR či jako samostatný pracovník v rámci referátu daného odboru s gescí náměstka a to zejména v městských, okresních, či oblastních nemocnicích. Může se ale jednat i o pozici metrologa, perfuziologa, zpracovatele klinických hodnocení a další, pokud absolvent využije např. tzv. akreditovaných kvalifikačních kurzů (např. AKK Radiologický technik) a certifikovaných kurzů (např. CK Technická audiologie), do kterých může vstupovat na základě zákona 96/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud to podmínky kurzu umožňují. Na základě podmínek klinické praxe je absolvent schopen se zaměřit na danou oblast, tj. na diagnostickou, terapeutickou, či laboratorní zdravotnickou techniku.

Absolvent se uplatní ale i v profesích souvisejících s vývojem, výrobou zdravotnické techniky, zahrnující jak práci s výpočetní technikou, tak i s programovým vybavením (instalace, inovace, nastavení). Je schopen ale i činnosti v obchodních organizacích zaměřených na prostředky zdravotnické techniky, ale i na rehabilitační a protetické pomůcky. Může pracovat rovněž na pracovištích s experimentální a vědeckou činností, tj. např. ve výzkumných institucích a ústavech AV ČR, popř. resortních ústavech. Další možná uplatnění jsou v rámci metrologických a zkušebních ústavů, , ÚNMZ, SÚKL apod. Vzhledem k jazykovým znalostem je možné uplatnění i v zahraničí. Za tímto účelem je nabízeno a podporováno absolvování části studia na zahraničí vysoké škole v oblasti biomedicínského inženýrství.

Organizace a struktura studia

Studium je navrženo tříleté, zakončené vypracováním bakalářské práce, obhajobou této práce a složením bakalářské státní závěrečné zkoušky. Jedná se tedy o vysokoškolské vzdělání, které je součástí tzv. strukturovaného vysokoškolského studia. Kromě přednášek, seminářů, cvičení v PC učebnách a laboratorních cvičení, je součástí studijního plánu i povinná  řízená odborná praxe na klinických pracovištích či ve výrobních podnicích, institucích a společnostech ve vztahu k danému studijnímu programu dle metodického pokynu k těmto praxím (může se jednat např. o společnosti a instituce Linet, SÚKL, SZÚ, Oblastní nemocnice Kladno, FNKV Praha, VFN Praha, FNM Praha, IKEM Praha a další). Jsou zařazeny i semináře s představiteli relevantních institucí, podniků, společností a firem. V rámci vybraných předmětů budou realizovány exkurze na pracoviště výše zmíněných institucí, podniků, společností a firem. Ve 3 letém bakalářském studijním programu (BSP BMT) strukturovaného studia musí student absolvovat povinný dvousemestrální jazykový kurz anglického jazyka včetně odborné terminologie a splnit podmínky klasifikovaného zápočtu. Součástí studijního plánu jsou i humanitní a ekonomicko-manažerské předměty ve vztahu ke klinické praxi. Výše uvedenou strukturu je možné nalézt na www stránce zde , informace o jednotlivých předmětech zde a význam zkratek zde . Podmínky přijímacího řízení jsou k dispozici zde.

Optika a optometrie (OPT) - tříletý bakalářský studijní program

Optika a optometrie (OPT)#opt

Optika a optometrie (akreditováno podle zákona č. 96/2004 Sb.)

Studijní plán (rozložení předmětů) zde, informace o předmětech zde.

Cíle studia studijního programu

Bakalářský studijní program Optika a optometrie si klade za cíl vzdělávání v oblasti optiky a optometrie. Toto studium je v souladu s požadavky Evropské rady optiky a optometrie (ECOO) a vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. Absolventi profesně zaměřeného bakalářského studijního programu Optika a optometrie budou oprávněni vykonávat regulované zdravotnické povolání optometrista na základě souhlasného stanoviska Ministerstva zdravotnictví ČR (č.j. MZDR 5710/2020-4/ONP) vydaného pro tento studijní program podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Bakalářské studium v programu Optika a optometrie je profesně zaměřené studium, kde si studenti osvojí vědomosti a praktické dovednosti z oblasti optiky, optometrie, oftalmologie a dalších souvisejících oborů. Během tříletého studia student získá teoretické znalosti z předmětů přírodovědného základu (matematiky, fyziky, chemie, biologie, aj.), z preklinických a klinických lékařských předmětů (anatomie, fyziologie, histologie, patologie) s důrazem na lidské oko, které jsou základem přípravy pro další odborné předměty z oblasti optiky, optometrie, oftalmologie a přístrojové techniky, využívané v uvedených oborech. Během studia budou studenti seznámeni též s principy podnikání, legislativou spojenou se založením a vedením optické provozovny, právními i ekonomickými předpisy, ve kterých se musí umět běžně orientovat.

Celkový profil absolventa

Prakticky zaměřený absolvent studijního programu Optika a optometrie je vysokoškolsky vzdělaný odborník, který je teoreticky i prakticky připraven na povolání optika a optometristy. Jde o odborníka, který klade důraz na týmovou práci a má schopnosti dále rozvíjet a prohlubovat své odborné znalosti v souladu s rozvojem poznání v oblasti oboru optiky a optometrie. Absolvent má teoretické i praktické znalosti z oboru optiky, oftalmologie, fyziky, chemie, principů optických a oftalmologických přístrojů a jejich použití, metod stanovení refrakčních vad a jejich korekcí všemi typy optických pomůcek. Vedle základních teoretických znalostí má přehled o speciálních pomůckách pro těžce zrakově postižené, dovede je určit a používat. V rozsahu znalostí a praktických dovedností je schopen vyrobit brýle a navrhnout je i z estetického hlediska. Ovládá problematiku binokulárního vidění. Je odborníkem v oblasti kontaktních čoček, dovede stanovit typ i všechny parametry vhodné kontaktní čočky, má znalosti a praktické dovednosti v oblasti aplikace kontaktních čoček a péče o ně. Svým vzděláním je připraven i pro práci na oční klinice, ve výrobě brýlových a kontaktních čoček, brýlových obrub a u firem, jež se zabývají vývojem, výrobou, prodejem a servisem přístrojové techniky a pomůcek pro optiku, oftalmologii a optometrii. 

Absolvent je v průběhu studia seznámen se současnými moderními prostředky přístrojové techniky. Bude schopen aplikovat mezinárodní normy a standardy v oblasti této techniky. Znalosti a dovednosti absolventa jsou po obecném základu zaměřeny především na přípravu pro uplatnění v praxi, tj. ve zdravotnickém zařízení, v provozovnách oční optiky, ve výrobních, servisních či obchodních společnostech. Obecný teoretický základ přírodovědných oborů však umožňuje i další studium v některém z navazujících vysokoškolských studií. Na Fakultě biomedicínského inženýrství lze pokračovat například ve studiu profesně zaměřeného navazujícího magisterského studijního programu Systémová integrace procesů ve zdravotnictví (získání kvalifikace pro vedoucí manažerské pozice ve zdravotnictví).

Charakteristika profesí a institucí, kde může absolvent uplatnit získané vzdělání

Absolvent tohoto studia najde uplatnění nejen jako oční optik a optometrista, ale i v oblasti práce se speciálními lékařskými přístroji, v oblasti výroby a aplikace brýlových a kontaktních čoček a dalších příbuzných oborů. Získané vědomosti a praktické dovednosti může uplatnit ve zdravotnických zařízeních, aplikačních centrech kontaktních čoček, v provozovnách oční optiky, ve výrobě brýlových a kontaktních čoček, brýlových obrub a u firem, jež se zabývají vývojem, výrobou, prodejem a servisem přístrojové techniky pro optiku, oftalmologii a optometrii. Absolventi mohou pracovat rovněž na pracovištích s experimentální a vědeckou činností, tj. např. ve výzkumných institucích a ústavech Akademie věd ČR. Podle zákona č. 96/2004 Sb. „o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních)“ získávají absolventi bakalářského studijního programu Optika a optometrie odbornou způsobilost k vykonávání povolání optometristy. Absolventi tohoto bakalářského studia jsou komplexně připraveni k výkonu povolání optika a optometristy.

Organizace a struktura studia

Studium bakalářského programu Optika a optometrie je tříleté, zakončené vypracováním bakalářské práce, obhajobou této práce a složením státní závěrečné zkoušky. Jedná se o vysokoškolské vzdělání, které je součástí tzv. strukturovaného vysokoškolského studia. V současnosti výuka v daném programu probíhá v prezenční formě. Do struktury studijního plánu programu Optika a optometrie je zahrnuto velké množství hodin praktické výuky, což umožní studentům lépe proniknout do praktické problematiky oční optiky a optometrie. Kromě přednášek, seminářů, cvičení v PC učebnách a laboratorních cvičení, jsou součástí studijního plánu i odborné praxe v provozovnách oční optiky a zdravotnických zařízeních oční kliniky. V rámci cvičení z předmětů jsou zařazeny i semináře s představiteli relevantních institucí, podniků, společností a firem z daného oboru a též exkurze na moderní pracoviště zdravotnických zařízení a institucí, podniků, společností a firem, zabývajících se problematikou optiky, optometrie a oftalmologie.

Studijní plán

Předměty jsou rozděleny do 2 skupin podle závaznosti: P – povinné a V – volitelné předměty. Předměty povinné je nutné si zapisovat dle navrženého studijního plánu a podle něj je také absolvovat s patřičným zakončením. Předměty volitelné jsou zařazeny v každém semestru a jsou určeny jako doplňkové studium a to jednak z hlediska doplnění znalostí ze střední školy a jednak z hlediska doplnění vybraných partií nad rámec povinných a předmětů. Předměty volitelné si student nemusí zapsat v průběhu studia. Po úspěšném obhájení bakalářské práce a složení státní závěrečné zkoušky obdrží studenti akademický titul bakalář (ve zkratce Bc.).

Odborná praxe

Cílem odborné praxe je, aby budoucí absolventi získali patřičné praktické dovednosti a návyky pro své budoucí uplatnění v praxi. A to nejen z hlediska získání praktických dovedností, ale i práce v kolektivu. Velmi důležité je rovněž hledisko odborného zdokonalení v oblasti přístrojové techniky.

Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT je členem Evropské akademie optometrie a optiky (European Academy of Optometry and Optics - EAOO). Výhody členství v EAOO:

  • jsme součástí evropské sítě univerzit a odborníků v oboru optiky a optometrie,
  • spolupracujeme na evropských projektech,
  • na výročních konferencích EAOO naši studenti i vyučující reprezentují Fakultu biomedicínského inženýrství ČVUT a získávají mezinárodní zkušenosti, kontakty ze sítě EAOO používáme k rozvíjení meziuniverzitní spolupráce v oblasti  podpisů nových smluv Erasmus+ a dále pro pořádání mezinárodních konferencí (např.  Optics and Optometry Forum)

 Informatika a kybernetika ve zdravotnictví (IKZ) - tříletý bakalářský studijní program

Informatika a kybernetika ve zdravotnictví (IKZ)#ikz

Hlavní cíle studijního programu vyučovaného v prezenční formě studia

Informatika a kybernetika ve zdravotnictví je moderní tříletý bakalářský studijní program, který vám poskytne široké uplatnění v praxi a to jak ve zdravotnictví, tak i v komerční, státní či akademické sféře – od správců informačních a databázových systémů a sítí, přes vývojáře HW a SW zaměřeného na atraktivní oblast mobilních aplikací v průmyslu a medicíně, po mezioborové specialisty na ICT, eHealth a e-Government.

