Bakalářské a magisterské studium

Biomedicínská a klinická technika (BMKT) - tříletý bakalářský studijní program

Biomedicínský technik (BMT)#bmt

Biomedicínský technik (akreditováno podle Zákona č. 96/2004 Sb.)

Úvodní text o oboru zde studijní plán (rozložení předmětů, prezenční forma studia) zde , pro kombinovanou formu studia zde , informace o předmětech zde význam zkratek zde .

Cíle studia studijního oboru

Studijní obor Biomedicínský technik bude připravovat, v rámci studijního programu Biomedicínská a klinická technika, především prakticky zaměřené absolventy, ale vzhledem k získání nezbytného teoretického základu bude též připravovat budoucí studenty magisterských oborů v rámci ČVUT, ale i na jiných vysokých školách. Student získává nejen teoretické znalosti z matematiky, fyziky a chemie, ale také základní znalosti týkající se biologie, anatomie a fyziologie člověka, které jsou potřeba pro pochopení základních biologických procesů v lidském organismu, ale také pro komunikaci s lékaři a dalším zdravotnickým personálem. Seznámí se rovněž s odbornou problematikou, která bude zaměřena na osvojení si principů činnosti a zásad využití prostředků zdravotnické techniky a medicínské informatiky včetně schopnosti programově komunikovat s takovýmito prostředky. Získá též informace z oblasti legislativy, které bude umět vhodně aplikovat v praxi. Dostane se mu znalostí z ekonomiky a managementu uvedených oblastí. Důraz bude kladen i na jazykovou průpravu, která bude zaměřena na zvládnutí základních situací, ve kterých se musí umět biomedicínský či klinický technik každodenně orientovat.

Celkový komplexní profil budoucího absolventa

Prakticky zaměřený absolvent bakalářského studijního programu s technickým přehledem v oblasti biomedicínské a klinické techniky, s velmi dobrou jazykovou průpravou, s důrazem na dovednosti organizační a komunikativní a to vše s důrazem na týmovou práci a dále se znalostmi a schopnostmi dále rozvíjet a prohlubovat své odborné znalosti v souladu s rozvojem poznání v oblasti biomedicínské a klinické techniky. Takto získané znalosti budou absolventi aplikovat v klinickém inženýrství. Absolventi budou schopni v rámci zdravotnických zařízení: pracovat se zdravotnickou přístrojovou technikou, včetně asistence při vyšetřování zobrazovacími metodami, ale i při ostatních vyšetřeních, vyžadujících součinnost techniky, kontrolovat a udržovat přístrojovou techniku, vést její evidenci a zabezpečovat činnosti související s provozem zdravotnické techniky a nemocničního informačního systému, podílet se na vyhodnocování případů selhání zdravotnické techniky a na tvorbě preventivních opatření, obsluhovat software pro podporu diagnostiky, podílet se na akvizici zdravotnických přístrojů včetně výběrových řízení, koncipování kompletů zdravotnických technologií a na technických instruktážích pracovníků v oblasti obsluhy zdravotnické techniky a bezpečnosti práce. Tyto činnosti, které úzce souvisí s výkonem povolání ve zdravotnictví jsou vázány na právě platnou legislativu v této oblasti a proto nelze garantovat výše uvedený výčet činností. Závisí též na zařazení absolventa v rámci zdravotnického zařízení, což však je plně v kompetenci ředitele zdravotnického zařízení. Vzhledem ke schopnosti zapojit se i do vědeckovýzkumné práce, zejména experimentálního charakteru, budou moci najít uplatnění i v rámci vybraných ústavů AV ČR, ale i u podniků, firem a společností zabývajících se vývojem, výrobou, prodejem a servisem prostředků zdravotnické techniky či tvorbou programového vybavení.

Vymezení výstupních znalostí a dovedností – všeobecných, odborných, speciálních a možnosti navazujícího magisterského studia

Znalosti a dovednosti absolventa budou po obecném základu zaměřeny především na přípravu pro uplatnění v praxi, tj. na zdravotnickém pracovišti a ve výrobních, servisních či obchodních společností. Obecný základ však bude umožňovat i další studium v navazujícím dvouletém magisterském oboru v rámci FBMI ČVUT:

  • navazující magisterský studijní program Biomedicínská a klinická technika, ČVUT v Praze FBMI

Absolvent bude mít dobré znalosti z matematiky, fyziky, chemie, ale i z oblasti biologie, anatomie a fyziologie člověka. Bude seznámen se současnými moderními prostředky zdravotnické techniky a s otázkami jejich provozu. Bude schopen aplikovat mezinárodní normy a standardy v oblasti zdravotnické techniky.

Kvalifikační připravenost a míra profesní adaptability na podmínky a požadavky praxe

Absolvent bude připraven pro praktickou činnost související s vývojem, výrobou, provozem a údržbou zdravotnické techniky především v rámci zdravotnických zařízení. Vzhledem k širokému studovanému základu bude schopen se adaptovat prakticky ve všech oblastech využití techniky.

Charakteristika profesí a institucí, kde může uplatnit získané vzdělání

Absolvent se uplatní ve všech profesích souvisejících s vývojem, výrobou, provozem a údržbou zdravotnické techniky, zahrnující jak práci s výpočetní technikou, tak i s programovým vybavením (instalace, inovace, nastavení). Jeho prvořadým uplatněním by mělo být v rámci zdravotnického zařízení, tj. nemocnice, polikliniky apod. Je schopen ale i činnosti v obchodních organizacích zaměřených na prostředky zdravotnické techniky, ale i na rehabilitační a protetické pomůcky. Může pracovat rovněž na pracovištích s experimentální a vědeckou činností, tj. např. ve výzkumných institucích a ústavech AV ČR, popř. resortních ústavech. Další možná uplatnění jsou v rámci metrologických a zkušebních ústavů, normalizačního institutu, SÚKL (odd. PZT) apod. Vzhledem k jazykovým znalostem je možné uplatnění i v zahraničí.

Organizace a struktura studia

Studium je navrženo tříleté, zakončené vypracováním bakalářské práce, obhajobou této práce a složením bakalářské státní závěrečné zkoušky. Jedná se tedy o vysokoškolské vzdělání, které je součástí tzv. strukturovaného vysokoškolského studia. Kromě přednášek, seminářů, cvičení v PC učebnách a laboratorních cvičení, je součástí studijního plánu i povinná 4-týdenní prázdninová odborná praxe na klinických pracovištích či ve výrobních podnicích, institucích a společnostech v oboru (může se jednat např. o společnosti a instituce Linet, SÚKL, SZÚ, nemocnice Kladno, FNKV Praha, VFN Praha, FNM Praha, IKEM Praha a další). Jsou zařazeny i semináře s představiteli relevantních institucí, podniků, společností a firem z oboru. V rámci praktik z biomedicínské a klinické techniky budou realizovány exkurze na pracoviště výše zmíněných institucí, podniků, společností a firem. Ve 3 letém bakalářském studijním programu (BSP BMKT) strukturovaného studia musí student absolvovat povinný třísemestrální jazykový kurz anglického jazyka včetně odborné terminologie a splnit podmínky klasifikovaného zápočtu. Součástí studijního plánu jsou i humanitní a ekonomicko-manažerské předměty.

Optika a optometrie (OPT)#opt

Optika a optometrie (akreditováno podle Zákona č. 96/2004 Sb.)

Úvodní text o oboru zde studijní plán (rozložení předmětů) zde informace o předmětech zde význam zkratek zde

Cíle studia studijního oboru

Bakalářský studijní obor optika a optometrie je nově zavedený obor studia na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT, který si klade za cíl přípravu kvalifikovaných odborníků v oblasti optiky a optometrie v souladu s požadavky Evropské rady optiky a optometrie (ECOO) a vzdělávání nelékařských zdravotnickýchpracovníků v souladu s platnými legislativními předpisy o nelékařských zdravotnických povoláních. Studijní obor Optika a optometrie bude připravovat, v rámci studijního programu Biomedicínská a klinická technika, především prakticky zaměřené absolventy. Bakalářské studium v oboru Optika a optometrie je profesně zaměřené studium, kde si studenti osvojí vědomosti a praktické dovednosti z oblasti optiky, optometrie, oftalmologie a dalších souvisejících oborů. Během tříletého studia získá student teoretické znalosti z předmětů přírodovědného základu (matematiky, fyziky, chemie, biologie, aj.), z preklinických a klinických lékařských předmětů (anatomie, fyziologie, histologie, patologie) s důrazem na lidské oko a předmětů s optickýmzaměřením, které jsou základem přípravy pro další odborné předměty z oblasti optiky, optometrie, oftalmologie a přístrojové techniky, využívané v uvedených oborech. Během studia budou studenti seznámeni též s principy podnikání, vedení optické provozovny, právními i ekonomickými předpisy, ve kterých se musí umět běžně orientovat.

Celkový profil absolventa

Prakticky zaměřený absolvent studijního oboru Optika a optometrie je vysokoškolsky vzdělaný odborník, který je teoreticky i prakticky připraven pro praktickou činnost související s praktickým výkonem povolání optika, optometristy a kontaktologa. Jde o odborníka, který klade důraz na týmovou práci a má schopnosti dále rozvíjet a prohlubovat své odborné znalosti v souladu s rozvojem poznání v oblasti oboru optiky a optometrie. Absolvent má teoretické i praktické znalosti z oboru optiky, oftalmologie, fyziky, chemie, principů optických a oftalmologických přístrojů a jejich použití, metod stanovení refrakčních vad a jejich korekcí všemi typy optických pomůcek. Vedle základních teoretických znalostí má přehled o speciálních pomůckách pro těžce zrakově postižené, dovede je určit a používat. V rozsahu znalostí a praktických dovedností je schopen vyrobit brýle a navrhnout je i z estetického hlediska. Ovládá problematiku binokulárního vidění. Je odborníkem v oblasti kontaktních čoček, dovede stanovit typ i všechny parametry vhodné kontaktní čočky, má znalosti a praktické dovednosti v oblasti aplikace kontaktních čoček a péče o ně. Svým vzděláním bude připraven i pro práci ve výrobě brýlových a kontaktních čoček, brýlových obrub a u firem, jež se zabývají vývojem, výrobou, prodejem a servisem přístrojové techniky a pomůcek pro optiku, oftalmologii a optometrii. Absolvent bude seznámen se současnými moderními prostředky přístrojové techniky v daném oboru a s otázkami jejich provozu. Bude schopen aplikovat mezinárodní normy a standardy v oblasti této techniky. Znalosti a dovednosti absolventa jsou po obecném základu zaměřeny především na přípravu pro uplatnění v praxi, tj. na zdravotnickém pracovišti, v provozovnách oční optiky, ve výrobních, servisních či obchodních společnostech. Obecný základ však umožňuje i další studium v některém z navazujících magisterských oborů v rámci FBMI, ČVUT, či na jiné vysoké škole.

Vymezení výstupních znalostí a dovedností – všeobecných, odborných, speciálních a možnosti navazujícího magisterského studia

Obecný základ však bude umožňovat i další studium v navazujícím dvouletém magisterském oboru v rámci FBMI ČVUT:

  • navazující magisterský studijní program Biomedicínská a klinická technika, ČVUT v Praze FBMI

Výuka budoucích bakalářů je zajišťována především v Kladně. Zde je pro studenty zajištěno stravování i ubytování. Přitom ze studentské lavice v Kladně na konečnou stanici metra A se autobusem pohodlně dostanete za 30 minut. Studenti FBMI mohou být ubytováni v Praze na kolejích ČVUT prostřednictvím SÚZ (Správa účelových zařízení) nebo díky smlouvě mezi FBMI a Domovem mládeže SOŠ, SOU a U na ubytovně v Kladně.