Struktura a obsah studia

Studenti si budou po celou dobu studia důsledně ověřovat prostřednictvím prvoplánové projektově orientované výuky teoretické poznatky na reálných úkolech pod individuálním vedením zkušených pracovníků napříč katedrami a pracovišti Fakulty biomedicínského inženýrství, pracovníků lékařských fakult i odborníků z firemní praxe. Student bude moci nalézat a uplatňovat svůj tvůrčí potenciál v široce perspektivní oblasti informatiky a informačních a komunikačních technologií, zaměřené, díky zázemí Fakulty biomedicínského inženýrství, na atraktivní oblast medicíny. Široce diskutovaná a zvolená skladba předmětů studijního programu Informatika a kybernetika ve zdravotnictví umožní studentovi uplatňovat a rozvíjet svůj odborný profil podle svých zájmů a schopností v rámci své specializace, bude mít možnost učit se z chyb a vyzkoušet si řadu odborných technik, postupů a návyků, které ho dobře připraví na reálnou praxi v budoucím zaměstnání. Kromě projektově orientované výuky a sady odborně zaměřených předmětů si student osvojí i nezbytné další dovednosti a bude dobře jazykově vybaven.

Díky velmi dobře fungující mezinárodní spolupráci realizačního týmu tohoto programu budou nejlepší studenti zapojováni do projektů partnerských institucí a vysíláni na výměnné pobyty - např. Norský národní institut pro telemedicínu a integrovanou péči (NST), který je dále úzce provázán s Univerzitou v Tromso (UiT), Fakulta biomedicínské techniky Vídeňské univerzity Fachhochschule Technikum Wien atd.

Zvolená skladba předmětů studijního programu Informatika a kybernetika ve zdravotnictví umožní studentovi uplatňovat a rozvíjet svůj vlastní odborný profil podle jeho zájmů a schopností v rámci jedné ze dvou nabízených specializací: Biomedicínská informatika nebo Informační a komunikační technologie, které si studenti vybírají na konci prvního ročníku. V rámci specializace mají studenti několik specializovaných předmětů (2. ročník 5 předmětů, 3. ročník 4 předměty) a ostatní výuka ve studijním programu Informatika a kybernetika ve zdravotnictví je společná. Absolvovaný název specializace je uváděn v dodatku k diplomu (spolu s výčtem všech absolvovaných předmětů), včetně názvu studijního programu.

Praktické uplatnění absolventů studia

Absolvent bude vyprofilován dle vlastního aktivního zájmu a schopností do oblasti, ve které se díky práci na projektech završených bakalářskou prací stal specialistou a zároveň prošel dalšími předměty, které mu rozšířili obzor v oblastech, které jeho specializaci předchází, či na ni navazují. Díky přesahu do oblasti prezentačních dovedností, anglického jazyka a kyberbezpečnosti, bude schopen nalézt uplatnění u různých typů zaměstnavatelů na různých pozicích IT podpory, vývoje, v obchodě či servisu.

Úspěšné studium umožní absolventovi uplatnění v praxi a rovněž mu poskytne dostatečný základ pro další, oborově orientované navazující magisterské studium v programu Biomedicínská a klinická informatika na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT.

Proč si zvolit studijní program Informatika a kybernetika ve zdravotnictví

  • Projektová výuka podle individuálního zájmu uchazeče, aplikace teoretických poznatků z přednášek k získání příslušné praktické dovednosti, možnost individuální volby profesního zaměření již během studia,
  • získání uceleného multidisciplinárního základu v oblasti celého procesu vývoje HW a SW komponent s využitím nejmodernější součástkové základny, technologií a platforem,
  • možnost opravdu se naučit vyvíjet SW na počítačích serverech i smartphonech a tabletech, včetně embedded real-time aplikací, vyvíjet firmware na nejrozšířenějších rodinách jednočipových mikroprocesorů, vyvíjet analogové či číslicové systémy,
  • to vše pak uplatnit jako IT profesionál, vývojář, servisní pracovník, obchodník, podnikatel nebo pokračovat v navazujícím magisterském studiu s další perspektivou (výzkumník, vědec, atd.).

Specializace studijního programu Informatika a kybernetika ve zdravotnictví

Studenti bakalářského studijního programu Informatika a kybernetika ve zdravotnictví si vybírají specializaci na konci prvního ročníku.

Specializace BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA (studijní plán)

Absolvent studijního programu Informatika a kybernetika ve zdravotnictví se specializací „Biomedicínská informatika“ bude moci používat nejmodernější technologie i postupy informatiky pro řešení aktuálních problémů biologie a medicíny, pro integraci znalostí a interpretaci dat z rozličných dostupných zdrojů (od zobrazovacích technik po e-science) a pro řešení technicky orientovaných problémů zejména v oblasti návrhu a vývoje biomedicínských aplikací. Zázemím mu bude solidní teoretický základ, systémový přístup a vytvořená schopnost aktivní spolupráce ve smíšených týmech tvořených jak techniky, tak odborníky z oblasti věd o živé přírodě (lékaři, biologové, biochemici, atd.) i klinické praxe. V souladu s tímto profilem absolventa lze pak uvést následující konkrétní praktické znalosti získané studiem uvedené specializace:

  • základní teoretickou znalost a praktickou využitelnost principů pravděpodobnost a matematické statistiky zaměřenou na zpracování biomedicínských dat,
  • pokročilé znalosti v objektově orientované programování a softwarového inženýrství,
  • znalosti práce se zdravotnickými informačními zdroji,
  • znalosti správy a fungování počítačových sítí,
  • teoretická znalost a praktická využitelnost modelování a simulace,
  • zpracování biologických dat – signálů, obrazů, DNA řetězců,
  • znalosti bioinformatiky – teoretické a praktické znalosti pro práci s DNA a proteinovými řetězci a konfigurace serverů pro zpracování velkých dat,
  • návrh a vývoj webových a mobilních aplikací.

Na základě těchto znalostí získá absolvent na cvičeních a v rámci praktických projektů následující dovednosti:

  • vyvíjet a navrhovat biomedicínské aplikace,
  • spravovat sítě a nemocniční informační systémy,
  • zpracovávat biomedicínská data,
  • navrhnout, implementovat a spravovat IT infrastrukturu pro zpracování zdravotnických a velkých dat,
  • řešit bezpečnostní politiky v informačních technologiích ve zdravotnictví.

Specializace INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (studijní plán)

Absolvent studijního programu Informatika a kybernetika ve zdravotnictví se specializací „Informační a komunikační technologie“ bude mít ucelený multidisciplinární základ v oblasti celého procesu vývoje HW a SW komponent s využitím nejmodernější součástkové základny analogové a číslicové elektroniky, standardních návrhových technik a postupů pro vývoj a nasazení SW, vše s vazbou na použití v medicíně a v biomedicínském inženýrství. Absolvent bude moci ať už jako jednotlivec či člen týmu, vyvíjet SW na počítačích serverech i smartphonech a tabletech, včetně embedded real-time aplikací, vyvíjet firmware na nejrozšířenějších rodinách jednočipových mikroprocesorů a analogové či číslicové systémy určené zejména do přístrojů lékařské elektroniky. V souladu s tímto profilem absolventa lze pak uvést následující konkrétní praktické znalosti získané studiem uvedené specializace:

  • základy návrhu obvodů analogových elektronických systémů,
  • základy návrhu obvodů číslicových elektronických systémů,
  • znalost využití mikroprocesorové techniky v biomedicíně,
  • základy návrhu desek plošných spojů,
  • rozumět vnitřní architektuře medicínských asistenčních a biotelemetrických systémů a být schopen je navrhovat i prakticky aplikovat až na úrovni produktu,
  • přehled o prostředcích a metodách využívaných v softwarovém inženýrství,
  • přehled zásad pro návrh a vývoj mobilních a embedded aplikací.

Na základě těchto znalostí získá absolvent na cvičeních a v rámci praktických projektů následující dovednosti:

  • být schopen navrhnout a sestavit senzorovou část systému od výběru vhodného senzoru fyzikální veličiny, návrhu převodníku fyzikální veličiny, včetně návrhu biozesilovačů a to jak za pomoci operačních zesilovačů a přístrojových zesilovačů, tak i specializovaných integrovaných zákaznických řešení (front-endů pro měření biosignálů) od renomovaných výrobců,
  • navrhnout a sestavit embedded zařízení řízené mikroprocesorem s využitím znalosti kritérií pro výběr vhodné architektury, aplikační platformy s uplatněním přehledu o dostupných moderních periferních zařízeních embedded systémů a jejich parametrech,
  • navrhnout a sestavit přenosovou část systému, podle potřebné kapacity komunikačního kanálu a dalších aplikačních požadavků umět zvolit přenosovou technologii (metalické spojení, optický spoj, bezdrátové radiokomunikační rozhraní, v průmyslově dostupném konkrétním provedení) a protokol i hardwarové řešení za pomoci vhodného komunikačního modulu,
  • realizovat návrh tištěného spoje v CAD systému včetně kontroly a přípravy technologických podkladů pro zadání jejich výroby. Provést osazení, oživení a technické otestování funkčního vzorku systému za pomoci moderní měřicí techniky a diagnostických nástrojů,
  • realizovat návrh řešení podle platných bezpečnostních a hygienických norem, včetně návrhu a prototypového osazení a oživení jednotlivých částí systému a přípravy prototypu na testy ve státní zkušebně (elektromagnetická kompatibilita, bezpečnost),
  • umět navrhnout a implementovat firmware pro embedded zařízení, schopného v reálném čase řídit podle zadaných požadavků digitalizaci, paketizaci, serializaci a kódování přenášených signálů, včetně obousměrné komunikace biotelemetrického systému s vizualizačním/snímacím software,
  • umět navrhnout a implementovat hardware a firmware pro předzpracování signálů v embedded zařízeních, včetně výběru a návrhu vhodných forem číslicových filtrů a algoritmů extrakce vybraných diagnostických příznaků a dalších podpůrných algoritmů,
  • umět navrhnout a odladit multiplatformní snímací a vizualizační zákaznický software pro podporu distančního monitorování v medicíně, včetně výběru a odladění algoritmů pro podporu rozhodování, založeného na aplikaci metod umělé inteligence.

Fyzioterapie (FZT) - tříletý bakalářský studijní program

Fyzioterapie (FZT)#fzt

Fyzioterapie (akreditováno podle zákona č. 96/2004 Sb.)

Studijní plán (rozložení předmětů) zde, informace o předmětech zde.

Cíle studia studijního programu

Cílem studia je připravit erudované odborníky s komplexními teoretickými znalostmi a praktickými dovednostmi pro výkon fyzioterapie v léčebně rehabilitační péči. Komplexnost absolventů spočívá ve znalosti širokého spektra diagnostických a léčebných metod užívaných v léčbě poruch pohybového aparátu včetně využití nejmodernějších robotických i fyzikálně léčebných přístrojových zařízení.

Absolventi profesně zaměřeného bakalářského studijního programu Fyzioterapie mají oprávnění vykonávat regulované zdravotnické povolání fyzioterapeut na základě souhlasného stanoviska Ministerstva zdravotnictví ČR (č.j. MZDR 38000/2018-7/ONP) vydaného pro tento program podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Uplatnění absolventů

Absolvent je schopen pracovat ve zdravotnických zařízeních státního i nestátního typu a dosáhnout tak cíle, kterým je zachování a obnovení optimální funkce pohybového systému a dosažení maximální možné tělesné kondice. Pohyb, jako jeden ze základních atributů pojmu zdraví, působí na ostatní funkce organizmu, včetně funkcí psychických. Absolventi mají povědomí o etických a profesionálních hodnotách potřebných pro výkon profese. Chápou nezbytnost celoživotního vzdělávání za účelem udržení a rozvíjení vlastní kompetence a kvality poskytovaných zdravotnických služeb.

Mohou najít přímé uplatnění ve státních i nestátních zdravotnických zařízeních, sportovních klubech nebo v rekondičních centrech. Mohou rovněž pracovat ve sportovních či rekreačních zařízeních nebo fitness centrech. Vzhledem ke specializovanému studiu na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT mohou absolventi bakalářského studia najít své uplatnění rovněž v oblastech souvisejících s fyzioterapeutickými přístroji a zařízeními, kompenzačními a protetickými pomůckami. Řada studentů nachází uplatnění i v zahraničí.

Absolvent bakalářského studijního programu je všestranně připravený odborník, který najde uplatnění na pozici odborný (případně vedoucí) fyzioterapeut v rámci:

  • lůžkových zdravotnických zařízení;
  • rehabilitačních ústavů;
  • ambulantních zdravotnických zařízení;
  • lázeňských provozů;
  • fitness center;
  • sportovních klubů;
  • rekondičních centrech;
  • ve vědecko-výzkumných pracovištích;
  • v sociálních zařízeních.

Celkový profil absolventa

Absolvent si během tříletého bakalářského studia osvojí znalosti o využívaných léčebných a diagnostických metodách v daném oboru v praxi a dostane se mu povědomí o inovativních trendech. Během odborných praxí se seznámí se všemi typy akreditovaných zdravotnických zařízení poskytujících rehabilitační péči a získá i zkušenosti s vyspělými asistivními technologiemi využívanými na těchto specializovaných pracovištích.

Vzhledem k citlivosti informací a významnosti důvěrného vztahu mezi zdravotnickým personálem a pacientem jsou studenti během studia vedeni k dodržování etických principů chování ve zdravotnictví. Důraz je kladen zejména na psychoterapeutický způsob komunikace a absolventi tak mohou při příchodu do praxe těžit z empiricky známých situací, kde uplatňují získané komunikační dovednosti. Ty mohou využít i při komunikaci v rámci multidisciplinárního týmu pro zvýšení efektivity léčby pacientů.

Zároveň absolventi studijního programu Fyzioterapie dostanou dostatečně silné základy pro další rozvoj jejich vzdělání v rámci navazujících magisterských studií oboru fyzioterapie, či aplikovaných věd se zdravotnickým zaměřením. Na Fakultě biomedicínského inženýrství lze také pokračovat ve studiu profesně zaměřeného navazujícího magisterského studijního programu Systémová integrace procesů ve zdravotnictví (získání kvalifikace pro vedoucí manažerské pozice ve zdravotnictví – např. vedoucí fyzioterapeut/ka rehabilitačního oddělení).

Vymezení výstupních znalostí a dovedností

Absolventi získají potřebné znalosti nejen z teoretických a klinických medicínských oborů, ale také ekonomické, manažerské, metodické, statistické a vědecko-výzkumné znalosti, potřebné pro jejich budoucí pracovní zařazení.

Posluchači absolvující studijní program Fyzioterapie jsou schopni provádět kineziologickou diagnostiku, speciální vyšetření a získané výsledky samostatně analyzovat. Stanoví individuální krátkodobý i dlouhodobý terapeutický plán, fyzioterapeutické postupy a výkony. Zvolí správné neinvazivní, nefarmakologické postupy, včetně spektra reflexních a fyzikálních léčebných metod. Nedílnou součástí studia je oblast prevence.  Absolvent je připraven poskytovat instruktáž a edukaci pacienta včetně jeho rodinných příslušníků nebo pečovatelů o provádění domácích cvičení, o pohybovém režimu, reedukaci pohybových stereotypů a s tím potřebných rehabilitačních pomůcek.

Organizace a struktura studia

Studium je tříleté, zakončené vypracováním bakalářské práce, obhajobou této práce a složením bakalářské státní závěrečné zkoušky. Jedná se tedy o vysokoškolské vzdělání, které je součástí tzv. strukturovaného vysokoškolského studia. Studium je koncipováno jako teoreticko-praktický celek, ve kterém si posluchači osvojí všechny dostupné poznatky moderní fyzioterapie i rehabilitace a možnosti jejich efektivního využití ve speciální diagnostice a v léčebné praxi.

Klinická výuka – ambulantní i lůžková, je realizována ve vybraných zdravotnických zařízeních, jakými jsou Rehabilitační ústav Kladruby, Oblastní nemocnice Kladno, Ústřední vojenská nemocnice, Institut klinické a experimentální medicíny řada dalších. Během studia je studentům umožněno získání certifikátů opravňujících k výkonu některých koncesovaných profesí.

Oproti zavedeným výukovým předmětům na jiných fakultách je na Fakultě biomedicínského inženýrství výuka doplněna o část technických předmětů, zaměřených jednak na pochopení funkce nejmodernějších zdravotnických technologií a tím jejich časného využití ve prospěch nemocného, tak i na vývoj nových zdravotních pomůcek. K výuce jsou využívány nejmodernější laboratoře například Laboratoř robotické rehabilitace, Laboratoř anatomických modelů a mnoho dalších výukových učeben, kterými fakulta disponuje.

Důraz ve výuce je dán na komplexnost i v dalších směrech. Tělesné a psychické aspekty člověka v něm nejsou vnímány jako dvě oddělené kategorie, nýbrž jako propojené a navzájem se neustále ovlivňující systémy. Schopnost posuzování zdravotních obtíží v širších souvislostech pacientova života představuje nezbytnou součást profesní výbavy fyzioterapeuta a je základním předpokladem určení vhodného postupu léčby a účelného využití moderních prostředků medicínské techniky. Tyto znalosti jsou nezbytné ke komplexnímu přístupu ke klientovi.

Radiologická asistence (RA) - tříletý bakalářský studijní program

Radiologická asistence (RA)#ra

Radiologická asistence (akreditováno podle zákona č. 96/2004 Sb.)

Studijní plán (rozložení předmětů) zde , informace o předmětech zde.

Cíle studia studijního programu

Cílem profesně zaměřeného bakalářského studijního programu Radiologická asistence je příprava vysokoškolsky kvalifikovaných zdravotnických pracovníků oprávněných k provádění radiologických zobrazovacích a ozařovacích postupů a aplikaci ionizujícího záření při postupech používaných při lékařském ozáření a základních servisních výkonů na přístrojích k těmto postupům využívaných. 

Absolventi tohoto studijního programu budou oprávněni vykonávat regulované zdravotnické povolání radiologický asistent na základě souhlasného stanoviska Ministerstva zdravotnictví ČR (č.j. MZDR MZDR 1465/2020-4/ONP) vydaného pro tento program podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Celkový profil absolventa

Absolventi si během tříletého bakalářského studia osvojí nejnovější medicínské poznatky z oblasti zobrazovacích metod (radiologie a nukleární medicíny) i radioterapie (radiační onkologie). Dále pochopí podstatu ionizujícího záření a jeho působení na lidský organismus a v rámci praktické výuky se přesvědčí o možném diagnostickém a terapeutickém využití ionizujícího záření. Studijní program se rovněž zaměřuje na znalosti radiační ochrany při aplikaci ionizujícího záření v medicíně. Během odborných praxí se studenti seznámí se všemi typy akreditovaných zdravotnických zařízení provádějících diagnostické i terapeutické postupy, získají zkušenosti s obsluhou moderní přístrojové techniky a zvládnou její praktickou aplikaci. 

S ohledem na získané znalosti a dovednosti jsou absolventi schopni:

  • na radiodiagnostických odděleních provádět skiagrafická RTG (rentgenová) vyšetření na lůžkových a ambulantních zdravotnických zařízeních, včetně práce na operačních sálech a u lůžka pacienta, asistence a instrumentace při angiologických, diapeutických a intervenčních metodách, provádět vyšetření pomocí výpočetní tomografie a magnetické rezonance,
  • na radioterapeutických odděleních provádět ozařování na rentgenových ozařovačích a lineárních urychlovačích a přístrojích určených pro brachyterapii, pracovat se simulátorem a provádět výpočty ozařovacích plánů, zhotovovat ozařovací pomůcky, provádět dozimetrická měření pro in vivo dozimetrii.
  • v nukleární medicíně provádět zobrazovací i nezobrazovací metody včetně celotělových a tomografických vyšetření a jejich následné zpracování na počítačových systémech.

Úspěšné studium umožní absolventovi uplatnění v praxi a rovněž mu poskytne dostatečný základ pro další, oborově orientované, navazující magisterské studium na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT ve studijním programu Systémová integrace procesů ve zdravotnictví (získání kvalifikace pro vedoucí manažerské pozice ve zdravotnictví – např. vedoucí radiologický/á asistent/ka) či studijním programu Civilní nouzové plánování (získání kvalifikace v oblastech krizového managementu a ochrany obyvatelstva).

Uplatnění absolventů

Absolventi mohou pracovat ve státních i nestátních zdravotnických zařízeních. Absolventi získají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání jako radiologický asistent a oprávnění k výkonu samostatné i týmové odborné činnosti v oblasti zobrazovacích metod a aplikace ionizujícího záření: 

  • v lůžkových zdravotnických zařízeních, 
  • v ambulantních zdravotnických zařízeních,
  • na pracovištích veterinární medicíny;,
  • na výzkumných pracovištích. 

Absolventi tohoto studijního programu budou schopni spolupracovat a komunikovat se zdravotnickým i technickým odvětvím. Budou schopni samostatně řešit úkoly v souvislosti s pracovními činnostmi na radiodiagnostickém oddělení, oddělení nukleární medicíny a na oddělení radioterapie, stejně jako používat příslušné přístrojové vybavené, které se v posledních letech dynamicky vyvíjí.

Organizace studia

Forma studia ve studijním programu Radiologická asistence je prezenční a je poskytovaná v českém jazyce. Standardní doba studia jsou 3 roky.