Charakteristika profesí a institucí, kde může absolvent uplatnit získané vzdělání

Absolvent tohoto studia najde uplatnění nejen jako oční optik a optometrista, ale i v oblasti práce se speciálními lékařskými přístroji, v oblasti výroby a aplikace brýlových a kontaktních čoček a dalších příbuzných oborů. Získané vědomosti a praktické dovednosti může uplatnit ve zdravotnických zařízeních, aplikačních centrech kontaktních čoček, v provozovnách oční optiky, ve výrobě brýlových a kontaktních čoček, brýlových obrub a u firem, jež se zabývají vývojem, výrobou, prodejem a servisem přístrojové techniky pro optiku, oftalmologii a optometrii. Absolventi mohou pracovat rovněž na pracovištích s experimentální a vědeckou činností, tj. např. ve výzkumných institucích a ústavech AV ČR. Podle zákona č. 96/2004 Sb. „o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních)“ získávají absolventi bakalářského studijního oboru Optika a optometrie odbornou způsobilost k vykonávání povolání optometristy. Absolventi tohoto bakalářského studia jsou komplexně připraveni k výkonu povolání optika a optometristy. Absolvované studium odpovídá všem relevantním právním dokumentům a dalším dokumentům centrálních orgánů ČR.

Organizace a struktura studia

Studium bakalářského oboru Optika a optometrie (OPT) je tříleté, zakončené vypracováním bakalářské práce, obhajobou této práce a složením státní závěrečné zkoušky. Jedná se o vysokoškolské vzdělání, které je součástí tzv. strukturovaného vysokoškolského studia. V současnosti výuka v daném oboru probíhá v prezenční formě. Do struktury studijního plánu oboru Optika a optometrie je zahrnuto vysoké množství hodin praktické výuky, což umožní studentům lépe proniknout do praktické problematiky oční optiky a optometrie. Kromě přednášek, seminářů, cvičení v PC učebnách a laboratorních cvičení, jsou součástí studijního plánu i odborné praxe v provozovnách oční optiky a zdravotnických zařízeních. V rámci cvičení z předmětů jsou zařazeny i semináře s představiteli relevantních institucí, podniků, společností a firem z daného oboru a též exkurze na moderní pracoviště zdravotnických zařízení a institucí, podniků, společností a firem, zabývajících se problematikou optiky, optometrie a oftalmologie. Studium je ve značné míře soustředěno do výukového komplexu v Kladně.

Studijní plán

Předměty jsou rozděleny do 3 skupin podle závaznosti: P – povinné, PV – povinně-volitelné, V – voli-telné předměty. Předměty povinné je nutné si zapisovat dle navrženého studijního plánu a podle něj je také absolvovat s patřičným zakončením. Předměty povinně-volitelné jsou doporučeny ke studiu ve 2. až 6. semestru. Dle studijního plánu si musí student v příslušném semestru vybrat alespoň jeden povinně-volitelný předmět z nabídky. Všechny mají ohodnocení 2 kredity. Předměty volitelné jsou zařazeny v každém semestru a jsou určeny pro doplňkové studium a to jednak z hlediska doplnění znalostí ze SŠ a jednak z hlediska doplnění vybraných partií nad rámec povinných a povinně-volitelných předmětů. Lze je vybírat z nabídky volitelných předmětů ve studijním plánu, přičemž toto doporučení je optimalizováno z hlediska návaznosti a požadavků studijního plánu, z celoškolské nabídky předmětů zajišťovaných FBMI, dále pak z nabídky předmětů fakult ČVUT, po dohodě s proděkanem pro pedagogickou činnost i z nabídky předmětů ostatních vysokých škol. Předměty volitelné si student nemusí během celého studia zapsat. Nedílnou součástí studijního plánu je i šablona, ve které je zachycena struktura studijního plánu oboru Optika a optometrie, respektující časové i logické návaznosti předmětů a komplexní rozpis studijního plánu po jednotlivých semestrech s vyučujícími jednotlivých předmětů a garantujícími pracovišti. Studenti musí získat za úspěšně absolvované předměty za celé studium minimálně 180 kreditů v předepsané skladbě (170 kreditů z povinných a povinně volitelných předmětů oboru a 10 dalších kreditů za zpracování bakalářské práce). Po úspěšném obhájení bakalářské práce a složení státní závěrečné zkoušky obdrží studenti akademický titul bakalář (ve zkratce Bc.) studijního oboru Optika a optometrie.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Každý student bakalářského studijního programu (BSP) Biomedicínská a klinická technika (BMKT) musí při zápisu do prvního semestru studia absolvovat základní školení z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle dané předlohy. Záznamy o základním školení BOZP jsou archivovány. Pokud by student nastoupil ke studiu na FBMI vícekrát, pak se musí podrobit základnímu školení z BOZP opakovaně. Toto školení je prováděno současně se školením vztahujícím se k odborné způsobilosti v elektrotechnice a též k práci ve všech typech laboratoří na FBMI. Pokud se studenti účastní výuky na pracovištích jiných VŠ, musí absolvovat speciální školení z BOZP v dané lokalitě. Úspěšné absolvování školení a přezkoušení je vyznačeno v razítku v indexu studenta.

Výuka jazyků

Ve 3letém bakalářském studijním oboru OPT strukturovaného studia je výuka jazyků volitelná. Student může absolvovat vícesemestrální volitelný jazykový kurz anglického jazyka včetně odborné terminologie.

Odborná praxe

Cílem odborné praxe je, aby budoucí absolventi získali patřičné praktické dovednosti a návyky pro své budoucí uplatnění v praxi po absolvování 3letého BSO Optika a optometrie dle platné akreditace udělené MŠMT ČR. A to nejen z hlediska získání praktických dovedností, ale i práce v kolektivu. Velmi důležité je též hledisko odborného zdokonalení v oblasti přístrojové techniky, využívané v daném oboru. V rámci výuky je odborná praxe zahrnuta u jednotlivých odborných technických i zdravotnických předmětů uvedených v časovém plánu studia.

Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT je členem Evropské akademie optometrie a optiky (European Academy of Optometry and Optics - EAOO). Výhody členství v EAOO:

  • jsme součástí evropské sítě univerzit a odborníků v oboru optiky a optometrie,
  • spolupracujeme na evropských projektech,
  • na výročních konferencích EAOO naši studenti i vyučující reprezentují Fakultu biomedicínského inženýrství ČVUT a získávají mezinárodní zkušenosti,
  • kontakty ze sítě EAOO používáme k rozvíjení meziuniverzitní spolupráce v oblasti  podpisů nových smluv Erasmus+ a dále pro pořádání
  • mezinárodních konferencí (např.  Optics and Optometry Forum).
Biomedicínská informatika (BMI)#bmi

Tříletý bakalářský studijní obor v rámci programu Biomedicínská a klinická technika na Fakultě biomedicínského inženýrství, ČVUT v Praze.

Studijní obor Biomedicínská informatika je vyučován pouze v kombinované (dálkové) formě studia.

Studijní plán (rozložení předmětů) pro kombinovanou formu studia zde informace o předmětech zde.

Co je biomedicínská informatika?

Biomedicínská informatika je vědní obor zabývající se biomedicínskými informacemi, daty a znalostmi a jejich uchováváním, zpřístupněním a optimálním využitím pro řešení problémů a rozhodování v biologii, medicíně a zdravotnictví. Vědní obor Biomedicínská informatika zahrnuje také získávání, prezentaci, modelování, integraci a komunikaci dat a informací přes základní vědecké obory a inženýrství až po klinickou praxi a zdravotní politiku.

Kombinovaná forma výuky

  • Výuka probíhá jednou za 14 dní v pátek a v sobotu (7 týdnů za semestr)
  • Je požadováno potvrzení 1 leté praxe nebo potvrzení o zaměstnání v oboru mající vztah k informačním technologiím, přírodovědným oborům nebo zdravotnictví (viz jednotný formulář u podmínek přijímacího řízení)

Proč si zvolit studijní obor biomedicínská informatika?

  • Budoucnost rozvoje zdravotní péče je jednoznačně spojena s širokým uplatněním informačních technologií a tím současně vzniká větší poptávka po absolventech tohoto oboru.
  • Vzhledem k univerzálnímu charakteru základních dovedností IT se absolventi mohou uplatnit i v nezdravotnických aplikačních oborech.
  • Díky realizovaným projektům máme laboratoře vybavené moderními přístroji a periferiemi z oblasti IT, na kterých probíhá praktická část výuky.
  • Nabízíme individuální přístup ke studentům ze strany pedagogů.
  • Po absolvování tohoto oboru nabízíme možnost pokračovat v navazujícím magisterském studiu v rámci Fakulty biomedicínského inženýrství nebo mimo ni. 

Uplatnění po studiu

Absolventi najdou uplatnění ve firmách zabývajících se návrhem a vývojem webových, desktopových či mobilních aplikací, především v oblasti biomedicíny a telemedicíny. Další pracovní možnosti získají jako správci počítačových sítí či nemocničních informačních systémů ve zdravotnických zařízeních. Budou též schopni analyzovat biomedicínská data, navrhovat postupy a algoritmy jejich vyhodnocování a implementovat je v klinické praxi. Jejich nezastupitelné místo je také v oblasti integrace nové přístrojové techniky do struktury nemocničních informačních systémů. Široké uplatnění se nabízí v oblasti ochrany zejména zdravotnických dat. Absolventi mají základ jak v oblasti vyhodnoceno rizik, zabezpečení dat, tak i přehled v legislativě, na které můžou navázat v praxi.

Chcete vědět, jak probíhá diagnóza pomocí počítače, jak nakládat s osobními daty, chcete porozumět programovacím jazykům, snímkům z magnetické rezonance, genetickým algoritmům, umělé inteligenci.

Přihlaste se mezi studenty naši fakulty. Přihlaste se na obor Biomedicínská informatika.

 Informatika a kybernetika ve zdravotnictví (IKZ) - tříletý bakalářský studijní program

Informatika a kybernetika ve zdravotnictví (IKZ)#ikz

Hlavní cíle studijního programu vyučovaného v prezenční formě studia

Informatika a kybernetika ve zdravotnictví je moderní tříletý bakalářský studijní program, který vám poskytne široké uplatnění v praxi a to jak ve zdravotnictví, tak i v komerční, státní či akademické sféře – od správců informačních a databázových systémů a sítí, přes vývojáře HW a SW zaměřeného na atraktivní oblast mobilních aplikací v průmyslu a medicíně, po mezioborové specialisty na ICT, eHealth a e-Government.

Struktura a obsah studia

Studenti si budou po celou dobu studia důsledně ověřovat prostřednictvím prvoplánové projektově orientované výuky teoretické poznatky na reálných úkolech pod individuálním vedením zkušených pracovníků napříč katedrami a pracovišti Fakulty biomedicínského inženýrství, pracovníků lékařských fakult i odborníků z firemní praxe. Student bude moci nalézat a uplatňovat svůj tvůrčí potenciál v široce perspektivní oblasti informatiky a informačních a komunikačních technologií, zaměřené, díky zázemí Fakulty biomedicínského inženýrství, na atraktivní oblast medicíny. Široce diskutovaná a zvolená skladba předmětů studijního programu Informatika a kybernetika ve zdravotnictví umožní studentovi uplatňovat a rozvíjet svůj odborný profil podle svých zájmů a schopností v rámci své specializace, bude mít možnost učit se z chyb a vyzkoušet si řadu odborných technik, postupů a návyků, které ho dobře připraví na reálnou praxi v budoucím zaměstnání. Kromě projektově orientované výuky a sady odborně zaměřených předmětů si student osvojí i nezbytné další dovednosti a bude dobře jazykově vybaven.

Díky velmi dobře fungující mezinárodní spolupráci realizačního týmu tohoto programu budou nejlepší studenti zapojováni do projektů partnerských institucí a vysíláni na výměnné pobyty - např. Norský národní institut pro telemedicínu a integrovanou péči (NST), který je dále úzce provázán s Univerzitou v Tromso (UiT), Fakulta biomedicínské techniky Vídeňské univerzity Fachhochschule Technikum Wien atd.

Zvolená skladba předmětů studijního programu Informatika a kybernetika ve zdravotnictví umožní studentovi uplatňovat a rozvíjet svůj vlastní odborný profil podle jeho zájmů a schopností v rámci jedné ze dvou nabízených specializací: Biomedicínská informatika nebo Informační a komunikační technologie, které si studenti vybírají na konci prvního ročníku. V rámci specializace mají studenti několik specializovaných předmětů (2. ročník 5 předmětů, 3. ročník 4 předměty) a ostatní výuka ve studijním programu Informatika a kybernetika ve zdravotnictví je společná. Absolvovaný název specializace je uváděn v dodatku k diplomu (spolu s výčtem všech absolvovaných předmětů), včetně názvu studijního programu.