Díky teoretické výuce mají absolventi znalosti v širokém spektru oborů, zejména v anatomii a fyziologii, patologii, radiologické fyzice a rovněž jsou schopni komunikace s pacientem. Tyto znalosti absolventi následně využijí v klinických oborech a mohou se tak podílet na adekvátní zdravotní péči.

Povinnou součástí studijního plánu je i rozsáhlá odborná praxe, kterou studenti vykonávají na specializovaných pracovištích, zejména pak na radiodiagnostických odděleních, odděleních radioterapie nebo nukleární medicíny níže uvedených zdravotnických zařízeních, se kterými má fakulta uzavřené smlouvy o spolupráci při praktickém vyučování.

  • Institut klinické a experimentální medicíny
  • Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha
  • Fakultní nemocnice v Motole
  • Nemocnice Na Bulovce
  • Nemocnice Na Homolce
  • Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
  • Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
  • Thomayerova nemocnice

Vedle povinných a povinně volitelných předmětů si studenti mohou zapsat volitelné předměty podle svého odborného zájmu. Fakulta biomedicínského inženýrství nabízí v rámci volitelných předmětů široké spektrum technických, zdravotnických, ekonomických, manažerských nebo informačních předmětů.

Proč si zvolit studijní program Radiologická asistence

Absolventi získají možnost práce v nejdynamičtěji se rozvíjejícím zdravotnickém oboru, na odděleních, která jsou vybavena nejmodernější diagnostickou a terapeutickou technikou nebo se perspektivně uplatnit ve společnostech, které jsou zaměřené na kontrolu radiologické techniky nebo jiných zdrojů ionizujícího záření. 

Absolvent získá kvalifikaci jak pro výkon povolání v České republice, tak i v ostatních zemí EU. Výhodou studijního programu je úzká spolupráce s praxí a velká společenská potřeba po absolventech. Všichni absolventi, kteří budou mít zájem, najdou uplatnění na trhu práce v tomto perspektivním oboru.

Zdravotnické záchranářství (ZZ) - tříletý bakalářský studijní program

Zdravotnické záchranářství (ZZ)#zz

Zdravotnické záchranářství (akreditováno podle zákona č. 96/2004 Sb.)

Studijní plán (rozložení předmětů) zde, informace o předmětech zde.

Cíle studia studijního programu

Cílem bakalářského profesně zaměřeného studijního programu Zdravotnické záchranářství je příprava vysokoškolsky kvalifikovaných zdravotnických pracovníků oprávněných poskytovat neodkladnou péči při individuálním i hromadném postižení (včetně medicíny katastrof) osob všech věkových skupin v omezeném časovém intervalu (na místě vzniku náhlé příhody, za transportu do zdravotnického zařízení a na odděleních urgentních příjmů), a kteří jsou rovněž schopni účinné spolupráce se složkami integrovaného záchranného systému.

Absolventi tohoto studijního programu získají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání „Zdravotnický záchranář“ (na základě souhlasného stanoviska Ministerstva zdravotnictví ČR č.j. MZDR 3988/2019-5/ONP vydaného pro tento program podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a oprávnění k výkonu samostatné i týmové odborné činnosti v rámci specifické ošetřovatelské péče na  zdravotnické záchranné službě (vč. zdravotnického operačního střediska a letecké záchranné služby), urgentním příjmu, anesteziologicko-resuscitačních odděleních a jednotkách intenzívní péče, ale také v nemocnicích na standardních odděleních a ve složkách integrovaného záchranného systému (např. Armáda ČR, báňská záchranná služba, vodní záchranná služba, horská služba a další). Absolvent navíc získává odbornou způsobilost k výkonu zdravotnických povolání: řidič zdravotnické dopravní služby, praktická sestra, ošetřovatel a sanitář (již po dvou semestrech studia). Absolvent programu má předpoklady pro další navazující magisterské studium či pro jinou formu postgraduálního studia. Na Fakultě biomedicínského inženýrství lze pokračovat například ve studiu profesně zaměřeného navazujícího magisterského studijního programu Systémová integrace procesů ve zdravotnictví (získání kvalifikace pro vedoucí manažerské pozice ve zdravotnictví) či navazujícího magisterského studijního programu Civilní nouzové plánování (získání kvalifikace v oblastech krizového managementu a ochrany obyvatelstva).

Organizace studia

Forma studia ve studijním programu je prezenční a poskytovaná v českém jazyce. Standardní doba studia je 3 roky.

Vedle povinných a povinně volitelných předmětů si studenti mohou zapsat volitelné předměty podle svého odborného zájmu. Fakulta biomedicínského inženýrství nabízí v rámci volitelných předmětů široké spektrum technických, zdravotnických, ekonomických, manažerských nebo informačních předmětů.

Povinnou součástí studijního plánu je i rozsáhlá odborná praxe. Vzhledem k profilu absolventa je student postupně připravován v celém spektru zdravotnických zařízení, od zařízení poskytujících následnou lůžkovou péči, přes lůžkovou péči standardního typu (oddělení chirurgická, oddělení vnitřního lékařství), jednotky intenzivní péče (s převahou monitoringu vitálních funkcí – oborové, multioborové), anesteziologicko-resuscitační oddělení, porodní sály, urgentní příjmy až po pracoviště zdravotnické záchranné služby.

Struktura a obsah studia

Studium je koncipováno jako teoreticko-praktický celek, ve kterém si student osvojí veškeré dostupné poznatky současné urgentní medicíny, intenzivní a resuscitační péče a možnosti jejich efektivního využití v praxi. Ve srovnání se zavedenými výukovými obory jsou navíc tyto poznatky doplněny o znalost moderních technologií a technických novinek. Zvláštní význam je přikládán komplexnímu přístupu i v dalších směrech, jmenovitě je akcentován holistický, celostní přístup a schopnost posuzovat zdravotní potíže nemocných v širokých souvislostech jeho života.

Kvalita výuky je garantována odborníky z oboru urgentní medicíny a zdravotnické záchranné služby. Praktická výuka je realizována jak v odborných učebnách fakulty s využitím nejmodernějších didaktických a simulačních pomůcek (odborná učebna Plastinátových modelů, odborná učebna Anatomických modelů, odborná učebna Fyziologie, odborná učebna Urgentní medicíny, Sanitní vůz RZP, odborná učebna Ošetřovatelství a další), tak spolu s odbornou praxí ve fakultních nemocnicích a stanovištích zdravotnické záchranné služby.

Ve studijním plánu jsou zařazeny odborné kurzy zaměřující se na specifika práce zdravotnického záchranáře a to hlavně v přednemocniční neodkladné péči. Např. zimní výcvikový kurz ve spolupráci s horskou službou, či kurz pravidel silničního provozu, teorie řízení a nácviku navigace, ve kterém si studenti vyzkouší řízení dopravních prostředků (vč. sanitního vozu) přímo na polygonu.

Praktické uplatnění absolventů studijního programu

Absolvent je způsobilý k vykonávání samostatných činností bez odborného dohledu. Má odbornou způsobilost poskytovat přednemocniční neodkladnou péči.

Je schopen vést zdravotnickou dokumentaci a dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů, pracovat s informačním systémem zdravotnického zařízení včetně zdravotnického operačního střediska. Umí samostatně a pohotově rozhodovat v mezích své kompetence a nést odpovědnost za svá rozhodnutí jak v běžných, tak za mimořádných okolností.

Je připraven se aktivně zapojit do výzkumu v oblasti neodkladné péče, výsledky aplikovat v praxi a podílet se na přípravě zdravotnických standardů.

Studijní program poskytuje kvalifikaci umožňující práci nejen u zdravotnické záchranné služby včetně vč. operačního střediska a letecké záchranné služby, ale také u hasičských záchranných sborů, armády a dalších složek integrovaného záchranného systému. Ve zdravotnických zařízeních lze pracovat na jednotkách intenzivní péče, na anesteziologicko-resuscitačních odděleních nebo na urgentních příjmech. Absolvent programu budete mít možnost registrace nebo získání zákonem předepsané licence k výkonu povolání v zemích EU.

Proč si zvolit studijní program Zdravotnické záchranářství?

Potřeba profese zdravotnického záchranáře je v současné době vysoká a požadavky na kvalitu a počet erudovaných pracovníků této profese neustále stoupá. Absolvent má stoprocentní jistotu uplatnění svých znalostí v oboru, který vystudoval.

Bezpečnost a ochrana obyvatelstva (BOO) – tříletý bakalářský studijní program

Bezpečnost a ochrana obyvatelstva (BOO)#boo

Studijní plán (rozložení předmětů) pro prezenční formu studia zde a pro kombinovanou formu studia zde, informace o předmětech zde.

Bakalářský studijní program Bezpečnost a ochrana obyvatelstva je koncipován jako základní studijní program pro přípravu odborníků v oblasti krizového a bezpečnostního managementu a ochrany obyvatelstva se širokým spektrem využití ve státní správě a samosprávě, u složek integrovaného záchranného systému i v soukromém sektoru.

Cíl studia studijního programu

Cíl studia sleduje vysokou kompetenční manažerskou připravenost absolventů pro plnění multioborových úkolů – analyzovat a rozhodovat o opatřeních v procesu řešení krizové či bezpečnostní situace, jakož i výraznou míru jejich adaptability při měnících se podmínkách v široké množině subjektů zajišťujících krizové řízení, ochranu obyvatelstva, vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek.

Absolvent studijního programu získá potřebné znalosti o příčinách, prevenci, způsobech řešení a následcích mimořádných událostí a krizových situací vzniklých v důsledku přírodních, technických, ekonomických či společenských událostí. Pozornost je rovněž věnována přípravě studentů na řešení následků havárií způsobených radiačními, radiologickými, chemickými a biologickými faktory, včetně jejich dopadů na lidský organismus, flóru a faunu a možnostem jejich detekce a způsobů prevence. Studenti jsou seznámeni s problematikou bezpečnostní politiky, terorismu, informatiky, psychologie a dalšími důležitými obory nezbytnými pro zajištění ochrany obyvatelstva.

Úspěšné studium umožní absolventovi uplatnění v praxi a rovněž mu poskytne dostatečný základ pro další, oborově orientované, navazující magisterské studium ve studijním programu Civilní nouzové plánování na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT.

Struktura a obsah studia

Studium probíhá v širokém a provázaném spektru předmětů přírodních věd, technických disciplín, předmětů právních, odborně krizových, zdravotnických, jazykových a dalších. Hierarchické a komplexní uspořádání výukových předmětů spolu s nezbytnou praxí umožní studentům pochopení širších souvislostí, ale také specializaci v oboru v rámci odborných stáží a týmových projektů.

V rámci studia jsou teoretické vědomosti doplněny o praktické reálie předmětů a zkušeností z praxe u jednotlivých složek integrovaného záchranného systému.

Program svým zaměřením a skladbou předmětů vhodně reaguje na požadavky praxe zprostředkovat požadované vzdělání v kombinované formě pracovníkům ozbrojených, bezpečnostních a záchranných sborů a dalším pracovníkům krizového a bezpečnostního managementu bez přerušení zaměstnání.