Praktické uplatnění absolventů studia

Absolvent bude vyprofilován dle vlastního aktivního zájmu a schopností do oblasti, ve které se díky práci na projektech završených bakalářskou prací stal specialistou a zároveň prošel dalšími předměty, které mu rozšířili obzor v oblastech, které jeho specializaci předchází, či na ni navazují. Díky přesahu do oblasti prezentačních dovedností, anglického jazyka a kyberbezpečnosti, bude schopen nalézt uplatnění u různých typů zaměstnavatelů na různých pozicích IT podpory, vývoje, v obchodě či servisu.

Úspěšné studium umožní absolventovi uplatnění v praxi a rovněž mu poskytne dostatečný základ pro další, oborově orientované navazující magisterské studium v programu Biomedicínská a klinická informatika na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT.

Proč si zvolit studijní program Informatika a kybernetika ve zdravotnictví

  • Projektová výuka podle individuálního zájmu uchazeče, aplikace teoretických poznatků z přednášek k získání příslušné praktické dovednosti, možnost individuální volby profesního zaměření již během studia,
  • získání uceleného multidisciplinárního základu v oblasti celého procesu vývoje HW a SW komponent s využitím nejmodernější součástkové základny, technologií a platforem,
  • možnost opravdu se naučit vyvíjet SW na počítačích serverech i smartphonech a tabletech, včetně embedded real-time aplikací, vyvíjet firmware na nejrozšířenějších rodinách jednočipových mikroprocesorů, vyvíjet analogové či číslicové systémy,
  • to vše pak uplatnit jako IT profesionál, vývojář, servisní pracovník, obchodník, podnikatel nebo pokračovat v navazujícím magisterském studiu s další perspektivou (výzkumník, vědec, atd.).

Specializace studijního programu Informatika a kybernetika ve zdravotnictví

Studenti bakalářského studijního programu Informatika a kybernetika ve zdravotnictví si vybírají specializaci na konci prvního ročníku.

Specializace BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA (studijní plán)

Absolvent studijního programu Informatika a kybernetika ve zdravotnictví se specializací „Biomedicínská informatika“ bude moci používat nejmodernější technologie i postupy informatiky pro řešení aktuálních problémů biologie a medicíny, pro integraci znalostí a interpretaci dat z rozličných dostupných zdrojů (od zobrazovacích technik po e-science) a pro řešení technicky orientovaných problémů zejména v oblasti návrhu a vývoje biomedicínských aplikací. Zázemím mu bude solidní teoretický základ, systémový přístup a vytvořená schopnost aktivní spolupráce ve smíšených týmech tvořených jak techniky, tak odborníky z oblasti věd o živé přírodě (lékaři, biologové, biochemici, atd.) i klinické praxe. V souladu s tímto profilem absolventa lze pak uvést následující konkrétní praktické znalosti získané studiem uvedené specializace:

  • základní teoretickou znalost a praktickou využitelnost principů pravděpodobnost a matematické statistiky zaměřenou na zpracování biomedicínských dat,
  • pokročilé znalosti v objektově orientované programování a softwarového inženýrství,
  • znalosti práce se zdravotnickými informačními zdroji,
  • znalosti správy a fungování počítačových sítí,
  • teoretická znalost a praktická využitelnost modelování a simulace,
  • zpracování biologických dat – signálů, obrazů, DNA řetězců,
  • znalosti bioinformatiky – teoretické a praktické znalosti pro práci s DNA a proteinovými řetězci a konfigurace serverů pro zpracování velkých dat,
  • návrh a vývoj webových a mobilních aplikací.

Na základě těchto znalostí získá absolvent na cvičeních a v rámci praktických projektů následující dovednosti:

  • vyvíjet a navrhovat biomedicínské aplikace,
  • spravovat sítě a nemocniční informační systémy,
  • zpracovávat biomedicínská data,
  • navrhnout, implementovat a spravovat IT infrastrukturu pro zpracování zdravotnických a velkých dat,
  • řešit bezpečnostní politiky v informačních technologiích ve zdravotnictví.

Specializace INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (studijní plán)

Absolvent studijního programu Informatika a kybernetika ve zdravotnictví se specializací „Informační a komunikační technologie“ bude mít ucelený multidisciplinární základ v oblasti celého procesu vývoje HW a SW komponent s využitím nejmodernější součástkové základny analogové a číslicové elektroniky, standardních návrhových technik a postupů pro vývoj a nasazení SW, vše s vazbou na použití v medicíně a v biomedicínském inženýrství. Absolvent bude moci ať už jako jednotlivec či člen týmu, vyvíjet SW na počítačích serverech i smartphonech a tabletech, včetně embedded real-time aplikací, vyvíjet firmware na nejrozšířenějších rodinách jednočipových mikroprocesorů a analogové či číslicové systémy určené zejména do přístrojů lékařské elektroniky. V souladu s tímto profilem absolventa lze pak uvést následující konkrétní praktické znalosti získané studiem uvedené specializace:

  • základy návrhu obvodů analogových elektronických systémů,
  • základy návrhu obvodů číslicových elektronických systémů,
  • znalost využití mikroprocesorové techniky v biomedicíně,
  • základy návrhu desek plošných spojů,
  • rozumět vnitřní architektuře medicínských asistenčních a biotelemetrických systémů a být schopen je navrhovat i prakticky aplikovat až na úrovni produktu,
  • přehled o prostředcích a metodách využívaných v softwarovém inženýrství,
  • přehled zásad pro návrh a vývoj mobilních a embedded aplikací.

Na základě těchto znalostí získá absolvent na cvičeních a v rámci praktických projektů následující dovednosti:

  • být schopen navrhnout a sestavit senzorovou část systému od výběru vhodného senzoru fyzikální veličiny, návrhu převodníku fyzikální veličiny, včetně návrhu biozesilovačů a to jak za pomoci operačních zesilovačů a přístrojových zesilovačů, tak i specializovaných integrovaných zákaznických řešení (front-endů pro měření biosignálů) od renomovaných výrobců,
  • navrhnout a sestavit embedded zařízení řízené mikroprocesorem s využitím znalosti kritérií pro výběr vhodné architektury, aplikační platformy s uplatněním přehledu o dostupných moderních periferních zařízeních embedded systémů a jejich parametrech,
  • navrhnout a sestavit přenosovou část systému, podle potřebné kapacity komunikačního kanálu a dalších aplikačních požadavků umět zvolit přenosovou technologii (metalické spojení, optický spoj, bezdrátové radiokomunikační rozhraní, v průmyslově dostupném konkrétním provedení) a protokol i hardwarové řešení za pomoci vhodného komunikačního modulu,
  • realizovat návrh tištěného spoje v CAD systému včetně kontroly a přípravy technologických podkladů pro zadání jejich výroby. Provést osazení, oživení a technické otestování funkčního vzorku systému za pomoci moderní měřicí techniky a diagnostických nástrojů,
  • realizovat návrh řešení podle platných bezpečnostních a hygienických norem, včetně návrhu a prototypového osazení a oživení jednotlivých částí systému a přípravy prototypu na testy ve státní zkušebně (elektromagnetická kompatibilita, bezpečnost),
  • umět navrhnout a implementovat firmware pro embedded zařízení, schopného v reálném čase řídit podle zadaných požadavků digitalizaci, paketizaci, serializaci a kódování přenášených signálů, včetně obousměrné komunikace biotelemetrického systému s vizualizačním/snímacím software,
  • umět navrhnout a implementovat hardware a firmware pro předzpracování signálů v embedded zařízeních, včetně výběru a návrhu vhodných forem číslicových filtrů a algoritmů extrakce vybraných diagnostických příznaků a dalších podpůrných algoritmů,
  • umět navrhnout a odladit multiplatformní snímací a vizualizační zákaznický software pro podporu distančního monitorování v medicíně, včetně výběru a odladění algoritmů pro podporu rozhodování, založeného na aplikaci metod umělé inteligence.

Specializace ve zdravotnictví (SVZ) - tříletý bakalářský studijní program

Fyzioterapie (FZT)#fzt

Fyzioterapie (akreditováno podle Zákona č. 96/2004 Sb.)

Studijní plán (rozložení předmětů) zde informace o předmětech zde význam zkratek zde.

Cíle studia studijního oboru

Cílem studia je připravit komplexně erudované odborníky, s vyváženým poměrem teoretických i praktických znalostí i dovedností v oblasti fyzioterapie, včetně znalostí nejnovějších medicínských technologií a schopnosti využívat je v diagnostice a terapii.

Celkový komplexní profil budoucího absolventa

Základní teze studijního programu

  • osvojit si poznatky moderní vědecké fyzioterapie a zvládnout jejich praktickou aplikaci;
  • seznámit se s nejmodernějšími prostředky medicínské techniky, ortotiky, protetiky, s kompenzačními pomůckami a počítačovými technologiemi a možnostmi jejich využití ve fyzioterapii;
  • osvojit si psychoterapeutický způsob komunikace mezi členy zdravotnického týmu a pacientem;
  • porozumět základním diagnostickým i terapeutickým principům komplexního přístupu ve fyzioterapii;
  • osvojit si principy kvalitního vztahu mezi zdravotníkem a pacientem, zvládnout základy zdravotnické etiky;
  • osvojit si základy týmové práce;
  • položit základy k dalšímu vzdělávání formou magisterského studia fyzioterapie.

Vymezení výstupních znalostí a dovedností

Připravit odborníky, kteří budou disponovat kvalitními teoretickými a širokými praktickými znalostmi biomedicínských oborů, s důrazem na hluboké vědomosti vědecké i aplikované fyzioterapii a budou schopni je využívat v rámci komplexního přístupu k pacientovi. Během studia si osvojí i speciální fyzioterapeutické dovednosti, seznámí se s podstatou jejich působení na lidský organizmus a v rámci praktické výuky se přesvědčí o jejich terapeutickém využití. Seznámí se s nejnovějšími vědeckými medicínskými poznatky z oblasti fyzikální terapie a medicínské techniky a budou schopni je účelně využívat v léčebné praxi. Zvládnout základní principy týmové práce, nezbytné pro efektivní organiza-ci a řízení zdravotnických provozů. Budou schopni navrhovat vývoj a použití nových technických pomůcek.

Absolvent uvedeného studijního oboru bude schopen bez odborného dohledu a bez indikace:

  • provádět prevenci, edukaci a poradenství za účelem udržení nebo obnovení pohybových funkcí;
  • školít zdravotnické pracovníky způsobilé poskytovat samostatně ošetřovatelskou péči v oblasti rehabilitačního ošetřovatelství, především v prevenci imobilizačního syndromu;
  • doporučovat ergonomické úpravy bydliště a pracoviště pacientů v rámci prevence poruch pohybového systému;
  • seznamovat pacienty s možnostmi sociální péče, podílí se na sociální rehabilitaci osob se zdravotním postižením;
  • zajišťovat přejímání, kontrolu a uložení léčivých přípravků, manipulaci s nimi a jejich dostatečnou zásobu;
  • zajišťovat přejímání, kontrolu a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.

Absolvent zároveň bude schopen provádět indikované specializované diagnostické postupy pro vyšetření pohybového systému včetně přístrojových a aplikovat indikované fyzioterapeutické postupy u pacientů, kde je reálné riziko selhání životních funkcí.

Organizace a struktura studia

Studium je navrženo tříleté, zakončené vypracováním bakalářské práce, obhajobou této práce a složením bakalářské státní závěrečné zkoušky. Jedná se tedy o vysokoškolské vzdělání, které je součástí tzv. strukturovaného vysokoškolského studia. Studium je koncipováno jako teoreticko - praktický celek, ve kterém si posluchači osvojí všechny dostupné poznatky moderní fyzioterapie i rehabilitace a možnosti jejich efektivního využití ve speciální diagnostice a v léčebné praxi. Oproti zavedeným výukovým předmětům na jiných fakultách bude na Fakultě biomedicínského inženýrství výuka doplněna o část technických předmětů, zaměřených jednak na pochopení funkce nejmodernějších zdravotnických technologií a také na vývoj nových zdravotních pomůcek. To umožní připravit absolventa ve všech souvislostech nutných ke komplexnímu přístupu k pacientovi. Důraz ve výuce je dán na komplexnost i v jiných směrech. Tělesné a psychické aspekty člověka v něm nejsou vnímány jako dvě oddělené kategorie, nýbrž jako propojené a navzájem se neustále ovlivňující systémy. Schopnost posuzování zdravotních obtíží v širokých souvislostech pacientova života představuje nezbytnou součást profesní výbavy fyzioterapeuta, je základním předpokladem určení vhodného postupu léčby a účelného využití moderních prostředků medicínské techniky.
 

Radiologický asistent (RA)#ra

Radiologický asistent (akreditováno podle Zákona č. 96/2004 Sb.)

Studijní plán (rozložení předmětů) zde informace o předmětech zde význam zkratek zde.

Cílem bakalářského studijního oboru „Radiologický asistent“ je příprava vysokoškolsky kvalifikovaných zdravot­nických pracovníků oprávněných k provádění radiologických zobrazovacích a ozařo­vacích postupů a aplikaci ionizujícího záření při postupech používaných při lékař­ském ozáření.

Cíle studia studijního oboru

  • jsou odvozeny ze zaměření fakulty rozvíjet takové nelékařské zdravotnické obory, které mají úzký vztah k technickým oborům;
  • cílem je příprava vysokoškolsky kvalifikovaných zdravotnických pracovníků oprávněných k provádění radiologických zobrazovacích a ozařovacích postupů a aplikaci ionizujícího záření při postupech používaných při lékařském ozáření a základních servisních výkonů na přístrojích k těmto postupům využívaných;
  • cílem je získání vysokoškolské kvalifikace zdravotnického pracovníka oprávněného k výkonu zdravotnického povolání v různých oblastech systému péče o zdraví populace (primární, sekundární, terciární) v České republice s přesahem do celoevropského měřítka a se zaměřením na dostupnost zdravotní péče a rovný přístup obyvatel k jejím poskytovatelům;
  • získání požadované odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání „Radiologický asistent“ nutné k případné budoucí registraci nebo získání zákonem předepsané licence s ohledem na směrnici 89/48 EEC o vzájemném uznávání vysokoškolských kvalifikačních diplomů chráněných povolání;
  • poskytnutí teoretických a praktických znalostí nezbytných k dalšímu postgraduálnímu, specializačnímu a celoživotnímu vzdělávání;

Celkový komplexní profil budoucího absolventa

Radiologický asistent vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 55/2011 Sb., a dále bez odborného dohledu a bez indikace:

  • provádí a vyhodnocuje zkoušky provozní stálosti zdrojů ionizujícího záření a souvisejících přístrojů ve všech typech zdravotnických radiologických pracovišť,
  • zajišťuje, aby lékařské ozáření nebylo v rozporu se zásadami radiační ochrany, a v rozsahu své odborné způsobilosti vykoná činnosti při zajišťování optimalizace radiační ochrany, včetně zabezpečování jakosti,
  • vykonává činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, pokud splní požadavky zvláštního právního předpisu,
  • provádí specifickou ošetřovatelskou péči poskytovanou v souvislosti s radiologickými výkony,
  • zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení léčivých přípravků, manipulaci s nimi a jejich dostatečnou zásobu,
  • zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.

Radiologický asistent může provádět jako aplikující odborník v obecně odůvodněných případech stanovených standardy bez odborného dohledu na základě požadavku indikujícího lékaře jednotlivé lékařské ozáření, a to:

  • skiagrafické zobrazovací postupy včetně screeningových,
  • peroperační skiaskopii,
  • kostní denzitometrii,
  • a nese za ně klinickou odpovědnost.

Radiologický asistent může provádět bez odborného dohledu na základě požadavku indikujícího lékaře a na základě indikace lékaře, který je aplikujícím odborníkem, praktickou část jednotlivého lékařského ozáření, především jeho konkrétní provedení. Přitom může:

  • provádět radiologické zobrazovací postupy používané při lékařském ozáření,
  • asistovat a instrumentovat při postupech intervenční radiologie,
  • provádět léčebné ozařovací techniky,
  • provádět nukleárně medicínské zobrazovací i nezobrazovací postupy,
  • a za tuto část přebírá klinickou odpovědnost podle zákona o specifických zdravotních službách

Radiologický asistent bez odborného dohledu na základě indikace lékaře může:

  • provádět léčebné a zobrazovací výkony, které využívají jiné fyzikální principy než ionizující záření,
  • aplikovat léčivé přípravky nutné k provedení výkonů – aplikace trávicím traktem, dýchacími cestami, formou podkožních, kožních a nitrosvalových injekcí,
  • zavádět periferní žilní katetry.

Radiologický asistent může aplikovat pod odborným dohledem lékaře intravenózní léčiva nutná k realizaci vyšetření a vykonávat pod odborným dohledem radiologického fyzika se specializovanou způsobilostí v radioterapii dílčí činnosti při plánování radioterapie.

 

Vymezení výstupních znalostí a dovedností – všeobecných, odborných, speciálních a možnosti navazujícího magisterského studia

Znalosti a dovednosti absolventa budou po obecném základu zaměřeny především na přípravu pro uplatnění v praxi, tj. na zdravotnickém pracovišti. Obecný základ však bude umožňovat i další studium v navazujícím dvouletém magisterském oboru v rámci FBMI ČVUT:

  • magisterský studijní program Biomedicínská a klinická technika, ČVUT v Praze FBMI

Absolvent bude disponovat kvalitními teoretickými a širokými praktickými znalostmi všech studovaných předmětů, zejména však těch, které jsou zaměřeny na aplikovanou radiologii, nukleární medicínu a radioterapii a budou schopni je prakticky využívat v celé šíři tohoto oboru. Během studia si osvojí i speciální dovednosti, seznámí se s podstatou ionizujícího záření a jeho působení na lidský organizmus a v rámci praktické výuky se přesvědčí o možném diagnostickém a terapeutickém využití ionizujícího záření. Seznámí se a osvojí si nejnovější vědecké medicínské poznatky z oblasti zobrazovacích metod (radiologie a nukleární medicíny) a radioterapie. Studiem získají schopnost poznatky účelně využívat v technické praxi i léčebné péči. Zvládnou základní principy týmové práce, nezbytné pro efektivní organizaci a řízení zdravotnických provozů.

Kvalifikační připravenost a míra profesní adaptability na podmínky a požadavky praxe

Absolventi studijního programu mají široké teore­tické znalosti z medicínských, společensko vědních a ostatních souvisejících vědních oborů, které jim umožní rychlou profesní adaptaci na podmínky praxe. Absolvent bude připraven pro praktickou činnost související s pozici Radiologického asistenta především v rámci zdravotnických zařízení a to kdekoli v české republice, resp. i v Evropě.
 
Charakteristika profesí a institucí, kde může uplatnit získané vzdělání

Absolvent se uplatní na pozici Radiologického asistenta v mnoha zdravotnických zařízeních. Jeho prvořadým uplatněním by mělo být v rámci zdravotnického zařízení, tj. nemocnice, polikliniky apod. Absolvent získá odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru „Radiologický asistent“ a oprávnění k výkonu samostatné i týmové odborné činnosti v oblasti zobrazovacích metod a aplikace ionizujícího záření:

  • v lůžkových zdravotnických zařízeních;
  • v ambulantních zdravotnických zařízeních;
  • na pracovištích veterinární medicíny;
  • na výzkumných pracovištích.

Organizace a struktura studia

Studium je tříleté, zakončené vypracováním bakalářské práce, obhajobou této práce a složením státní zkoušky. Jedná se tedy o vysokoškolské vzdělání, které je součástí tzv. strukturovaného vysokoškolského studia. V rámci studia se student seznámí se základy z oblasti zdravotnických a lékařských disciplín, z oblasti radiologie, radiační ochrany, biofyziky, pracovních postupů v radioterapii, přístrojové techniky a též z oblasti informačních technologií a legislativy. Kromě přednášek, seminářů, cvičení v PC učebnách a laboratorních cvičení, je součástí studijního plánu i povinná odborná praxe na klinických pracovištích a to již od druhého semestru studia vždy v letním semestru, kdy je vlastní výuka pouze po dobu 10 týdnů. Výuka jazyků je realizována pouze jako povinně-volitelný předmět.

Proč si zvolit studijní obor Radiologický asistent

Absolventi získají možnost práce v nejdynamičtěji se rozvíjejícím zdravotnickém oboru, na odděleních, která jsou vybavena nejmodernější diagnostickou a terapeutickou technikou nebo se perspektivně uplatnit ve společnostech, které jsou zaměřené na kontrolu radiologické techniky nebo jiných zdrojů ionizujícího záření. Absolvent získá kvalifikaci jak pro výkon povolání v České republice, tak i v ostatních zemí EU.

Zdravotnický záchranář (ZZ)#zz

Zdravotnický záchranář (akreditováno podle Zákona č. 96/2004 Sb.)

Studijní plán (rozložení předmětů) zde informace o předmětech zde význam zkratek zde .

Cíle studia studijního oboru

Cílem studijního oboru je příprava vysokoškolsky kvalifikovaných zdravotnických pracovníků oprávněných poskytovat neodkladnou péči při individuálním i hromadném postižení (včetně medicíny katastrof) osob všech věkových skupin v omezeném časovém intervalu (na místě vzniku náhlé příhody, za transportu do zdravotnického zařízení a na odděleních urgentních příjmů), a kteří jsou rovněž schopni účinné spolupráce s integrovaným záchranným systém.

Absolventi tohoto studijního oboru získají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání „Zdravotnický záchranář“ a oprávnění k výkonu samostatné i týmové odborné činnosti v rámci specifické ošetřovatelské péče na úseku: neodkladné, anesteziologicko-resuscitační péče; akutního příjmu; v síti zařízení a pracovišť zdravotnické záchranné služby včetně letecké; ve složkách integrovaného záchranného systému (např. báňská záchranná služba, vodní záchranná služba, horská záchranná služba).

Struktura a obsah studia

Studium je koncipováno jako teoreticko-praktický celek, ve kterém si student osvojí veškeré dostupné poznatky současné urgentní medicíny, intenzivní a resuscitační péče a možnosti jejich efektivního využití v praxi. Ve srovnání se zavedenými výukovými obory jsou navíc tyto poznatky doplněny o znalost moderních technologií a technických novinek. Zvláštní význam je přikládán komplexnímu přístupu i v dalších směrech, jmenovitě je akcentován holistický, celostní přístup a schopnost posuzovat zdravotní potíže nemocných v širokých souvislostech jeho života.

Kvalita výuky je garantována odborníky z oboru urgentní medicíny a zdravotnické záchranné služby. Praktická výuka je realizována jak v odborných učebnách fakulty s využitím nejmodernějších didaktických a simulačních pomůcek, tak spolu s odbornou praxí ve fakultních nemocnicích a stanovištích zdravotnické záchranné služby. Součástí studia jsou i specializované kurzy - například zimní kurz ve spolupráci s horskou službou.

Absolvent je způsobilý k vykonávání samostatných činností bez odborného dohledu. Má odbornou způsobilost poskytovat přednemocniční neodkladnou péči. Je schopen vést zdravotnickou dokumentaci a dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů, pracovat s informačním systémem zdravotnického zařízení včetně zdravotnického operačního střediska. Umí samostatně a pohotově rozhodovat v mezích své kompetence a nést odpovědnost za svá rozhodnutí jak v běžných, tak za mimořádných okolností. Je připraven se aktivně zapojit do výzkumu v oblasti neodkladné péče, výsledky aplikovat v praxi a podílet se na přípravě zdravotnických standardů.