Uplatnění absolventů

Absolventi studijního programu Bezpečnost a ochrana obyvatelstva jsou prakticky zaměření odborníci v oblasti krizového a bezpečnostního managementu a ochrany obyvatelstva se širokým spektrem využití ve státní správě a samosprávě, u složek integrovaného záchranného systému i v soukromém sektoru.

Absolvent má možnost uplatnění zejména:

  • v odborných a řídících funkcích v orgánech veřejné správy (státní správy a samosprávy: ministerstva, další ústřední orgány státní správy, kraje, obce), ve státních i soukromých organizacích, v záchranných a bezpečnostních složkách se zaměřením na analýzu a zvládání rizik, či v oblasti zpracovávání krizových a havarijních plánů, ochrany obyvatelstva, kritické infrastruktury, hospodářských opatření pro krizové stavy apod.;
  • ve všech pozicích u složek integrovaného záchranného systému v oblasti administrativně organizační, hospodářské nebo preventivní a v případě splnění dalších podmínek i v jejich výkonných složkách (u Hasičského záchranného sboru ČR, u Policie ČR, u Celní správy ČR, v Bezpečnostní informační službě, Vězeňské službě ČR, u Armády ČR, u městské policie apod.).

Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT má uzavřenou smlouvu o spolupráci s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky, na jejímž základě je možné absolventům tohoto programu uznat odbornou způsobilost na úseku ochrany obyvatelstva, krizového řízení a civilního nouzového plánování. V praxi to znamená, že výuka na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT je akceptována jako součást povinného vstupního vzdělávání nezbytného pro službu u Hasičského záchranného sboru České republiky. Podmínkou pro uznání odborné způsobilosti je úspěšné absolvování ověřovacího programu, který je organizován pod patronací Hasičského záchranného sboru České republiky v rámci studia.

Organizace studia

Forma studia ve studijním programu je prezenční nebo kombinovaná a poskytovaná v českém jazyce. Standardní doba studia je 3 roky.

Prioritou studia jsou obecné a aplikované předměty krizového řízení, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a bezpečnostní politiky státu, doplněné o rozšiřující a podpůrné disciplíny práva, přírodních věd, managementu, psychologie a nezbytné prvky profesní přípravy v návaznosti na ochranu veřejného pořádku. Důležitou studijní linií jsou otázky chemické, radiační a biologické ochrany včetně jejich přírodovědných a biologických základů.

K výuce jsou používány moderní technologie 3D simulace mimořádných událostí a krizových situací, včetně softwarových nástrojů z oblasti krizového managementu, které přispívají k odbornému prohloubení vzdělávání a jeho propojení s požadavky praxe. Součástí praktické části výuky jsou nácviky činností zaměřených na používání osobních ochranných prostředků, způsoby detekce a dekontaminace.

Výuka jednotlivých předmětů se opírá o zkušené vysokoškolské pedagogy a odborníky z praxe, kteří se zabývají problematikou krizového managementu a ochrany obyvatelstva, z nichž mnozí mají za sebou úspěšné výsledky z bezpečnostního výzkumu.
Nezbytnou součástí výuky je odborná praxe, která sleduje dva základní cíle. Prvním cílem je seznámit studenta se základními mechanizmy organizace krizového řízení na úrovni státní správy a samosprávy, od přípravy plánů, jejich zabezpečení a realizaci až po kontrolní činnost. Druhým cílem je seznámení s chodem jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a s chodem pracovišť, které se zabývají problematikou ochrany před působením radiačních, chemických nebo biologických látek (např. Státní ústav jaderné chemické a biologické ochrany, Státní úřad pro jadernou bezpečnost). Dalším významným přínosem pro praktickou průpravu posluchačů je fakultou řízený a organizovaný odborný kurz krizové přípravy.

Odborná praxe je zajišťována u profesních organizací, se kterými má fakulta uzavřené smlouvy o spolupráci při praktickém vyučování. Jedná se o pracoviště, která se zaobírají otázkami krizového řízení, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Praktickou výuku absolvují studenti na těchto pracovištích pod vedením odborných supervizorů.

Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT má uzavřené smlouvy o spolupráci s významnými partnery:

  • Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR
  • Policie ČR
  • Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i.
  • Správa státních hmotných rezerv
  • HZS Středočeského kraje
  • Generální ředitelství cel
  • Generální inspekce bezpečnostních sborů
  • Státní ústav radiační ochrany, v. v. i.
  • Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú.
  • Komora podniků komerční bezpečnosti ČR
  • Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ČR
  • 15. ženijní pluk AČR

Výuka povinných předmětů, odborná praxe a společný týmový projekt umožňují absolventovi podle jeho zájmu i další profilaci a to zejména v oblasti krizového zdravotnictví a ochrany před chemickými, jadernými, radiologickými a biologickými látkám, či v oblasti specifických činností ozbrojených bezpečnostních a záchranných sborů.

Proč si zvolit studijní program Bezpečnost a ochrana obyvatelstva

V posledních letech se stále častěji vyskytují různá ohrožení obyvatelstva. Jedná se o mimořádné události, jako jsou živelní pohromy, které se vyskytují nejen ve světě, ale i v České republice (povodně, vichřice, sněhové kalamity, pandemie, teroristické útoky, průmyslové a dopravní havárie a další). Pro řešení následků těchto událostí je důležité mít vysokoškolsky vzdělané odborníky, jejichž potřeba na trhu práce je více než žádoucí. Dle našich poznatků a statistik se absolventi studijního programu velmi dobře uplatňují v různých pozicích v oblasti bezpečnostního a krizového managementu zejména pro jeho praktickou orientaci a nasměrování výuky dle potřeb praxe a profesních organizací.

Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví (LDZ) - tříletý bakalářský studijní program

Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví (LDZ)#ldz

Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví (akreditováno podle zákona č. 96/2004 Sb.)

Studijní plán (rozložení předmětů v jednotlivých semestrech) zde informace o předmětech zde.

Cílem profesně zaměřeného bakalářského studijního programu Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví je zabezpečit přípravu vysokoškolsky vzdělaných zdravotních laborantů. Podle koncepce studijního programu získají absolventi úroveň odbornosti, která jim umožní samostatný výkon povolání v profesích garantovaných statutem zdravotnického pracovníka. Absolventi profesně zaměřeného bakalářského studijního programu Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví budou oprávněni vykonávat regulované zdravotnické povolání zdravotní laborant na základě souhlasného stanoviska Ministerstva zdravotnictví ČR (č.j. MZDR 46401/2017-8/ONP) vydaného pro tento program podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pozice zdravotního laboranta má ve zdravotnictví dlouholetou tradici. Laboratorní metody jsou nezbytným předpokladem a základem pro stanovení objektivní diagnózy. Stále se zvyšující požadavky na úroveň odborného profilu specialistů v oblasti laboratorních technik vyplývají především z rozvoje náročnosti přístrojové techniky ve zdravotnictví v posledních desetiletích. Právě tato skutečnost iniciuje zvýšenou poptávku po absolventech vysokých škol schopných plnit náročné úkoly v klinických i v experimentálních laboratořích.

Dynamický rozvoj moderních vysoce sofistikovaných analytických systémů a instrumentální laboratorní techniky, který se plošně zavádí do všech laboratorních oborů, klade zvyšující se nároky na úroveň teoretických znalostí a praktických dovedností zdravotního laboranta. Potřeba rychlé a kvalitní adaptability vysoce erudovaného pracovníka v konsolidujících se klinických laboratořích vytváří poptávku po dostupném vysokoškolském vzdělání. Plnohodnotného zařazení těchto specialistů do pracovních týmů laboratorních pracovišť klade zvýšené nároky i na psychickou vyzrálost a připravenost chápat a plně respektovat individuální odpovědnost za kvalitu poskytovaných informací v kontextu komplexní léčebně preventivní péče.

Uplatnění absolventů

Uplatnění absolventů je v široké síti medicínských laboratorních pracovišť v ČR a EU, kde je trvalá poptávka po erudovaných zdravotních laborantech s teoretickými znalostmi a praktickými dovednostmi. Absolvent bakalářského studijního programu vybavený solidními teoretickými znalostmi a praktickými dovednostmi, získanými v průběhu studia, má předpoklad širokého uplatnění ve všech typech zdravotnických laboratorních pracovišť ve státním i soukromém sektoru, ve výzkumných a edukačních laboratořích, jakož i v laboratořích hygienické služby a zdravotních ústavů.

Absolventi získají profesní kvalifikaci k poskytování vysoce kvalifikované činnosti v medicínských laboratorních provozech, zejména v oborech klinická biochemie, hematologie, imunohematologie a transfuzní služba, lékařská imunologie, lékařská mikrobiologie, klinická genetika, histologie a patologie.

Struktura a obsah studia

Struktura předmětů v rámci studijního plánu bakalářského studijního programu Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví a jejich vzájemná návaznost respektuje didaktické zásady, které platí pro formování znalostního profilu posluchače, a to jak z hlediska předmětů profilujícího základu, tak i praktické výuky a odborné praxe. Právě praktická výuka studentů (laboratorní klinická praxe) a zpracování bakalářské práce je zabezpečeno na špičkových odborných pracovištích. To umožňuje studentům seznámit se v podmínkách akreditovaných a certifikovaných laboratoří se zásadami správné laboratorní praxe.

Struktura bakalářského studijního programu zohledňuje všechny laboratorní obory tedy biochemii včetně toxikologie, hematologii a transfuziologii, mikrobiologii, virologii, imunologii, cytologii, genetiku a pracovní lékařství. To znamená, že obsah studia je zaměřen tak, aby absolventi získali kvalifikaci pro práci ve všech zdravotnických, vědeckých a průmyslových laboratořích. Kromě odborně zaměřených předmětů se naučí studenti komunikovat se zadavateli laboratorních vyšetření v rovině základní odborné terminologie. Studenti jsou v průběhu studia seznámeni s organizací, managementem a etikou práce v laboratořích a také se systémem vnitřní a vnější kontroly kvality. Obsah studijního programu je kompatibilní se systémem vzdělávání v tomto programu v rámci EU. Absolvent programu má předpoklady pro další navazující magisterské studium či pro jinou formu postgraduálního studia. Na Fakultě biomedicínského inženýrství lze pokračovat například ve studiu profesně zaměřeného navazujícího magisterského studijního programu Systémová integrace procesů ve zdravotnictví (získání kvalifikace pro vedoucí manažerské pozice ve zdravotnictví – např. vedoucí zdravotní laborant/ka).

Obsah studia je zaměřen tak, aby absolventi kromě zdravotnických a vědecko-výzkumných zařízení byli schopni samostatné odborné práce ve státní a veřejné správě, v organizacích zabývajících se vývojem, výrobou, distribucí a marketingem zařízení a materiálu pro zdravotnictví.

Organizace studia

Forma studia ve studijním programu je prezenční a poskytovaná v českém jazyce. Standardní doba studia je 3 roky.

Vedle povinných a povinně volitelných předmětů si studenti mohou zapsat volitelné předměty podle svého odborného zájmu. Fakulta biomedicínského inženýrství nabízí v rámci volitelných předmětů široké spektrum technických, zdravotnických, ekonomických, manažerských nebo informačních předmětů.