Praktické uplatnění absolventů oboru Zdravotnický záchranář

Absolvent je způsobilý k vykonávání samostatných činností bez odborného dohledu. Má odbornou způsobilost poskytovat přednemocniční neodkladnou péči. Je schopen vést zdravotnickou dokumentaci a dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů, pracovat s informačním systémem zdravotnického zařízení včetně zdravotnického operačního střediska. Umí samostatně a pohotově rozhodovat v mezích své kompetence a nést odpovědnost za svá rozhodnutí jak v běžných, tak za mimořádných okolností.

Je připraven se aktivně zapojit do výzkumu v oblasti neodkladné péče, výsledky aplikovat v praxi a podílet se na přípravě zdravotnických standardů.

Proč si zvolit studijní obor Zdravotnický záchranář ?

Potřeba profese zdravotnického záchranáře je v současné době vysoká a požadavky na kvalitu a počet erudovaných pracovníků této profese neustále stoupá.  Absolvent má stoprocentní jistotu uplatnění svých znalostí v oboru, který vystudoval. 

Ochrana obyvatelstva (OO) – tříletý bakalářský studijní program

Plánování a řízení krizových situací (PŘKS)#prks

Studijní plán (rozložení předmětů) pro prezenční formu studia zde, pro kombinovanou formu studia zde informace o předmětech zde .

Hlavní cíle oboru

Bakalářský studijní program Ochrana obyvatelstva se studijním oborem Plánování a řízení krizových situací (PŘKS) je koncipován jako základní studijní obor pro přípravu odborníků nižších a středních stupňů krizového managementu státních i nestátních organizací v oblasti bezpečnosti, krizového řízení a ochrany obyvatelstva. Studium probíhá v širokém a provázaném spektru předmětů z oblasti přírodních věd, technických disciplín, předmětů ekonomických, právních, odborně krizových, zdravotnických a dalších. Hierarchické a komplexní uspořádání výukových předmětů spolu s nezbytnou praxí umožnuje studentům pochopení širších souvislostí oboru, ale také specializaci v oboru v rámci odborných stáží a týmových projektů. Prioritou studia jsou obecné a aplikované předměty krizového řízení, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a bezpečnostní politiky státu, doplněné o rozšiřující a podpůrné disciplíny práva, přírodních věd, managementu, psychologie a nezbytné prvky profesní přípravy. Důležitou studijní linií je oblast chemické, radiační a biologické ochrany včetně jejich přírodovědných a biologických základů.

Absolvent tohoto oboru získá odpovídající znalosti o příčinách, způsobech řešení, následcích a prevenci mimořádných událostí a krizových situací vzniklých v důsledku přírodních, technických, ekonomických či společenských událostí. Pozornost je věnována přípravě studentů na řešení následků havárií způsobených radiačními, radiologickými, chemickými a biologickými faktory, včetně jejich dopadů na lidský organismus. Studenti jsou seznámeni s problematikou bezpečnostní politiky, terorismu, psychologie a dalšími důležitými obory nezbytnými pro zajištění ochrany obyvatelstva.

Studijní obor PŘKS svým zaměřením a skladbou předmětů vhodně reaguje na požadavky praxe a umožňuje zprostředkovat požadované vzdělání rovněž v kombinované formě studia pracovníkům ozbrojených, bezpečnostních a záchranných sborů a dalším pracovníkům krizového managementu bez přerušení zaměstnání. Tato skutečnost představuje mimo jiné i důležitý vklad ke stabilitě a akceschopnosti těchto sborů a potažmo i k bezpečnosti státu. Odborná profesní příprava a odborné stáže umožňují cíleně orientovat výuku ve směru konkrétních požadovaných pracovních schopností a dovedností.

Úspěšné studium umožní absolventovi uplatnění v praxi a rovněž mu poskytne dostatečný základ pro další, oborově orientované navazující magisterské studium v programu Civilní nouzové plánování na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT.

Uplatnění absolventů:

Absolventi oboru PŘKS jsou prakticky zaměření odborníci v oblasti krizového a bezpečnostního managementu a ochrany obyvatelstva se širokým spektrem uplatnění ve státní správě, samosprávě i v soukromém sektoru. Jsou interdisciplinárně vzděláni (technicky, v oblasti krizového zdravotnictví a ochrany proti chemickým, radiačním a biologickým látkám), s humanistickým pohledem na celou problematiku ochrany obyvatelstva.

Absolvent má možnost uplatnění zejména:

  • ve vedoucích a řídících funkcí v orgánech veřejné správy (státní správy a samosprávy: ministerstva, kraje, obce), ve státních i soukromých organizacích, v záchranných a bezpečnostních složkách se zaměřením na analýzu rizik, či v oblasti zpracovávání krizových a havarijních plánů, ochrany obyvatelstva, kritické infrastruktury, hospodářských opatření pro krizové stavy apod.,
  • ve všech pozicích u složek integrovaného záchranného systému, v oblasti administrativně organizační, hospodářské nebo preventivní a v případě splnění dalších podmínek i v jejich výkonných složkách (u Hasičského záchranného sboru ČR, u Policie ČR, u městské policie a soukromých bezpečnostních agentur).

Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT má pro studijní obor Plánování a řízení krizových situací uzavřenou smlouvu o spolupráci s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky, na jejímž základě je možné absolventům uznat odbornou způsobilost na úseku ochrany obyvatelstva, krizového řízení a civilního nouzového plánování. V praxi toto znamená, že výuka na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT je akceptována jako součást povinného vstupního vzdělávání nezbytného pro službu u Hasičského záchranného sboru České republiky. Podmínkou pro uznání odborné způsobilosti je úspěšné absolvování ověřovacího programu, který je organizován pod patronací Hasičského záchranného sboru České republiky v rámci studia.

Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT má uzavřené smlouvy o spolupráci s dalšími významnými partnery:

  • Policie České republiky
  • Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i.
  • Armáda ČR – 15. ženijní pluk Bechyně
  • Správa státních hmotných rezerv
  • Generální inspekce bezpečnostních sborů
  • Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje
  • Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú.

Na základě uzavřených smluv mohou studenti vykonávat odborné praxe na pracovištích partnerských organizací. Další náplní spolupráce je účast zaměstnanců těchto organizací na teoretické a praktické výuce a vědecko-výzkumná činnost v oblasti bezpečnosti.

Struktura a obsah studia

Náplň studijního oboru vychází z Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízené, jejíž aktualizaci přijala Bezpečnostní rada státu usnesením č. 14 dne 16. listopadu 2004 a z usnesení č. 32 ze dne 3. července 2007, kterým byl schválen návrh Společného minima pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti. V průběhu studia získají studenti potřebné teoretické základy právního, bezpečnostního, technického, přírodovědného, ekonomického a společenského charakteru.

K výuce jsou používány moderní technologie 3D simulace mimořádných událostí, včetně softwarových nástrojů z oblasti krizového managementu, které přispívají k odbornému prohloubení vzdělávání a jeho propojení s požadavky praxe. Součástí praktické části výuky jsou nácviky činností, které jsou zaměřené na používání osobních ochranných prostředků, způsoby detekce a dekontaminace.

Výuka jednotlivých předmětů se opírá o zkušené vysokoškolské pedagogy a odborníky z praxe, kteří se zabývají problematikou krizového managementu a ochrany obyvatelstva, z nichž mnozí mají za sebou úspěšné výsledky z bezpečnostního výzkumu.

Nezbytnou součástí výuky je odborná praxe, která sleduje dva základní cíle. Prvním cílem je seznámit studenta se základními mechanizmy organizace krizového řízení na úrovni státní správy a samosprávy, od přípravy plánů, jejich zabezpečení a realizaci až po kontrolní činnost. Druhým cílem je seznámení s chodem jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a s chodem pracovišť, které se zabývají problematikou ochrany před působením radiačních, chemických nebo biologických látek (např. Státní ústav jaderné chemické a biologické ochrany, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Institut ochrany obyvatelstva). Důraz je kladen i na profesní a fyzickou připravenost.

Proč si zvolit studijní obor Plánování a řízení krizových situací:

V posledních letech se stále častěji vyskytují různá ohrožení obyvatelstva. Jedná se o mimořádné události, jako jsou živelné pohromy, které se vyskytují nejen ve světě, ale i v České republice (povodně, vichřice, sněhové kalamity apod.), dále teroristické útoky, průmyslové a dopravní havárie, ekologická nebezpečí a další. Pro řešení následků těchto událostí je důležité mít vysokoškolsky vzdělané odborníky, jejichž potřeba na trhu práce je více než žádoucí. Studium tohoto oboru poskytne široké uplatnění v rámci veřejných i soukromých organizací.

Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví - tříletý bakalářský studijní program

Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví (LDZ)#ldz

Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví (akreditováno podle zákona č. 96/2004 Sb.)

Studijní plán (rozložení předmětů v jednotlivých semestrech) zde informace o předmětech zde.

Cílem profesně zaměřeného bakalářského studijního programu Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví je zabezpečit přípravu vysokoškolsky vzdělaných zdravotních laborantů. Podle koncepce studijního programu získají absolventi úroveň odbornosti, která jim umožní samostatný výkon povolání v profesích garantovaných statutem zdravotnického pracovníka. Absolventi profesně zaměřeného bakalářského studijního programu Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví budou oprávněni vykonávat regulované zdravotnické povolání zdravotní laborant na základě souhlasného stanoviska Ministerstva zdravotnictví ČR (č.j. MZDR 46401/2017-8/ONP) vydaného pro tento program podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pozice zdravotního laboranta má ve zdravotnictví dlouholetou tradici. Laboratorní metody jsou nezbytným předpokladem a základem pro stanovení objektivní diagnózy. Stále se zvyšující požadavky na úroveň odborného profilu specialistů v oblasti laboratorních technik vyplývají především z rozvoje náročnosti přístrojové techniky ve zdravotnictví v posledních desetiletích. Právě tato skutečnost iniciuje zvýšenou poptávku po absolventech vysokých škol schopných plnit náročné úkoly v klinických i v experimentálních laboratořích.

Dynamický rozvoj moderních vysoce sofistikovaných analytických systémů a instrumentální laboratorní techniky, který se plošně zavádí do všech laboratorních oborů, klade zvyšující se nároky na úroveň teoretických znalostí a praktických dovedností zdravotního laboranta. Potřeba rychlé a kvalitní adaptability vysoce erudovaného pracovníka v konsolidujících se klinických laboratořích vytváří poptávku po dostupném vysokoškolském vzdělání. Plnohodnotného zařazení těchto specialistů do pracovních týmů laboratorních pracovišť klade zvýšené nároky i na psychickou vyzrálost a připravenost chápat a plně respektovat individuální odpovědnost za kvalitu poskytovaných informací v kontextu komplexní léčebně preventivní péče.

Uplatnění absolventů

Uplatnění absolventů je v široké síti medicínských laboratorních pracovišť v ČR a EU, kde je trvalá poptávka po erudovaných zdravotních laborantech s teoretickými znalostmi a praktickými dovednostmi. Absolvent bakalářského studijního programu vybavený solidními teoretickými znalostmi a praktickými dovednostmi, získanými v průběhu studia, má předpoklad širokého uplatnění ve všech typech zdravotnických laboratorních pracovišť ve státním i soukromém sektoru, ve výzkumných a edukačních laboratořích, jakož i v laboratořích hygienické služby a zdravotních ústavů.

Absolventi získají profesní kvalifikaci k poskytování vysoce kvalifikované činnosti v medicínských laboratorních provozech, zejména v oborech klinická biochemie, hematologie, imunohematologie a transfuzní služba, lékařská imunologie, lékařská mikrobiologie, klinická genetika, histologie a patologie.

Struktura a obsah studia

Struktura předmětů v rámci studijního plánu bakalářského studijního programu Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví a jejich vzájemná návaznost respektuje didaktické zásady, které platí pro formování znalostního profilu posluchače, a to jak z hlediska předmětů profilujícího základu, tak i praktické výuky a odborné praxe. Právě praktická výuka studentů (laboratorní klinická praxe) a zpracování bakalářské práce je zabezpečeno na špičkových odborných pracovištích. To umožňuje studentům seznámit se v podmínkách akreditovaných a certifikovaných laboratoří se zásadami správné laboratorní praxe.

Struktura bakalářského studijního programu zohledňuje všechny laboratorní obory tedy biochemii včetně toxikologie, hematologii a transfuziologii, mikrobiologii, virologii, imunologii, cytologii, genetiku a pracovní lékařství. To znamená, že obsah studia je zaměřen tak, aby absolventi získali kvalifikaci pro práci ve všech zdravotnických, vědeckých a průmyslových laboratořích. Kromě odborně zaměřených předmětů se naučí studenti komunikovat se zadavateli laboratorních vyšetření v rovině základní odborné terminologie. Studenti jsou v průběhu studia seznámeni s organizací, managementem a etikou práce v laboratořích a také se systémem vnitřní a vnější kontroly kvality. Obsah studijního programu je kompatibilní se systémem vzdělávání v tomto programu v rámci EU. Absolvent programu má předpoklady pro další navazující magisterské studium či pro jinou formu postgraduálního studia. Na Fakultě biomedicínského inženýrství lze pokračovat například ve studiu profesně zaměřeného navazujícího magisterského studijního programu Systémová integrace procesů ve zdravotnictví (získání kvalifikace pro vedoucí manažerské pozice ve zdravotnictví – např. vedoucí zdravotní laborant/ka).

Obsah studia je zaměřen tak, aby absolventi kromě zdravotnických a vědecko-výzkumných zařízení byli schopni samostatné odborné práce ve státní a veřejné správě, v organizacích zabývajících se vývojem, výrobou, distribucí a marketingem zařízení a materiálu pro zdravotnictví.

Organizace studia

Forma studia ve studijním programu je prezenční a poskytovaná v českém jazyce. Standardní doba studia je 3 roky.

Vedle povinných a povinně volitelných předmětů si studenti mohou zapsat volitelné předměty podle svého odborného zájmu. Fakulta biomedicínského inženýrství nabízí v rámci volitelných předmětů široké spektrum technických, zdravotnických, ekonomických, manažerských nebo informačních předmětů.

Fakulta biomedicínského inženýrství má dostatečné personální zázemí pro teoretickou i praktickou výuku technických a medicínských předmětů a společně se smluvně zavázanými pracovišti, na kterých studenti vykonávají odborné praxe, rovněž vynikající laboratorní zázemí. Část praktických cvičení probíhá v dobře vybavených fakultních laboratoří. Další praktické dovednosti studenti získají během stáží ve zdravotnických zařízeních. Tyto stáže prohlubují poznatky získané na fakultě v klinických podmínkách.

Součástí studijního plánu je rovněž odborná praxe, která probíhá ve zdravotnických zařízeních (státních i soukromích), se kterými má fakulta uzavřené smlouvy o spolupráci při praktickém vyučování. Jedná se o pracoviště, která jsou vybavena nejmodernějšími přístroji pro oblasti hematologie a transfuziologie, biochemie, mikrobiologie, imunologie, virologie, mikroskopické patologie a genetiky. Praktickou výuku absolvují studenti na těchto pracovištích pod vedením odborných supervizorů.

Celkový profil absolventa

Profil absolventa studijního programu je v souladu s požadavky platné legislativy, zejména vychází ze zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského povolání, ve znění pozdějších předpisů a s konkrétním odkazem na § 8 a dále vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.

Profesní kompetence zdravotních laborantů (jejich výstupní znalosti a dovednosti) jsou rozděleny na základní, specializované a vysoce specializované podle základních funkcí, které zdravotní laborant plní a vycházejí z výše uvedených platných právních předpisů České republiky.

Autonomní kompetence zdravotních laborantů:

  • identifikace vzorků biologického materiálu nebo jiných vyšetřovaných materiálů, hodnocení jejich kvality pro požadovaná laboratorní vyšetření nebo jiné účely a zajišťování jejich zpracování, uchovávání a následnou likvidaci;
  • obsluha laboratorní techniky a zabezpečování její běžné údržby;
  • příprava materiálů pro laboratorní a diagnostickou činnost;
  • zajišťování správného uložení laboratorních chemikálií, diagnostických sér, setů a kontrolování jejich doby použitelnosti;
  • provádění odběrů vzorků v souvislosti s ochranou veřejného zdraví;
  • znalost principů péče o laboratorní zvířata a jejich uplatňování;
  • přejímání, kontrolování, ukládání léčivých přípravků, manipulace s nimi a zajišťování jejich dostatečné zásoby;
  • přejímání, kontrola a ukládání zdravotnických prostředků a prádla, manipulace s nimi a zajišťování jejich dezinfekce a sterilizace a jejich dostatečné zásoby.

Kooperativní kompetence zdravotních laborantů (na základě indikace lékaře):

  • provádění neinvazivních odběrů biologického materiálu a odběrů žilní a kapilární krve;
  • provádění základních laboratorních měření a vyšetření;
  • provádění činností spojených se zpracováním odběrů plné krve a výrobou transfuzních přípravků při dodržení zásad správné výrobní praxe, a to zejména při získávání krve a jejích složek, jejich zpracování, označování, kontrole, skladování, balení, přepravě a výdeji a při vedení dokumentace o těchto činnostech;
  • provádění specializovaných laboratorní vyšetření;
  • provádění vyšetření biologického materiálu radio-imunoanalytickými metodami při dodržování zásad radiační ochrany;
  • vykonávání činností při uvádění a hodnocení nových laboratorních diagnostických postupů a jejich validaci v rozsahu své odborné způsobilosti;
  • analyzování laboratorních metod a postupů z hlediska chyb a interferencí, posuzování omezujících, komplikujících a interferujících faktoru a popřípadě jejich kvantifikace;
  • vykonávání činností při organizaci programů interní kontroly jakosti a mezilaboratorního srovnávání;
  • spolupráce na expertizní činnosti pracoviště a tvorbě a udržování systému jakosti laboratoře, provádění interní a externí kontroly kvality laboratorních vyšetření.

Kompetence zdravotních laborantů ve výzkumu a vývoji:

  • revize každodenní praxe a zapojení výsledků výzkumu a praxe založené na důkazech;
  • získávání nových vědomostí pomocí výzkumné práce v oblasti laboratorní diagnostiky a prezentace jejích výsledků za použití všech dostupných informačních zdrojů;
  • systematické a nepřetržité podílení se na programech zajišťování kvality péče.

Kompetence zdravotních laborantů v oblasti managementu:

  • analýza rizik pro zdraví spadající do laboratorní diagnostiky a plánování, provádění a kontrola nezbytných opatření k zamezení působení těchto rizik;
  • práce ve skupinách, kontrola pracovního týmu a kooperace s jinými odborníky;
  • sledování efektivity a nákladů při výkonu odborných činností;
  • metodické vedení, motivace, vzdělávání, kontrola a hodnocení podřízených pracovníků;
  • účast na rozhodovacích procesech v oblasti zdravotní politiky a řízení, které se týkají laboratorní diagnostiky.

Biomedicínská a klinická technika (BMKT) - dvouletý navazující magisterský studijní program

Biomedicínský inženýr (BME)#bme

Obor Biomedicínský inženýr je zaměřen na přípravu inženýrů do klinické praxe v souladu s požadavky legislativy na zdravotnický obor Biomedecínský inženýr podle Zákona č. 96/2004 Sb. Jedná se tedy o profesní obor. Přijat ke studiu může být pouze ten, kdo úspěšně absolvuje bakalářský obor Biomedicínský technik (Biomedicínská technika) se souhlasným stanoviskem MZ ČR. Jedná se tedy opravdu o návazující studijní obor po všech stránkách. Tím se významně odlišuje od všech ostatních realizací tohoto oboru na jiných fakultách či vysokých školách.

Studijní plán (rozložení předmětů, prezenční forma studia) zde a význam zkratek zde.

Profil budoucího absolventa

I tento obor připravuje své studenty tak, aby mohli pokračovat ve studiu v odpovídajícím doktorském studijním programu.

Znalosti, vědomosti a další předpoklady uchazeče pro jeho přijetí ke studiu

Podmínkou studia v magisterském studijním oboru je úspěšné absolvování bakalářského oboru Biomedicínský technik (Biomedicínská technika) se souhlasným stanoviskem MZ ČR kdekoli v ČR.

Charakteristika profesí a institucí, kde může absolvent uplatnit získané vzdělání

Absolvent oboru je zejména připraven pro pracovní pozice ve zdravotnických zařízeních všech stupňů a typů, dále pro servisní organizace, ale i pro další subjekty, které se podílejí na pořizování, správě, údržbě a servisu zdravotnické přístrojové techniky.
Organizace studia v oboru

Magisterský studijní obor je tvořen dvěma roky studia, tj. čtyřmi semestry. V každém semestru je vytvořen prostor pro povinné a povinně-volitelné předměty. Jedná se o přednášky a seminární, ale i o speciální laboratorní cvičení, či praktika. Nebo to může být kombinace cvičení v počítačové laboratoři, laboratorních cvičení (praktik) a též odborně zaměřených exkurzí. Během výuky v každém semestru může probíhat několik předmětů formou blokové výuky. Pro studenty oboru magisterského studia nabízí fakulta velký výběr volitelných předmětů z fakultní i celoškolské (v rámci celého ČVUT) nabídky.

Výuka budoucích inženýrů je zajišťována především v Kladně. Zde je pro studenty zajištěno stravování i ubytování. Přitom ze studentské lavice v Kladně na konečnou stanici metra A do Dejvic se autobusem pohodlně dostanete za 30 minut. Studenti FBMI mohou být ubytováni v Praze na kolejích ČVUT prostřednictvím Správy účelových zařízení ČVUT nebo v ubytovacích zařízeních v Kladně.

Absolvent magisterského studijního oboru získá přehled v oblasti biomedicínské a klinické techniky. Konkrétně se pak bude jednat o znalosti a dovednosti z následujících okruhů:

  • Teorie, metody a postupy zpracování signálu a obrazu
  • Terapeutické a diagnostické přístroje
  • Právní, ekonomická a manažerská tématika ve zdravotnictví
  • Aplikace matematických a přírodovědných disciplín v biomedicínském inženýrství.ů umožní další rozvoj a prohlubování odborného profilu absolventa v souladu se současnými vývojem v oblasti biomedicínské a klinické techniky. Absolventi oboru s kvalifikací biomedicínského inženýra budou schopni v rámci zdravotnických zařízení obsluhovat, kontrolovat a udržovat diagnostickou a terapeutickou přístrojovou technikou a její software, včetně asistence lékaři při vyšetřování pacientů. Budou schopni zabezpečovat činnosti spojené s evidencí a provozem zdravotnické techniky, vyhodnocovat případy jejího selhání a vytvářet koncepci preventivních opatření proti jejímu selhání. Absolventi se mohou podílet na akvizici zdravotnických diagnostických a terapeutických přístrojů včetně specifikace požadavků a vedení výběrových řízení a na technických instruktážích pracovníků v oblasti obsluhy zdravotnické diagnostické a terapeutické techniky a bezpečnosti práce. Vzhledem ke schopnosti zapojit se i do vývojové a vědecko-výzkumné práce, zejména experimentálního charakteru, mohou absolventi najít uplatnění i u firem a institucí zabývajících se vývojem, výrobou, prodejem a servisem prostředků zdravotnické techniky či tvorbou programového vybavení z oblasti diagnostických a terapeutických přístrojů a metod určených pro zdravotnictví.č. 55/2011 vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 této vyhlášky a dále (dle § 28) pod odborným dohledem klinického inženýra se specializovanou způsobilostí v oboru a bez indikace lékaře v souladu s diagnózou stanovenou lékařem pracuje se zdravotnickými přístroji, pokud svojí činností nemůže přímo ovlivnit zdravotní stav pacientů.