Fakulta biomedicínského inženýrství má dostatečné personální zázemí pro teoretickou i praktickou výuku technických a medicínských předmětů a společně se smluvně zavázanými pracovišti, na kterých studenti vykonávají odborné praxe, rovněž vynikající laboratorní zázemí. Část praktických cvičení probíhá v dobře vybavených fakultních laboratoří. Další praktické dovednosti studenti získají během stáží ve zdravotnických zařízeních. Tyto stáže prohlubují poznatky získané na fakultě v klinických podmínkách.

Součástí studijního plánu je rovněž odborná praxe, která probíhá ve zdravotnických zařízeních (státních i soukromích), se kterými má fakulta uzavřené smlouvy o spolupráci při praktickém vyučování. Jedná se o pracoviště, která jsou vybavena nejmodernějšími přístroji pro oblasti hematologie a transfuziologie, biochemie, mikrobiologie, imunologie, virologie, mikroskopické patologie a genetiky. Praktickou výuku absolvují studenti na těchto pracovištích pod vedením odborných supervizorů.

Celkový profil absolventa

Profil absolventa studijního programu je v souladu s požadavky platné legislativy, zejména vychází ze zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského povolání, ve znění pozdějších předpisů a s konkrétním odkazem na § 8 a dále vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.

Profesní kompetence zdravotních laborantů (jejich výstupní znalosti a dovednosti) jsou rozděleny na základní, specializované a vysoce specializované podle základních funkcí, které zdravotní laborant plní a vycházejí z výše uvedených platných právních předpisů České republiky.

Autonomní kompetence zdravotních laborantů:

  • identifikace vzorků biologického materiálu nebo jiných vyšetřovaných materiálů, hodnocení jejich kvality pro požadovaná laboratorní vyšetření nebo jiné účely a zajišťování jejich zpracování, uchovávání a následnou likvidaci;
  • obsluha laboratorní techniky a zabezpečování její běžné údržby;
  • příprava materiálů pro laboratorní a diagnostickou činnost;
  • zajišťování správného uložení laboratorních chemikálií, diagnostických sér, setů a kontrolování jejich doby použitelnosti;
  • provádění odběrů vzorků v souvislosti s ochranou veřejného zdraví;
  • znalost principů péče o laboratorní zvířata a jejich uplatňování;
  • přejímání, kontrolování, ukládání léčivých přípravků, manipulace s nimi a zajišťování jejich dostatečné zásoby;
  • přejímání, kontrola a ukládání zdravotnických prostředků a prádla, manipulace s nimi a zajišťování jejich dezinfekce a sterilizace a jejich dostatečné zásoby.

Kooperativní kompetence zdravotních laborantů (na základě indikace lékaře):

  • provádění neinvazivních odběrů biologického materiálu a odběrů žilní a kapilární krve;
  • provádění základních laboratorních měření a vyšetření;
  • provádění činností spojených se zpracováním odběrů plné krve a výrobou transfuzních přípravků při dodržení zásad správné výrobní praxe, a to zejména při získávání krve a jejích složek, jejich zpracování, označování, kontrole, skladování, balení, přepravě a výdeji a při vedení dokumentace o těchto činnostech;
  • provádění specializovaných laboratorní vyšetření;
  • provádění vyšetření biologického materiálu radio-imunoanalytickými metodami při dodržování zásad radiační ochrany;
  • vykonávání činností při uvádění a hodnocení nových laboratorních diagnostických postupů a jejich validaci v rozsahu své odborné způsobilosti;
  • analyzování laboratorních metod a postupů z hlediska chyb a interferencí, posuzování omezujících, komplikujících a interferujících faktoru a popřípadě jejich kvantifikace;
  • vykonávání činností při organizaci programů interní kontroly jakosti a mezilaboratorního srovnávání;
  • spolupráce na expertizní činnosti pracoviště a tvorbě a udržování systému jakosti laboratoře, provádění interní a externí kontroly kvality laboratorních vyšetření.

Kompetence zdravotních laborantů ve výzkumu a vývoji:

  • revize každodenní praxe a zapojení výsledků výzkumu a praxe založené na důkazech;
  • získávání nových vědomostí pomocí výzkumné práce v oblasti laboratorní diagnostiky a prezentace jejích výsledků za použití všech dostupných informačních zdrojů;
  • systematické a nepřetržité podílení se na programech zajišťování kvality péče.

Kompetence zdravotních laborantů v oblasti managementu:

  • analýza rizik pro zdraví spadající do laboratorní diagnostiky a plánování, provádění a kontrola nezbytných opatření k zamezení působení těchto rizik;
  • práce ve skupinách, kontrola pracovního týmu a kooperace s jinými odborníky;
  • sledování efektivity a nákladů při výkonu odborných činností;
  • metodické vedení, motivace, vzdělávání, kontrola a hodnocení podřízených pracovníků;
  • účast na rozhodovacích procesech v oblasti zdravotní politiky a řízení, které se týkají laboratorní diagnostiky.

Biomedicínské inženýrství (BME) - dvouletý navazující magisterský studijní program

Biomedicínské inženýrství (BME)#bme

Biomedicínské inženýrství (akreditováno podle zákona č. 96/2004 Sb.)

Studijní plán (rozložení předmětů) zde, informace o předmětech zde.

Navazující magisterský studijní program Biomedicínské inženýrství je profesním studijním programem. Znamená to, že program je zaměřen na uplatnění absolventů v následném zaměstnání. Součástí studia je blok 6 týdnů praxí, které jsou často vykonávány u budoucích zaměstnavatelů. Studenti tak již během studia naváží vztahy u potenciálních zaměstnavatelů a řada z nich je domluvena na nástupu do zaměstnání již před dokončením studia.

Studijní program Biomedicínské inženýrství je akreditován podle požadavků zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání. Absolvent studijního programu tak získává odbornou způsobilost k výkonu povolání biomedicínského inženýra.

Jedná se o jediný program na ČVUT v Praze, jehož úspěšným dokončením získává absolvent odbornou způsobilost k výkonu povolání biomedicínského inženýra.

Přijat ke studiu může být pouze ten, kdo úspěšně absolvuje bakalářský studijní program, jehož absolvováním získá oprávnění vykonávat regulované zdravotnické povolání biomedicínský technik podle zákona č. 96/2004 Sb. Jedná se o navazující magisterský studijní program, který rozšiřuje znalosti získané v bakalářském studiu.

Profil budoucího absolventa

Studijní program umožní další rozvoj a prohlubování odborného profilu absolventa v souladu se současným vývojem v oblasti biomedicínské a klinické techniky. Absolventi studijního programu s kvalifikací biomedicínského inženýra budou schopni v rámci zdravotnických zařízení obsluhovat, kontrolovat a udržovat diagnostickou a terapeutickou přístrojovou technikou a její software, včetně asistence lékaři při vyšetřování pacientů. Budou schopni zabezpečovat činnosti spojené s evidencí a provozem zdravotnické techniky, vyhodnocovat případy jejího selhání a vytvářet koncepci preventivních opatření proti jejímu selhání. Absolventi se mohou podílet na akvizici zdravotnických diagnostických a terapeutických přístrojů včetně specifikace požadavků a vedení výběrových řízení a na technických instruktážích pracovníků v oblasti obsluhy zdravotnické diagnostické a terapeutické techniky a bezpečnosti práce. Vzhledem ke schopnosti zapojit se i do vývojové a vědecko-výzkumné práce, zejména experimentálního charakteru, mohou absolventi najít uplatnění i u firem a institucí zabývajících se vývojem, výrobou, prodejem a servisem prostředků zdravotnické techniky či tvorbou programového vybavení z oblasti diagnostických a terapeutických přístrojů a metod určených pro zdravotnictví.

Studijní program Biomedicínské inženýrství připravuje své studenty tak, aby mohli pokračovat ve studiu v odpovídajícím doktorském studijním programu, který je rovněž nabízen na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT ke studiu.

Charakteristika profesí a institucí, kde může absolvent uplatnit získané vzdělání

Absolvent programu je zejména připraven pro pracovní pozice ve zdravotnických zařízeních všech stupňů a typů a také pro komerční organizace, které se podílejí na pořizování, správě, údržbě a servisu zdravotnické přístrojové techniky. Po absolventech studijního programu Biomedicínské inženýrství je velká poptávka, která dlouhodobě převyšuje počet absolventů.

Organizace studia

Navazující magisterský studijní program je tvořen dvěma roky studia, tj. čtyřmi semestry. Struktura předmětů splňuje požadavky Ministerstva zdravotnictví a je pevně daná tak, aby byly splněny požadavky na profesně zaměřený studijní program.

Součástí výuky jsou klasické přednášky, ale i speciální laboratorní cvičení. Rovněž kombinace cvičení v počítačové laboratoři a odborně zaměřené exkurze a praxe.

Absolvent magisterského studijního programu získá přehled v oblasti biomedicínské a klinické techniky. Konkrétně se pak bude jednat o znalosti a dovednosti z následujících okruhů:

  • Teorie, metody a postupy zpracování signálu a obrazu
  • Terapeutické a diagnostické přístroje
  • Právní, ekonomická a manažerská tématika ve zdravotnictví
  • Aplikace matematických a přírodovědných disciplín v biomedicínském inženýrství

Profesní kompetence k výkonu zdravotnického povolání

  1. V oblasti zdravotnické techniky/zdravotnických prostředků
    • bez odborného dohledu na základě indikace lékaře obsluhuje zdravotnické prostředky
    • a jejich sestavy v rámci asistence při zdravotnických výkonech
    • upravuje základní programové nastavení přístrojů podle konkrétních potřeb pracoviště nebo pacientů v souladu s návody k použití a dalšími pokyny jejich výrobců
    • navrhuje vnitřní předpisy pro zacházení se zdravotnickými prostředky u poskytovatele zdravotních služeb
    • při poskytování diagnostické a léčebné péče dohlíží na dodržování zásad správného používání zdravotnických prostředků v souladu s návodem k použití a dalších pokynů stanovených výrobcem zdravotnického prostředku
    • podílí se na vedení dokumentace používaných zdravotnických prostředků
    • u poskytovatele zdravotních služeb podle zákona o zdravotnických prostředcích
    • účastní se na výběru zdravotnických prostředků za účelem jejich nákupu poskytovatelem zdravotních služeb a podílí se na jejich uvedení do provozu
    • zajišťuje servis zdravotnických prostředků, kontroluje kvalitu jeho provedení, popřípadě jej sám provádí za podmínek stanovených zákonem o zdravotnických prostředcích
    • zajišťuje provedení instruktáže obsluhy zdravotnických prostředků za podmínek stanovených zákonem o zdravotnických prostředcích u poskytovatele zdravotních služeb
    • účastní se procesu oznamování podezření na nežádoucí příhody zdravotnických prostředků podle zákona o zdravotnických prostředcích a podílí se na realizaci preventivních a nápravných opatření
  2. V oblasti managementu kvality
    • ovládá a v praxi implementuje požadavky systémů managementu kvality s ohledem na národní a mezinárodní standardy a požadavky norem (ČSN ISO 17025, ČSN EN ISO 15189, ČSN EN ISO 9001 atd.)
    • zajišťuje tvorbu a udržování řízené dokumentace (standardní operační postupy, metodické postupy, technologické postupy, předpisy a další)
  3. V oblasti ekonomie a managementu pracoviště
    • podílí se na zpracování dat pro ekonomické účely
    • provádí analýzy ekonomické náročnosti nákupu, servisu apod. z pohledu rentability
    • optimalizuje využití zdravotnické přístrojové techniky/zdravotnických prostředků z hlediska ekonomiky zdravotnického provozu
  4. V oblasti výzkumu a vývoje
    • provádí přípravu a analýzy vzorků pro účely klinického výzkumu, vývoje či testování
    • podílí se na zpracování dat pro účely klinického výzkumu, vývoje nebo testování

Civilní nouzové plánování (CNP) - dvouletý navazující magisterský studijní program

Civilní nouzové plánování (CNP)#cnp

Studijní plán (rozložení předmětů) pro prezenční formu studia zde  a pro kombinovanou formu studia zde , informace o předmětech zde.