Přitom zejména může:

  • zabezpečovat údržbu, technický stav, opravy a servis zdravotnických přístrojů podle jiného právního předpisu (Zákon č. 123/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
  • organizovat a koordinovat externí technické služby související s provozem zdravotnických přístrojů,
  • vybírat zdravotnické přístroje z hlediska jejich vlastností ve vztahu k poskytované zdravotní péči,
  • kalibrovat kritické bloky zdravotnických přístrojů, modifikovat základní programové nastavení těchto přístrojů podle konkrétních potřeb pracoviště nebo pacientů,
  • provádět technické instruktáže pracovníků a v případě potřeby odborný dohled v oblasti obsluhy zdravotnických přístrojů a bezpečnosti práce,
  • v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při vývoji a zhotovení zdravotnických přístrojů nebo přístrojů nebo jejich doplňků, případně je sám zhotovuje,
  • v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při klinickém hodnocení a klinických zkouškách a jejich statistickém hodnocení podle právních předpisů upravujících způsob využívání jaderné energie a ionizujícího záření a radiační ochranu (§ 2 písm. v) vyhlášky č. 307/2002 Sb.),
  • vyhodnocovat případy selhání a nežádoucí příhody zdravotnických přístrojů, včetně jejich evidence a dokumentace podle právních předpisů upravujících způsob využívání jaderné energie a ionizujícího záření a radiační ochranu (§ 2 písm. v) vyhlášky č. 307/2002 Sb.) a zajišťovat jejich prevenci.

Biomedicínský inženýr může pracovat pod odborným dohledem klinického inženýra se specializovanou způsobilostí v oboru na základě indikace lékaře a v souladu s diagnózou stanovenou lékařem se zdravotnickými přístroji i v těch případech, kde svojí činností může přímo ovlivnit zdravotní stav pacientů.

Přitom zejména může:

  • obsluhovat zdravotnické přístroje pro mimotělní oběh krve,
  • zajišťovat technickou asistenci při elektrofyziologických vyšetřeních, impulzoterapii srdce a při vyšetřeních zobrazovacími metodami,
  • modifikovat, případně vytvářet diagnostický software pro interpretaci elektroencefalogramu, elektrokardiogramu a další konzultační a expertní diagnostické systémy,
  • modifikovat, případně vytvářet software pro zdravotnické informační systémy.činnosti související s obsluhou těch částí radiologických zařízení, kteréření, a činnosti vyhrazené osobám se zvláštní odbornou způsobilostí podle právních předpisů upravujících způsob využívání jaderné energie a ionizujícího záření.

Civilní nouzové plánování (CNP) - dvouletý navazující magisterský studijní program

Civilní nouzové plánování (CNP)#cnp

Studijní plán (rozložení předmětů) pro prezenční formu studia zde  a pro kombinovanou formu studia zde , informace o předmětech zde.

Organizace a struktura studia

Magisterský studijní program Civilní nouzové plánování (CNP) je koncipován  jako navazující magisterský program pro absolventy bakalářského studijního oboru Plánování a řízení krizových situací na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. Ke studiu budou přijímáni i absolventi tematicky příbuzných bakalářských oborů/programů jiných fakult ČVUT a dalších vysokých škol.

Civilní nouzové plánování je souhrn civilních aktivit veřejné správy a určených institucí k ochraně společnosti před následky závažných mimořádných událostí a krizových situací a k podpoře civilně-vojenské spolupráce. Civilní nouzové plánování jako proces plánování, který vychází ze systému NATO, je zaměřen na zajišťování civilních zdrojů pro řešení krizových situací a ochranu obyvatelstva (civilní ochranu), která je souhrnem činností a postupů orgánů, organizací, složek IZS a obyvatelstva s cílem minimalizovat negativní dopady možných mimořádných událostí a krizových situací na zdraví a životy lidí a životní prostředí.

Studijní plán

Výuka povinných předmětů, odborné praxe a společný týmový projekt umožňují absolventovi podle jeho zájmu i další profilaci a to zejména v oblasti krizového zdravotnictví a ochrany proti chemickým, jaderným a biologickým zbraním, či následky havárií s uplatněním:

  • v orgánech veřejné správy (státní správy a samosprávy), ve státních i soukromých organizacích se zaměřením na analýzu rizik a jejich monitorování, zpracovávání krizových plánů, v záchranných a bezpečnostních složkách a ve zdravotnických zařízeních;
  • ve všech pozicích v rámci jednotlivých složek integrovaného záchranného systému v oblasti administrativně organizační, hospodářské nebo preventivní a v případě splnění dalších podmínek i v jejich výkonných složkách.

Nezbytnou součástí výuky je povinná odborná praxe, jejíž zaměření si může student zvolit podle svého zájmu a předpokládaného profesního uplatnění. Cílem praxe je seznámit studenty  s vybranými pracovišti, která jsou zaměřena na řešení problematiky krizového řízení, bezpečnosti, či ochrany obyvatelstva. V průběhu praxe se posluchač pod vedením zkušeného mentora seznámí s chodem daného pracoviště, potřebnou administrativou, způsobem vedení evidence, systémem plánování, s úkoly jednotlivých pracovišť (podle typu pracoviště, na kterém praxe probíhá). Praxi může student vykonat:

  • v úřadech státní správy a samosprávy (příprava plánů, jejich zabezpečení a realizace až po kontrolní činnost);
  • u složek integrovaného záchranného systému;
  • na Státním ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany nebo v Institutu ochrany obyvatelstva MV-GŘ HZS ČR.

Harmonogram výuky studijního oboru CNP

  • 1. ročník ZS – výuka 14 týdnů
  • 1. ročník LS – výuka 10 týdnů, 1 týden odborný kurz, 5 týdnů odborná praxe
  • 2. ročník ZS – výuka 14 týdnů
  • 2. ročník LS – výuka 8 týdnů, 6 týdnů příprava diplomové práce

Cíle studia studijního oboru

Cílem studijního programu Civilní nouzové plánování je, aby jeho absolventi získali v cíleně profesně zaměřených vzdělávacích aktivitách nejen teoretické, ale i praktické znalosti, které budou moci uplatnit ve prospěch především záchranných a bezpečnostních sborů a dalších institucí a orgánů krizového řízení, ale také, po doplnění dalších potřebných znalostí, i u ozbrojených sborů. Smluvní vzdělávací spolupráce s klíčovými státními i nestátními organizacemi krizového řízení zabezpečí provázanost s praxí a lepší orientaci v úkolech a působnostech těchto organizací. Rozšířená a prakticky pojatá profesní odborná příprava umožňuje zařadit absolventa na širokou škálu funkcí v rámci bezpečnostních, ozbrojených a záchranných sborů. Předložený program poskytuje absolventům v případě jejich zájmu dostatek znalostí a dovedností k uplatnění při realizaci „Dlouhodobého základního směru výzkumu bezpečnosti a obrany České republiky“.

Celkový profil absolventa

Absolventi studijního programu Civilní nouzové plánování jsou prakticky zaměření odborníci v oblasti krizového a bezpečnostního managementu a ochrany obyvatelstva se širokým spektrem využití ve státní správě, samosprávě i v soukromém sektoru. Jejich vzdělání má multidisciplinární charakter (technické, v oblasti analýzy rizik a řešení krizových situací, v oblasti krizového zdravotnictví a v ochraně proti chemickým, radiačním a biologickým nox či závažným průmyslovým haváriím nebo přírodním katastrofám), s humanistickým pohledem na celou problematiku ochrany obyvatelstva. Není opomíjena ani otázka terorismu a studium příčin mezinárodních konfliktů. Studium je zaměřené na přípravu odborníků středního článku řízení s akcentem na problematiku civilního nouzového plánování, ochranu obyvatelstva, prevenci a řešení krizových situací se zvláštním akcentem na zdravotnictví a obory s ním spojené.

Absolvent studijního programu má odpovídající znalosti o prevenci, příčinách, způsobech řešení a následcích krizových situací vzniklých v důsledku přírodních, technických, ekonomických či sociogeních událostí. Je připraven v oblasti praktických, organizačních a řídících dovedností k řešení typických krizových situací. Je schopen zastávat základní operační funkce v krizových štábech. Je připraven analyzovat typové krizové situace a přijímat potřebné návrhy na jejich řešení. Absolvent dále získává schopnost samostatné odborné činnosti, schopnost analyzovat nejnovější trendy vývoje oboru, schopnost připravovat a podílet se na výzkumné činnosti.

Charakteristika profesí a institucí, kde může absolvent uplatnit získané vzdělání

Získáním odpovídajících teoretických a praktických poznatků, návyků a zkušeností obdrží absolvent potřebné znalosti a kompetence:

  •  zastávat funkce spojené s podílením se na zpracovávání koncepce krizového řízení a řešení mimořádných událostí, s realizací těchto koncepcí a prováděním odpovídající kontrolní činnosti připravenosti zařízení státního i soukromého sektoru na řešení krizových situací;
  • jako odborný pracovník se účastnit rozhodování  a řízení v jednotlivých složkách integrovaného záchranného systému;
  • v případě splnění dalších podmínek být přijat do odborné funkce jako příslušník Policie České republiky či Hasičského záchranného sboru České republiky;
  • jako vedoucí odborný pracovník pracovat v orgánech veřejné správy ve funkcích vyžadujících úplné vysokoškolské vzdělání se zaměřením na krizové řízení, řešení mimořádných událostí a ochranu obyvatelstva se zaměřením na problematiku  CBRNE (chemické, biologické, radiologické a jaderné noxy a výbušniny);
  • pracovat v orgánech státní správy se zaměřením na analýzu, obranu a ochranu proti terorismu;
  • pracovat jako odborný pracovník na úseku bezpečnosti práce ve velkých průmyslových, energetických a zemědělských podnicích a ve výzkumných provozech;
  • vykonávat odborné činnosti na pracovištích, na kterých je řešena problematika CBRNE z pohledu ochrany obyvatelstva a životního prostředí;
  • podílet se na vyšetřování radiačních a chemických havárií při hledání míry jejich zavinění a příčin a stanovení zásad prevence;
  • podílet se jako odborný učitel vyšší odborné školy, asistent nebo odborný asistent vysoké školy na výuce a vědecko-výzkumné činnosti;
  • pracovat v operačních a informačních střediscích základních složek integrovaného záchranného systému (IZS);
  • zastávat řídící funkce v rámci obecní policie, při ochraně zájmových objektů nebo v soukromých bezpečnostních agenturách

Program svým zaměřením a skladbou předmětů vhodně reaguje na požadavky praxe v oblasti krizového řízení zprostředkovat požadované vzdělání v kombinované formě pracovníkům ozbrojených, bezpečnostních a záchranných sborů a dalším pracovníkům krizového managementu bez přerušení zaměstnání. Tato skutečnost představuje mimo jiné i důležitý vklad ke stabilitě a akceschopnosti těchto sborů a potažmo i k bezpečnosti státu. Odborná profesní příprava a odborné stáže umožňují cíleně orientovat výuku ve směru konkrétních požadovaných pracovních schopností a dovedností.

Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT má pro studijní program Civilní nouzové plánování uzavřenou smlouvu o spolupráci s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky, na jejímž základě je možné absolventům uznat odbornou způsobilost na úseku ochrany obyvatelstva, krizového řízení a civilního nouzového plánování. V praxi toto znamená, že výuka na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT je akceptována jako součást povinného vstupního vzdělávání nezbytného pro službu u Hasičského záchranného sboru České republiky. Podmínkou pro uznání odborné způsobilosti je úspěšné absolvování ověřovacího programu, který je organizován pod patronací Hasičského záchranného sboru České republiky.

Biomedicínská a klinická informatika (BMKI) - dvouletý navazující magisterský studijní program

Biomedicínská a klinická informatika (BMKI)#bmki

Cílem navazujícího magisterského studijního programu „Biomedicínská a klinická informatika“ (BMKI) se specializací „Softwarové technologie“ a „Asistivní technologie“ je vychovávat vysokoškolsky vzdělané odborníky v informačních a komunikačních technologiích v biomedicíně. Absolventi tohoto studijního programu budou schopni navrhovat a vyvíjet biomedicínské aplikace a podílet se na vývoji asistivních technologií. Navíc budou chápat základní principy fungování živých organismů (od molekulární a buněčné úrovně až po fyziologii člověka) a budou rozumět aktuálním úlohám, postupům i problémům současné zdravotní a sociální péče.

Program je určen nejen absolventům bakalářského studijního programu Biomedicínská a klinická technika FBMI ČVUT, ale také absolventům bakalářských studijních programů z různých vysokých škol zaměřených na informační technologie. Výuka magisterského programu probíhá ve spolupráci s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) v Praze a v Kladně.

Obsah studia

Program lze studovat ve dvou specializacích Softwarové technologie a Asistivní technologie. Ve společném základu se studenti seznámí s nejvýznamnějšími aplikačními oblastmi informatiky v lékařství a současně získají teoretické znalosti informatických disciplín. Ve společném základu získají následující znalosti:

  • základy biologie,  legislativy a procesů a standardů v medicíně,
  • statistika a analýza a rozpoznávání vícerozměrných dat,
  • znalosti a dovednosti potřebné pro vývoj biomedicínských aplikací,
  • uložení, zpracování a analýza biomedicínských dat s využitím pokročilých matematických metod, strojového učení a umělé inteligence.

Získané znalosti z jednotlivých předmětů studenti ověří na úlohách z praxe ve cvičení a semestrálních projektech. Jednotlivé specializace rozšiřují znalosti získané ze společného základu:

Specializace Softwarové technologie (studijní plán)

  • pokročilé znalosti softwarového inženýrství,
  • zpracování biomedicínského obrazu (MRI, CT, RTG),
  • bioinformatika (algoritmy a technologie pro zpracování proteinových řetězců – DNA, RNA) a modelování.

Specializace Asistivní technologie (studijní plán)

  • vývoj telemedicínských aplikací a prostředí tzv. chytrých domácností,
  • robotika a senzorové systémy,
  • vývoj pomůcek a zařízení v oblasti asistivních technologií.

Předměty zařazené do studijního programu BMKI jsou povinné, nicméně studium dává široký prostor pro samostatnou a individuální práci v rámci řešení ročníkového projektu a diplomové práce, čemuž je vyčleněna téměř třetina časové dotace studia.

Podmínky přijetí ke studiu

  • před nástupem na studiu ukončené bakalářské studium (ověřená kopie diplomu s dodatkem diplomu nebo potvrzení o úspěšném vykonání státní závěrečné zkoušky s výpisem vykonaných zkoušek za studium),
  • úspěšné absolvování přijímacího řízení na FBMI ČVUT v Praze, zkouška z matematiky a informatiky,
  • podrobněji na informacích o přijímacím řízení.

Uplatnění absolventů

Absolventi obou specializací najdou uplatnění ve firmách zabývající se vývojem informačních technologií pro medicínu, ve farmaceutických společnostech při vývoji a validaci nových léčiv či nemocničních zařízení.


Uplatnění absolventů specializace - Softwarové technologie

  • návrh a vývoj software pro zpracování, interpretaci a zobrazení dat z biomedicínských přístrojů,
  • návrhu a vývoji mobilních, webových a telemedicínských aplikací,
  • při farmaceutickém, buněčném, genomickém a neurologickém výzkumu,
  • návrh a implementace nemocničních informačních a farmaceutických systémů,
  • při realizaci řešení pro personalizovanou péči a návrh individualizovaných léčiv.

Uplatnění absolventů specializace - Asistivní technologie

  • vývoj pomůcek a zařízení v oblasti asistivních technologií,
  • vývoj telemedicínských řešení,
  • návrh a vývoj individualizovaných nositelných zařízení,
  • obsluha a využívání asistivních technologií a podpora jejich uživatelů.

Dále se mohou uplatnit v oblasti výzkumných, vývojových a realizačních projektů a v případě zájmu se jim otevírá možnost pokračování v doktorském studiu na Fakultě biomedicínského inženýrství, případně na jiných fakultách obdobného zaměření v České republice nebo v zahraničí.

 

Systémová integrace procesů ve zdravotnictví (SIPZ) - dvouletý navazující magisterský studijní program

Systémová integrace procesů ve zdravotnictví (SIPZ)#sipz

Profesně zaměřený navazující magisterský studijní program Systémová integrace procesů ve zdravotnictví (zkratka programu SIPZ) připravuje především prakticky zaměřené absolventy, kteří jsou schopni kombinovat oborové znalosti z oblasti zdravotnictví se znalostmi technickými a ekonomickými, které jsou nezbytnou podmínkou úspěšného řízení každého zdravotnického zařízení. Studijní program je nabízen v prezenční a kombinované (dálkové) formě studia.

Cílem studia je seznámit studenty s principy činností a možnostmi využití prostředků zdravotnické techniky včetně medicínské informatiky. Velký důraz je při výuce věnován hodnocení zdravotnických technologií (HTA), tedy shromažďování a vyhodnocování informací o medicínských, ekonomických, sociálních a etických dopadech používání zdravotnických technologií s cílem maximalizace užitku v rámci omezených zdrojů a zvyšování efektivity. Dále student získá potřebné znalosti v oblasti organizace a řízení zdravotnictví, ekonomie zdravotní péče a také v oblasti kvality zdravotní péče. Studijní program je sestaven tak, aby umožňoval studentům zejména zvládnutí praktických dovedností potřebných k výkonu povolání podložené získáním nezbytných teoretických znalostí.

Úvodní text o studijním programu zde, studijní plán (rozložení předmětů) pro prezenční formu studia) zde a pro kombinovanou formu studia zde.

Profil budoucího absolventa

Profil absolventa studijního programu Systémová integrace procesů ve zdravotnictví je koncipován především s ohledem na co nejširší uplatnitelnost absolventů v praxi. Absolvent studijního programu získává jedinečnou možnost poznat zdravotní systém v ČR z více úhlů pohledu, kdy absolvuje předměty jak technického, tak medicínského a ekonomického zaměření.

Absolvent má schopnost vnímat zdravotní systém jako interdisciplinární, kdy rozumí úhlu pohledu jednotlivých zdravotnických odborností a konfliktům, které z nich často vyplývají. Dokáže předvídat jejich motivy a reakce a komunikovat s nimi, což mu dává předpoklady pro kvalitní strategické i operativní řízení interdisciplinárních týmů v různých oblastech zdravotnictví. Disponuje znalostmi v oblasti medicínské a technické, což mu usnadňuje výkon manažerské funkce v tomto specifickém odvětví.

Znalosti a dovednosti absolventa jsou zaměřeny především na přípravu pro uplatnění v praxi, tj. především ve zdravotnických zařízeních, ale i ve výrobních, servisních či obchodních společnostech v oblasti zdravotnických prostředků.

Znalosti, vědomosti a další předpoklady uchazeče pro jeho přijetí ke studiu

Studijní program Systémová integrace procesů ve zdravotnictví je profilován takovým způsobem, aby vyhověl širšímu spektru absolventů bakalářského studia. Podmínkou pro přijetí je řádné ukončení studia v bakalářském, navazujícím magisterském nebo magisterském studijním programu a úspěšné absolvování přijímacího řízení na FBMI ČVUT. Uchazeč musí absolvovat přijímací řízení. Přijímací řízení se skládá z přijímací zkoušky a dodání potřebných dokladů (ověřená kopie diplomu s dodatkem diplomu nebo potvrzení o úspěšném vykonání státní závěrečné zkoušky s výpisem vykonaných zkoušek za studium).

Na základě výsledků této přijímací zkoušky jsou uchazeči přijímáni podle úspěšnosti a při splnění daného minima bodů až do maximální kapacity daného studijního programu. Maximální kapacitu každého studijního programu určuje děkan fakulty a schvaluje akademický senát. Pro uchazeče s daným aritmetickým průměrem za všechny semestry do 1,50 je možné prominutí přijímací zkoušky, ale počet takových uchazečů je omezen, viz podmínky přijímacího řízení zde.

Charakteristika profesí a institucí, kde může absolvent uplatnit získané vzdělání

V rámci studijního programu Systémová integrace procesů ve zdravotnictví se předpokládá příprava inženýrů pro organizačně-technickou práci ve zdravotnických zařízeních i v komerční sféře. Smyslem je příprava absolventů pro rozhodovací a řídící funkce v oblastech, které podporují kvalitu zdravotní péče. Studijní program Systémová integrace procesů ve zdravotnictví připraví odborníky schopné manažersky řídit zdravotnický kolektiv, absolventi mají potřebné znalosti k jeho řízení včetně ekonomických aspektů.  Rámcové uplatnění nachází absolventi na manažerských pozicích ve zdravotnických zařízeních nebo v institucích státní správy. Stejně tak nachází uplatnění i ve výrobních, servisních či prodejních organizacích v oblasti zdravotnických prostředků.

Typické pracovní pozice absolventů studijního programu Systémová integrace procesů ve zdravotnictví:

  • Monitor klinických zkoušek
  • Regulatory Affairs & Quality Assurance Specialist
  • Manažerská pozice ve zdravotnických zařízeních (nemocnicích, laboratořích, lékárnách, lázeňských zařízeních, rehabilitačních ústavech, farmaceutických společnostech atd.)
  • Controller/interní auditor ve zdravotnickém zařízení
  • Koordinátor klinických studií
  • Projektový manažer/projektový koordinátor v oblasti zdravotnictví
  • Pozice na odděleních biomedicínského inženýrství
  • Manažer kvality
  • Odborný posuzovatel notifikací a registrací v oblasti zdravotnických prostředků
  • Produktový manažer zdravotnických prostředků
  • Odborný pracovník v oblasti technické a systémové dokumentace zdravotnických prostředků
  • Obchodní zástupce pro zdravotnické prostředky
  • Vedoucí pozice v rámci jednotlivých nelékařských povolání (vedoucí zdravotní laborant, radiologický asistent, fyzioterapeut)

Organizace studia v oboru

Standardní doba studia navazujícího magisterského studijního programu Systémová integrace procesů ve zdravotnictví činí dva roky.

V průběhu studia student absolvuje povinné předměty studijního programu, a to jak základní teoretické předměty profilujícího základu, předměty profilujícího základu, tak i ostatní povinné předměty, včetně povinně volitelných. Ve 2. – 4. semestru si student volí z nabídky povinně volitelných předmětů skupiny A (povinně volitelné předměty profilujícího základu) a skupiny B (ostatní povinně volitelné předměty). Kromě povinných a povinně volitelných předmětů, které si student musí zapsat, si může student zapsat volitelné předměty, které jsou nabízeny studentům všech studijních programů.

Studijní předměty jsou v souladu s profilem absolventa profesně zaměřeného magisterského studijního programu. Praktické vyučování zahrnuje výuku studijních předmětů (formou cvičení) a odborné praxe. Výuka cvičení probíhá v odborných učebnách, které svým vybavením odpovídají požadavkům jednotlivých studijních předmětů. Odborná praxe studentů je zaměřena na implementaci získaných odborných znalostí a dovedností do reálného prostředí poskytovatelů zdravotních služeb.

Studenti studijního programu Systémová integrace procesů ve zdravotnictví musí v rámci studijního plánu povinně absolvovat 6 týdnů praktické výuky, která je realizovaná ve smluvních zdravotnických zařízeních. Na konci 2. semestru se jedná o 4 týdny souvislé odborné praxe a na konci 3. semestru o individuální praxi v délce 2 týdnů. Celkem se tedy jedná o 240 hodin praktické výuky. Cílem praxí je co nejlépe připravit studenty na profesní život. Praxe dávají rovněž studentům možnost vyzkoušet si osvojené znalosti a dovednosti v podmínkách reálného provozu zdravotnického zařízení. Během praxí si studenti rovněž budují potřebné kontakty, vytváří si potřebné návyky, čímž se zvyšuje uplatnitelnost absolventů na trhu práce. Snahou fakulty je kvalitně připravit studenty i po praktické stránce (příprava na budoucí povolání) a tuto oblast neustále rozvíjet ve spolupráci s jednotlivými zdravotnickými pracovišti, které se na zajištění praktické výuky podílejí. V rámci programu je systematicky rozvíjena spolupráce se zahraničními univerzitami, je podporována mobilita studentů v rámci Erasmus+, do mimoevropských zemí včetně specifických smluv v rámci Erasmus a pracovních stáží.

Výuka budoucích inženýrů probíhá především v Kladně. Zde je pro studenty zajištěno stravování i ubytování. Ze studentské lavice v Kladně na konečnou stanici metra A do Dejvic v Praze se autobusem pohodlně dostanete za 30 minut. Studenti fakulty mohou být ubytováni v Praze na kolejích ČVUT nebo v ubytovacích zařízeních v Kladně.

Back to Top