Organizace a struktura studia

Magisterský studijní program Civilní nouzové plánování (CNP) je koncipován  jako navazující magisterský program pro absolventy bakalářského studijního oboru Plánování a řízení krizových situací na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. Ke studiu budou přijímáni i absolventi tematicky příbuzných bakalářských oborů/programů jiných fakult ČVUT a dalších vysokých škol.

Civilní nouzové plánování je souhrn civilních aktivit veřejné správy a určených institucí k ochraně společnosti před následky závažných mimořádných událostí a krizových situací a k podpoře civilně-vojenské spolupráce. Civilní nouzové plánování jako proces plánování, který vychází ze systému NATO, je zaměřen na zajišťování civilních zdrojů pro řešení krizových situací a ochranu obyvatelstva (civilní ochranu), která je souhrnem činností a postupů orgánů, organizací, složek IZS a obyvatelstva s cílem minimalizovat negativní dopady možných mimořádných událostí a krizových situací na zdraví a životy lidí a životní prostředí.

Studijní plán

Výuka povinných předmětů, odborné praxe a společný týmový projekt umožňují absolventovi podle jeho zájmu i další profilaci a to zejména v oblasti krizového zdravotnictví a ochrany proti chemickým, jaderným a biologickým zbraním, či následky havárií s uplatněním:

  • v orgánech veřejné správy (státní správy a samosprávy), ve státních i soukromých organizacích se zaměřením na analýzu rizik a jejich monitorování, zpracovávání krizových plánů, v záchranných a bezpečnostních složkách a ve zdravotnických zařízeních;
  • ve všech pozicích v rámci jednotlivých složek integrovaného záchranného systému v oblasti administrativně organizační, hospodářské nebo preventivní a v případě splnění dalších podmínek i v jejich výkonných složkách.

Nezbytnou součástí výuky je povinná odborná praxe, jejíž zaměření si může student zvolit podle svého zájmu a předpokládaného profesního uplatnění. Cílem praxe je seznámit studenty  s vybranými pracovišti, která jsou zaměřena na řešení problematiky krizového řízení, bezpečnosti, či ochrany obyvatelstva. V průběhu praxe se posluchač pod vedením zkušeného mentora seznámí s chodem daného pracoviště, potřebnou administrativou, způsobem vedení evidence, systémem plánování, s úkoly jednotlivých pracovišť (podle typu pracoviště, na kterém praxe probíhá). Praxi může student vykonat:

  • v úřadech státní správy a samosprávy (příprava plánů, jejich zabezpečení a realizace až po kontrolní činnost);
  • u složek integrovaného záchranného systému;
  • na Státním ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany nebo v Institutu ochrany obyvatelstva MV-GŘ HZS ČR.

Harmonogram výuky studijního programu CNP

  • 1. ročník ZS – výuka 14 týdnů
  • 1. ročník LS – výuka 10 týdnů, 1 týden odborný kurz, 5 týdnů odborná praxe
  • 2. ročník ZS – výuka 14 týdnů
  • 2. ročník LS – výuka 8 týdnů, 6 týdnů příprava diplomové práce

Cíle studia studijního programu

Cílem studijního programu Civilní nouzové plánování je, aby jeho absolventi získali v cíleně profesně zaměřených vzdělávacích aktivitách nejen teoretické, ale i praktické znalosti, které budou moci uplatnit ve prospěch především záchranných a bezpečnostních sborů a dalších institucí a orgánů krizového řízení, ale také, po doplnění dalších potřebných znalostí, i u ozbrojených sborů. Smluvní vzdělávací spolupráce s klíčovými státními i nestátními organizacemi krizového řízení zabezpečí provázanost s praxí a lepší orientaci v úkolech a působnostech těchto organizací. Rozšířená a prakticky pojatá profesní odborná příprava umožňuje zařadit absolventa na širokou škálu funkcí v rámci bezpečnostních, ozbrojených a záchranných sborů. Předložený program poskytuje absolventům v případě jejich zájmu dostatek znalostí a dovedností k uplatnění při realizaci „Dlouhodobého základního směru výzkumu bezpečnosti a obrany České republiky“.

Celkový profil absolventa

Absolventi studijního programu Civilní nouzové plánování jsou prakticky zaměření odborníci v oblasti krizového a bezpečnostního managementu a ochrany obyvatelstva se širokým spektrem využití ve státní správě, samosprávě i v soukromém sektoru. Jejich vzdělání má multidisciplinární charakter (technické, v oblasti analýzy rizik a řešení krizových situací, v oblasti krizového zdravotnictví a v ochraně proti chemickým, radiačním a biologickým nox či závažným průmyslovým haváriím nebo přírodním katastrofám), s humanistickým pohledem na celou problematiku ochrany obyvatelstva. Není opomíjena ani otázka terorismu a studium příčin mezinárodních konfliktů. Studium je zaměřené na přípravu odborníků středního článku řízení s akcentem na problematiku civilního nouzového plánování, ochranu obyvatelstva, prevenci a řešení krizových situací se zvláštním akcentem na zdravotnictví a obory s ním spojené.

Absolvent studijního programu má odpovídající znalosti o prevenci, příčinách, způsobech řešení a následcích krizových situací vzniklých v důsledku přírodních, technických, ekonomických či sociogeních událostí. Je připraven v oblasti praktických, organizačních a řídících dovedností k řešení typických krizových situací. Je schopen zastávat základní operační funkce v krizových štábech. Je připraven analyzovat typové krizové situace a přijímat potřebné návrhy na jejich řešení. Absolvent dále získává schopnost samostatné odborné činnosti, schopnost analyzovat nejnovější trendy vývoje oboru, schopnost připravovat a podílet se na výzkumné činnosti.

Charakteristika profesí a institucí, kde může absolvent uplatnit získané vzdělání

Získáním odpovídajících teoretických a praktických poznatků, návyků a zkušeností obdrží absolvent potřebné znalosti a kompetence:

  •  zastávat funkce spojené s podílením se na zpracovávání koncepce krizového řízení a řešení mimořádných událostí, s realizací těchto koncepcí a prováděním odpovídající kontrolní činnosti připravenosti zařízení státního i soukromého sektoru na řešení krizových situací;
  • jako odborný pracovník se účastnit rozhodování  a řízení v jednotlivých složkách integrovaného záchranného systému;
  • v případě splnění dalších podmínek být přijat do odborné funkce jako příslušník Policie České republiky či Hasičského záchranného sboru České republiky;
  • jako vedoucí odborný pracovník pracovat v orgánech veřejné správy ve funkcích vyžadujících úplné vysokoškolské vzdělání se zaměřením na krizové řízení, řešení mimořádných událostí a ochranu obyvatelstva se zaměřením na problematiku  CBRNE (chemické, biologické, radiologické a jaderné noxy a výbušniny);
  • pracovat v orgánech státní správy se zaměřením na analýzu, obranu a ochranu proti terorismu;
  • pracovat jako odborný pracovník na úseku bezpečnosti práce ve velkých průmyslových, energetických a zemědělských podnicích a ve výzkumných provozech;
  • vykonávat odborné činnosti na pracovištích, na kterých je řešena problematika CBRNE z pohledu ochrany obyvatelstva a životního prostředí;
  • podílet se na vyšetřování radiačních a chemických havárií při hledání míry jejich zavinění a příčin a stanovení zásad prevence;
  • podílet se jako odborný učitel vyšší odborné školy, asistent nebo odborný asistent vysoké školy na výuce a vědecko-výzkumné činnosti;
  • pracovat v operačních a informačních střediscích základních složek integrovaného záchranného systému (IZS);
  • zastávat řídící funkce v rámci obecní policie, při ochraně zájmových objektů nebo v soukromých bezpečnostních agenturách

Program svým zaměřením a skladbou předmětů vhodně reaguje na požadavky praxe v oblasti krizového řízení zprostředkovat požadované vzdělání v kombinované formě pracovníkům ozbrojených, bezpečnostních a záchranných sborů a dalším pracovníkům krizového managementu bez přerušení zaměstnání. Tato skutečnost představuje mimo jiné i důležitý vklad ke stabilitě a akceschopnosti těchto sborů a potažmo i k bezpečnosti státu. Odborná profesní příprava a odborné stáže umožňují cíleně orientovat výuku ve směru konkrétních požadovaných pracovních schopností a dovedností.

Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT má pro studijní program Civilní nouzové plánování uzavřenou smlouvu o spolupráci s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky, na jejímž základě je možné absolventům uznat odbornou způsobilost na úseku ochrany obyvatelstva, krizového řízení a civilního nouzového plánování. V praxi toto znamená, že výuka na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT je akceptována jako součást povinného vstupního vzdělávání nezbytného pro službu u Hasičského záchranného sboru České republiky. Podmínkou pro uznání odborné způsobilosti je úspěšné absolvování ověřovacího programu, který je organizován pod patronací Hasičského záchranného sboru České republiky.

Biomedicínská a klinická informatika (BMKI) - dvouletý navazující magisterský studijní program

Biomedicínská a klinická informatika (BMKI)#bmki

Cílem navazujícího magisterského studijního programu „Biomedicínská a klinická informatika“ (BMKI) se specializacemi „Softwarové technologie“, „Asistivní technologie“ a „Nanotechnologie“ je vychovávat vysokoškolsky vzdělané odborníky v informačních a komunikačních technologiích a kyberneticko-fyzikálních systémech, aplikované zejména v biomedicíně. Absolventi tohoto studijního programu budou schopni navrhovat a vyvíjet biomedicínské aplikace, asistivní technologie a podílet se na vývoji nanotechnologických aplikací. Navíc budou chápat základní principy fungování živých organismů (od molekulární a buněčné úrovně až po fyziologii člověka) a budou rozumět aktuálním úlohám, postupům i problémům současné zdravotní a sociální péče. Zároveň se budou orientovat v nových technologiích, které tvoří základ řady biomedicínských aplikací.

Program je určen nejen absolventům bakalářského studijního programu Biomedicínská a klinická technika FBMI ČVUT, ale také absolventům bakalářských studijních programů z různých vysokých škol zaměřených na informační technologie a kybernetiku. Výuka magisterského programu probíhá ve spolupráci s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) v Praze a v Kladně.

Obsah studia

Program lze studovat ve třech specializacích Softwarové technologie, Asistivní technologie a Nanotechnologie. Ve společném základu se studenti seznámí s nejvýznamnějšími aplikačními oblastmi informatiky v lékařství a současně získají teoretické znalosti informatických disciplín. Ve společném základu získají následující znalosti:

  • základy biologie,  legislativy a procesů a standardů v medicíně,
  • využití matematických a informatických metod při výzkumu v biomedicíně,
  • znalosti a dovednosti potřebné pro vývoj biomedicínských aplikací,
  • uložení, zpracování a analýza biomedicínských dat s využitím pokročilých matematických metod, strojového učení a umělé inteligence.

Získané znalosti z jednotlivých předmětů studenti ověří na úlohách z praxe ve cvičení a semestrálních projektech. Jednotlivé specializace rozšiřují znalosti získané ze společného základu:

Specializace Softwarové technologie (studijní plán)

  • pokročilé znalosti softwarového inženýrství,
  • zpracování biomedicínského obrazu (MRI, CT, RTG),
  • bioinformatika (algoritmy a technologie pro zpracování proteinových řetězců – DNA, RNA) a modelování.

Specializace Asistivní technologie (studijní plán)

  • vývoj telemedicínských aplikací a prostředí tzv. chytrých domácností,
  • robotika a senzorové systémy,
  • vývoj pomůcek a zařízení v oblasti asistivních technologií.

Specializace Nanotechnologie (studijní plán)

  • fyzikální a materiálové základy nanotechnologií,
  • nanozařízení pro interakci na buněčné či orgánové úrovni,
  • nanoinformatika.

Předměty zařazené do studijního programu BMKI jsou povinné, nicméně studium dává široký prostor pro samostatnou a individuální práci v rámci řešení ročníkového projektu a diplomové práce, čemuž je vyčleněna téměř třetina časové dotace studia.

Podmínky přijetí ke studiu

  • před nástupem na studiu ukončené bakalářské studium (ověřená kopie diplomu s dodatkem diplomu nebo potvrzení o úspěšném vykonání státní závěrečné zkoušky s výpisem vykonaných zkoušek za studium),
  • úspěšné absolvování přijímacího řízení na FBMI ČVUT v Praze, zkouška z matematiky a informatiky,
  • podrobněji na informacích o přijímacím řízení.

Uplatnění absolventů

Absolventi obou specializací najdou uplatnění ve firmách zabývající se vývojem informačních technologií pro medicínu, ve farmaceutických společnostech při vývoji a validaci nových léčiv či nemocničních zařízení.

Uplatnění absolventů specializace - Softwarové technologie

  • návrh a vývoj software pro zpracování, interpretaci a zobrazení dat z biomedicínských přístrojů,
  • návrhu a vývoji mobilních, webových a telemedicínských aplikací,
  • při medicínském, farmaceutickém, buněčném a genomickém výzkumu,
  • návrh a implementace nemocničních informačních a farmaceutických systémů,
  • při realizaci řešení pro personalizovanou péči a návrh individualizovaných léčiv.

Uplatnění absolventů specializace - Asistivní technologie

  • vývoj pomůcek a zařízení v oblasti asistivních technologií,
  • vývoj telemedicínských řešení,
  • návrh a vývoj individualizovaných nositelných zařízení,
  • obsluha a využívání asistivních technologií a podpora jejich uživatelů.

Uplatnění absolventů specializace - Nanotechnologie

  • návrh, vývoj a aplikace nanomateriálů v biomedicíně, biorobotice a asistivních technologiích,
  • návrh a vývoj nano-zařízení pro interakci na buněčné či orgánové úrovni,
  • návrh řešení zaměřených na budoucí využití v prostředí zdravotnické a sociální péče.

Dále se mohou uplatnit v oblasti výzkumných, vývojových a realizačních projektů a v případě zájmu se jim otevírá možnost pokračování v doktorském studiu na Fakultě biomedicínského inženýrství, případně na jiných fakultách obdobného zaměření v České republice nebo v zahraničí.

Systémová integrace procesů ve zdravotnictví (SIPZ) - dvouletý navazující magisterský studijní program

Systémová integrace procesů ve zdravotnictví (SIPZ)#sipz

Základní informace o studijním programu

Profesně zaměřený navazující magisterský studijní program Systémová integrace procesů ve zdravotnictví (zkratka programu SIPZ) připravuje především prakticky zaměřené absolventy, kteří jsou schopni kombinovat oborové znalosti z oblasti zdravotnictví se znalostmi technickými a ekonomickými. Dosavadní informace fakulty i zpětná vazba od absolventů potvrzují, že absolventi se ve velmi krátké době po ukončení studia výborně uplatňují na trhu práce. Výhodou studijního programu je také fakt, že je nabízen v prezenční i kombinované (dálkové) formě studia.

Detailní text o studijním programu zde, studijní plán (rozložení předmětů) pro prezenční formu studia) zde a pro kombinovanou formu studia zde.

Profil budoucího absolventa a uplatnitelnost na trhu práce

Profil absolventa studijního programu SIPZ je koncipován především s ohledem na co nejširší uplatnitelnost absolventů v sektoru zdravotnictví. Smyslem je příprava absolventů pro rozhodovací a řídící funkce v oblastech, které podporují kvalitu zdravotní péče.  Absolvent studijního programu získává jedinečnou možnost poznat zdravotní systém v ČR z více úhlů pohledu, neboť skladba předmětů je technického, medicínského a také ekonomického rázu. Unikátní koncepce a struktura předmětů odráží reálné potřeby trhu a reaguje na poptávku po práci inženýrů pro analytické a organizačně-technické pozice ve zdravotnických zařízeních ale i v komerční sféře. Výčet možných scénářů praxe je široký.

Mezi dynamicky se rozvíjející oblasti na trhu práce patří hodnocení zdravotnických technologií (Health Technology Assessment – HTA) a provádění klinických studií. V rámci těchto směrů jsou v současnosti poptávány následující pozice, pro které je absolvent SIPZ vhodným kandidátem:

  • HTA specialista
  • Data analytik
  • Koordinátor klinických studií
  • Monitor klinických zkoušek
  • Specialista pro farmakoekonomii

Dalším z možných uplatnění je výkon povolání ve státním sektoru (počínaje MZ ČR, UZIS, SUKL  apod.), kde absolventi mohou pracovat na následujících pozicích:

  • Ministerský rada
  • Junior konzultant
  • Odborný posuzovatel notifikací a registrací v oblasti zdravotnických prostředků
  • Analytik ve zdravotní pojišťovně
  • Projektový manažer/projektový koordinátor v oblasti zdravotnictví

Dalším možným směrem je práce ve výrobních, servisních či prodejních organizacích v oblasti zdravotnických prostředků na různých manažerských pozicích:

  • Regulatory Affairs Specialist
  • Manažer kvality
  • Produktový manažer zdravotnických prostředků
  • Odborný pracovník v oblasti technické a systémové dokumentace zdravotnických prostředků
  • Obchodní analytik
  • Medicínský reprezentant
  • Obchodní zástupce pro zdravotnické prostředky

Velmi často absolventi směřují svoji kariéru do fakultních nemocnic nebo k jiným poskytovatelům zdravotních služeb (nemocnic, laboratoří, lékáren, lázeňských zařízení, rehabilitačních ústav atd.). Zde nejčastěji uplatňují jako:

  • Manažerská pozice
  • Controller/interní auditor ve zdravotnickém zařízení
  • Pozice na odděleních biomedicínského inženýrství
  • Vedoucí pozice v rámci jednotlivých nelékařských povolání (vedoucí zdravotní laborant, radiologický asistent, fyzioterapeut)

Absolventi nacházejí uplatnění také při vlastním podnikání v sektoru zdravotnictví. Možné je založení soukromé praxe navazující na profesní historii z bakalářského studia (optometrie, fyzioterapie, dentální hygieny apod.).

Směr profesního zaměření si studenti usměrňují v průběhu studia volbou vhodných předmětů a výběrem tématu diplomové práce.

Znalosti, vědomosti a další předpoklady uchazeče pro jeho přijetí ke studiu

Podmínkou pro přijetí do studijního programu SIPZ je řádné ukončení studia v bakalářském, navazujícím magisterském nebo magisterském studijním programu a úspěšné absolvování přijímacího řízení na FBMI ČVUT.

Uchazeč musí absolvovat přijímací řízení, které se skládá z přijímací zkoušky a dodání potřebných dokladů (ověřená kopie diplomu s dodatkem diplomu nebo potvrzení o úspěšném vykonání státní závěrečné zkoušky s výpisem vykonaných zkoušek za studium). Na základě výsledků této přijímací zkoušky jsou uchazeči přijímáni podle úspěšnosti a při splnění daného minima bodů až do maximální kapacity daného studijního programu.

Maximální kapacitu každého studijního programu určuje děkan fakulty a schvaluje akademický senát. Pro uchazeče s daným aritmetickým průměrem za všechny semestry do 1,50 je možné prominutí přijímací zkoušky, ale počet takových uchazečů je omezen, viz podmínky přijímacího řízení zde.

Organizace studia v oboru

Standardní doba studia navazujícího magisterského studijního programu SIPZ činí dva roky.

V průběhu studia student absolvuje povinné předměty (P), povinně-volitelné (PV) a volitelné předměty (V) dle studijního plánu

Ve 2. – 4. semestru si student volí z široké nabídky PV předmětů, jejichž výběr je možné koncipovat vzhledem k budoucímu profesnímu zaměření. Student si může zapsat také libovolné volitelné předměty, které jsou nabízeny studentům napříč všemi studijními programy.

Přidanou hodnotou studijního programu SIPZ je aplikace praxe do výuky. Toho je dosaženo jednak výukou ve formě cvičení ve specializovaných učebnách (laboratořích) a dále také přímo nabídkou odborné praxe.

Studentská praxe je v rámci výuky povinná a student ji absolvuje v celkovém rozsahu 6 týdnů. Na konci 2. semestru se jedná o 4 týdny souvislé odborné praxe v reálném prostředí poskytovatelů zdravotních služeb. Na konci 3. semestru se jedná o individuální praxi v délce 2 týdnů. Celkově student absolvuje tedy 240 hodin praktické výuky. Na praxe je kladen velký důraz, neboť dávají studentům možnost vyzkoušet si míru osvojených teoretických znalostí a dovednosti v podmínkách reálného provozu zdravotnického zařízení.

V rámci programu SIPZ je studentům umožněna také mobilita do zahraničí a vycestování formou studentské stáže. Fakulta je zapojena do širší mezinárodní spolupráce, nicméně nejčastěji jsou realizovány výjezdy v rámci Erasmus+, do mimoevropských zemí včetně specifických smluv v rámci Erasmus a pracovních stáží.

Back to Top